RV There Yet?

Cestou, necestou

Znáte ten typ výletu s přáteli nebo rodinou, který se zdá jako skvělý nápad... než se během několika dní všichni pohádají a nechtějí se vidět minimálně do dalších Vánoc? I tak by se dal popsat zážitek, který si na vás tvůrci RV There Yet? připravili. Všechno začne nevinně: V tábořišti na konci dovolené sbalíte věci, naložíte je do karavanu a vyrazíte domů. Jenže výjezd z parku na dálnici je uzavřený, a tak nezbývá než popadnout mapu a vyrazit oklikou. Bez GPS, s neomezenou zásobou cigaret a tím, co najdete po cestě.

Hlavním tahákem je samotné překonávání překážek okořeněné situačním humorem, který tak nějak přirozeně vzniká sám. Vaše parta tatíků je malá vzrůstem, takže z pozice řidiče není vidět na cestu úplně ideálně. Ostré zatáčky na lesních cestách proto vyžadují asistenci dalšího hráče, ať už slovně, nebo gesty z přednastavené nabídky. Příběh tu ale nehledejte. Najdete sice kazetové pásky do autorádia, ty ale slouží maximálně jako nepříliš vtipná kulisa k dokreslení atmosféry.

S každou další zatáčkou přituhuje, přesně ve stylu cesty, kterou někdo odvážně navrhl, protože přeci „zná lepší zkratku“. Z relativně poklidných lesních serpentin se postupně dostáváte k čím dál bizarnějším překážkám, kde budete muset zapomenout na pud sebezáchovy a smířit se s tím, že vaše vozidlo bude testovat fyzikální zákony na hranici možností. Nejde přitom ani tak o chytré vrstvení herních mechanismů nebo nutnost přemýšlet. S každým dalším kilometrem vám totiž dochází, že vlastně děláte pořád to samé, jen v jiných kulisách.

V cestě vám nestojí jen terénní překážky, ale i obyvatelé místní divočiny jako hadi a medvědi. Ti rychle potrápí vaše životy, případně rovnou rozebrat karoserii. Nemluvě o nové mrazivé mapě, která prověří  schopnost přežít mezi sněhem a ledem. Rozhodně ji ale nedoporučuji, dokud si pořádně neosaháte tu první. Nešetří vás totiž od prvních momentů a nabrané zkušenosti tu zúročíte víc než dost. Nemluvě o tom, že takové horské kozy by klidně mohly medvědy učit, co znamená být otravný zmetek.

Vpřed na půl plynu

Celá hra je ve své podstatě lineární. Jedete mezi rozesetými benzínovými stanicemi, které zároveň slouží jako záchytné body. Občas narazíte na nepovinné odbočky, kde můžete nabrat zásoby, ale nejedná se o velké zajížďky. Sbírat budete hlavně šrot na opravu karoserie, injekce s epinefrinem na oživování a další užitečné předměty na léčení nebo odhánění medvědů. Samozřejmě nechybí ani nové čepičky a brýle pro vaši postavu, které si můžete prohazovat na záchodě vašeho karavanu.

Kromě zdraví postav budete sledovat i ukazatel odolnosti vašeho karavanu, který můžete opravovat na záchytných bodech. Motor občas potřebuje trochu oleje a hodí se mít po ruce nějaké to náhradní kolo, prkno nebo rampu. Časem se nedocenitelnou součástí vaší výbavy stane i naviják na zadní i přední straně vozu. Díky němu zvládnete nejen vytáhnout karavan z trablí po nepovedeném manévru, ale třeba ho i pomalu spouštět ze srázu nebo přenášet přes propast.

Systém záchytných bodů mi ale ve finále moc nesedl. Pozice se uloží přesně v momentě, kdy přijedete ke stanovišti. Při opakování tak musíte znovu absolvovat veškerou údržbu, sběr předmětů i léčení. Když pak třeba máte zajet ještě k vedlejší chatce pro další zásoby, než se vůbec dostanete k překážce, která vás pošle zase zpět, doopravdy skřípete zuby nad zbytečně ztracenými minutami.

Situaci komplikuje i částečná náhodnost. Přestože je mapa pevně daná, předměty se objevují s určitou variabilitou. Takže se vám může stát, že jednou máte na otravného medvěda k dispozici sprej a jste v klidu, podruhé ale najdete maximálně balení hamburgerů a chlupáč si smlsne spíš na vás. Podobně náhodně se objevují i samotní medvědi. Jednou je potkáte na rovném úseku, kde jim snadno ujedete, jindy v zatáčce, kde vás rozloží na součástky, protože prostě rychleji jet nemůžete.

Všechno stojí na fyzice

Chaos je samozřejmě zdrojem zábavy, vtipných situací i napětí. Zároveň jsem si ale často přál, aby byla hra konzistentnější v tom, co si vlastně dovolí. Občas vás pustí do úzkého prostoru, jen aby vás pak už nenechala se z něj rozumně dostat. Jindy je vám schopný medvěd proběhnout autem bez jakékoliv kolize. Přitom fyzika hraje ty hlavní housle.

Někdy stačí lehce se opřít o strom a odletí vám polovina vozidla. Podruhé se na něj doslova namotáte, abyste přežili téměř bez škrábnutí. Tahle nekonzistence dokáže potrápit, zvlášť když je všudypřítomná. Často narážíte i na viditelné nedodělky, třeba trám mostu končící kus nad zemí, u kterého si říkáte, že tam asi ani nemáte být. Jenže pak o kus dál najdete zásoby a dojde vám, že se tvůrci jen neobtěžovali dotáhnout detaily. Některé domy jsou úplně holé a nemají ani podlahu, jen texturu povrchu. U náhodně generovaných map by se to možná dalo pochopit, ale tohle je ruční práce, kterou akorát někdo odfláknul.

Další drobnou, ale otravnou překážkou je samotné ovládání postav. Kvůli jejich malému vzrůstu je občas obtížné vůbec nastoupit do vozidla. Předměty nemůžete pokládat nějak přesně, protože je ve většině případů prostě pouštíte z výšky, a přitom by se přesnost třeba při pokládání trámů na provizorní přejezdy nad propastmi hodila. Nebýt ostřejších hran, šlo by o velmi zábavné fyzikální puzzle s karavanem.

Přitom dostáváte k dispozici dostatek nástrojů, abyste mohli překážky překonávat alespoň trochu po svém. Navigace terénem je díky kooperaci zábavná a i drobný bonus k rychlosti za pravidelné potahování z cigarety funguje překvapivě dobře. Po celou dobu jsem si ale kladl otázku, zda bych RV There Yet? hrál i v případě, že by všechny tyto nedodělky zmizely, respektive jestli bych se o hře vůbec dozvěděl. Právě chaos způsobený těmito chybami jí totiž nepochybně zajistil virální pozornost.

Povedený roadtrip

Ve finále se RV There Yet? nedá upřít, že jde o vtipnou a zábavnou hru. I mě samotného překvapilo, jak dobře dokáže servírovat nápadité překážky a jak solidně fungují její mechanismy, byť je jich vlastně zoufale málo. Škoda jen momentů, kdy se hra chová až příliš náhodně a zbytečně frustruje tím, že jí chybí další dávka péče. Pokud ale máte rádi tátovský humor, samotná narážka v názvu vám alespoň lehce zdvihla koutek a disponujete podobně naladěnými přáteli, čeká vás několik večerů zábavy. Takové, od které budete odcházet s pocitem, že tenhle nápad byl fakt dobrý – jen by si jeho provedení zasloužilo výrazně víc dotáhnout ve všech směrech.