Road to Vostok

Projekt je dítětem jediného finského vývojáře, bývalého vojáka se zkušenostmi s vývojem her. Začal jsem ho sledovat před nějakými osmi měsíci, kdy na oficiálním YouTube kanálu vyšel první vývojářský deníček. Strašně se mi líbil už jenom ten vizuál – hra je totiž zasazená do postapokalyptického finsko-ruského pohraničí.

Co přesně se stalo a proč je svět takový, jaký je? To se budeme muset dozvědět sami. Hra má být koncipována jako open-world sandbox, kde sice nebude žádný prvek, který by nás přímo vodil za ruku, ale důsledným průzkumem se půjde dostat k jádru věci a k odpovědi na otázku, co se odehrálo v pohraniční oblasti.

Že to celé tak trochu připomíná Stalkera? Developer Antti, se kterým jsem si kvůli tomuto článku krátce dopisoval, se inspirací vůbec netají: „Hra je hojně inspirována Stalkerem, ale nemá žádné fantasy elementy jako monstra nebo zombie. Svět bude hráči prezentován jako sandbox, ale nebudou chybět hluboké příběhové prvky týkající se herního světa a událostí, které se odehrály v hraniční zóně a vedly ke kolapsu společnosti. Příběh ovšem hra nijak netlačí.“

Permanentní smrt, ale jenom někde

Hlavními nosnými prvky má být drsně pojatý survival, loot nejrůznějších předmětů, obchodování a taky nahodilé události, které se mohou odehrát kdykoliv. Herní mapa (potažmo na reálných místech založené oblasti, z nichž se mapa skládá) je orientována „horizontálně“ a myšlenka je taková, že čím dále na východ se hráč vydá, tím vyšší je obtížnost, a to včetně umělou inteligencí řízených nepřátel. Zároveň se však taky zvyšuje šance na ukořistění lepších a hodnotnějších předmětů.

Úplně na východě, za hraniční zónou, se potom nachází samotný Vostok. Tajemná oblast, v níž se nacházejí ty nejzajímavější předměty a střípky příběhu, ale která slibuje jeden mimořádně odvážný a v této formě téměř nevídaný prvek – permadeath.

„Můžete hrát, jakkoliv budete chtít. Do Vostoku nemusíte ani chodit, pokud chcete jen vylepšovat svoji postavu, přežívat, soustředit se na modifikace skrýší a další věci. Nicméně některé předměty ke questům a prvky příběhového pozadí se dají najít jen ve Vostoku, takže jestli chcete zjistit, co se stalo tomuhle světu, nebo si opatřit špičkové vybavení, v určitou chvíli musíte přijmout riziko a vydat se tam. A ano, pokud tam zemřete, přijdete absolutně o všechno, včetně vybavení a uložených pozic,“ vysvětluje Antti.

„Chápu, že někteří hráči mohou nabýt dojmu, že je permadeath až příliš penalizující, ale to je zážitek, který chci poskytnout,“ říká autor. „Každá návštěva Vostoku by měla být vysoce nebezpečná výprava a kdykoliv se odtamtud vrátíte, budete si moci oddychnout a hrát zase trochu uvolněněji.“

Nebyl bych to já, kdybych se Anttiho nezeptal na zbraně, konkrétně jak realisticky je plánuje ve hře pojmout. A zdá se, že to myslí opravdu vážně: „Ptal jste se na gunplay a jak důležitý bude – mou odpovědí je, že extrémně důležitý. Hra je celá o realistickém přežití v postapokalyptickém světě, takže zbraně jsou vážně důležitým dílkem této skládačky. Mým konečným cílem je vytvořit nejlepší hardcore survival hru na trhu a tento cíl vyžaduje extrémně dobrý systém zbraní a zacházení s nimi.“

Ambiciózní projekt, který si už můžete „zahrát“

Jak vidno, má Antti se svojí hrou velké plány, leč zůstává spousta nezodpovězených otázek. V současné chvíli to třeba nevypadá, že by hra měla nějaký konec. A mně se nezdá úplně šťastné, že by měl hráč končit v momentě, kdy ho bloumání po světě přestane bavit. Anebo hodí pořádný ragequit poté, co umře ve Vostoku a přijde po desítkách nahraných hodin o všechno – to by mohl být klidně můj případ.

Tak či tak si tenhle mimořádně ambiciózní projekt jediného muže můžete už sami „zahrát“. Na Steamu totiž před pár týdny vyšlo první hratelné demo. Proč ty uvozovky? Antti zdůrazňuje, že se jedná jen o první ukázku grafiky, malého kousku mapy a prvních pár mechanismů.

V demu tak najdete pouze střelnici s pár zbraněmi, u nichž ovšem zatím nejsou hotové ani animace nabíjení, a vyprázdněnou vesnici, do níž si můžete nechat spawnout pár nepřátel na pokosení. Zatím se o žádném velkém survival zážitku mluvit nedá, i tak je ale vidět, že Anttimu práce odsýpá.

Další demo podstatně většího rozsahu by mělo vyjít příští rok, data vstupu do předběžného přístupu a následného vydání hotové verze jsou zatím neznámá. I přesto ale možnost prvního „osahání“ vzbudila ve spoustě hráčů zvědavost a upevnila dojem, že se tu rodí hra, kterou stojí za to sledovat.