Rocket League

Rychlá a jednoduchá zábava 

Že nejde o klasický fotbal však ještě neznamená, že by tahle variace na Mario Smash Football neměla fungovat. Naopak jde o zcela perfektní uchopení populární sportovní záležitosti, ale s netradičním přístupem a herní filozofií, která neodrazuje. Princip je při tom jednoduchý. Místo hráčů ovládáte autíčka a místo složitých pravidel a ovládání používáte všeho všudy čtyři tlačítka. Cíl je ovšem stejný jako u klasického fotbalu - dát soupeři gól. A že jich do brány spadne opravdu hodně zajišťuje neskutečně rychlá hratelnost.

Minimalistický přístup k herním pravidlům funguje až překvapivě dobře a hrát může skutečně každý. Během pěti minut ovládnete všechno potřebné a není problém se vrhnout i do boje proti živým protihráčům. To se vidí opravdu jen vzácně a úspěch hry je o to větší, že Rocket League není jen o zběsilé honbě za míčem. Ano, náhoda hraje významnou roli a někdy se vám podaří nádherný gól hned po výkopu. Rozhodně se však najde i čas na uplatnění strategie.

Hráč začátečník se honí za míčem, sbírá turbo a neustále ho bezmyšlenkovitě plýtvá. Zkušenějšího hráče poznáte podle toho, že si umí počkat a ve správný moment zajede i do brány. Do velké míry totiž o vítězství rozhoduje právě strategické myšlení a spolupráce. Pár náhodných a šťastných golů vždycky padne, ale hlavně ve stěžejním módu pro tři hráče záleží právě na koordinované hře. Je třeba podotknout, že bez sluchátek s mikrofonem a dvojice přátel o něco málo zábavy přijdete.

Hrajte hlavně multiplayer 

Kouzlo Rocket League ale spočívá hlavně v tom, že funguje i při hře s náhodnými lidmi - ke konzoli či PC můžete usednout jen na pár minut jednou týdně a nemusíte složitě organizovat seanci s několika kamarády. Jednoduché ovládaní opravdu nelze zapomenout stejně jako přímočaré herní principy. Prostě narážejte do míče tak dlouho, dokud se neocitne v bráně. Parádičky jako použití turba během skoku nebo střelba ze stropu lze bez problému okoukat během jednoho, dvou zápasů.

Nikomu tedy nic nebrání pustit se po hlavě do multiplayeru a vynechat singleplayerové módy. Dostupný je dokonce i mód sezony, která nabízí dostatek vlastního nastavení, ale umělá inteligence je tragická a opravdu dobře zvládá snad jen vlastňáky. Vzhledem k přístupnému multiplayeru a relativně vstřícné komunitě to ale opravdu není problém. Jednotlivé zápasy navíc trvají maximálně pár minut a jsou vždy neskutečně akční a zábavné.

Herní fast food 

Logicky nelze chtít po relativně levné záležitosti za pár eur strhující grafiku či snad extrémně propracované arény. Někdo sice namítne, že téměř totožný předchůdce od stejných autorů (Supersonic Acrobatic Rocket-Powered Battle-Cars z roku 2008) nabídl rozmanitější vozový park a něco více než jen jednu arénu s několika odlišnostmi. Rocket League se však záměrně vydala cestou minimalismu a je třeba dodat, že to funguje. Jednoduchá barevná grafika k celku pasuje a nenáročné hratelnosti prakticky není co vytknout.

Pro Rocket League se skvěle se hodí příměr k jakémusi hernímu fast foodu, který vás kdykoli instantně zabaví, ale nelze od něj čekat nějaký sofistikovaný herní zážitek. Od toho jsou jiné hry, a přestože v Rocket League nechybí ani sbírání zkušeností, systém odměn či replay videa, jde spíše o příjemné bonusy, které zážitek nijak neovlivňují. To hlavní, tedy instantní zábavu, najdete v samotných zápasech.