Road Maintenance Simulator

Verdikt
18

Další informace

Výrobce: Caipirinha Games
Vydání: 7. dubna 2022
Štítky: casual, simulace, strategie

Nijak se netajím tím, že mě přitahují nejrůznější „divné“ simulátory, jimiž je trh v posledních letech vyloženě přeplněný. I mezi těmito podivnostmi se najdou vynikající hry jako House Flipper, Thief Simulator či třeba Gas Station Simulator, ale tíhnul jsem k nim ještě dřív, než byly takto „v módě“.

V dávných dobách byly simulace běžných zaměstnání doménou Němců, kteří sypali jeden trenažer dálniční policie či demoliční čety za druhým. Byly to vesměs opravdu bídné hry, ale nic jiného tenkrát nebylo, a tak jsme jim to více či méně odpouštěli. Doba se ale změnila a tradiční německé simulace už v dnešním světě neobstojí, o čemž svědčí novinka Road Maintenance Simulator.

Přitom myšlenka je zde solidní. Stáváte se zaměstnancem cestářské společnosti působící na nevelké mapě, kde máte na starosti nejrůznější úkony spojené s pozemními komunikacemi. Může se po vás chtít prosté posbírání odpadků u krajnice, zastřižení stromů, aby to nemuseli dělat projíždějící kamioňáci svými návěsy, ale nechybí ani položení nového asfaltu.

Většině práciček předchází příprava, kdy musíte na korbu své dodávky naložit výstražné patníky a jejich základny, dvojici semaforů, kolečko, zábrany a podobné serepetičky, které následně rozestavíte okolo inkriminovaného místa, a omezíte tak běžný provoz.

Ale už tady vystrkují růžky nepříjemné nelogičnosti. Vaše postava například není schopná vzít do ruky víc než jednu věc, a to ani dvě roličky pytlů na odpadky! Při nakládání věcí do auta se po pěti kusech sice objeví možnost přeskočení zbylých kusů, ale v každém jiném případě se otřesné a nesmyslné rutině nevyhnete.

Korunu tomu dodává kolečko, které má působit jako usnadnění, ale i to pojme striktně tři věci nehledě na to, že je vždy poloprázdné. A kdo někdy s kolečkem něco převážel, ten jistě ví, že největší zábavou je naplnit ho až po okraj a pak se vztekat, že se vám po zahradě rozutekla všechna špatně naskládaná polena…

Road Maintenance Simulator je tak po většinu času zbytečně zdlouhavým rozestavováním a uklízením bezpečnostních prvků, což má do zábavy daleko. A když už konečně dojde na něco zajímavějšího, tedy například zalepování děr v silnici či již zmíněné položení nového asfaltu, ukáže se, o jak moc plytkou hru jde.

Ve hře je všehovšudy osm vozidel, z čehož polovinu tvoří variace toho samého. Máte tu jeden náklaďák, jeden asfaltovací stroj, jeden válec a jednu mašinu na lajnování čar. Nad ničím z toho ale nemáte pořádnou kontrolu a citelně tu chybí hloubka.

Jednotlivá vozidla jsou sice poměrně detailní, ale z většiny nelicencovaná a ovládání se omezuje jen na řízení a rozbalení či složení jejich vychytávek. I animace jsou strohé, zvuky vozů naprosto příšerné a dokončení nové silnice je bez jakéhokoliv vzrušení hotové během pár minut, kdežto rozestavění dopravního značení trvá možná i dvakrát tak dlouho a je dvakrát méně zábavné.

Na hře je ve výsledku špatné vesměs vše. Grafika je zastaralá a prostředí pusté, design mapy neskutečně nenápaditý, chybí možnost zobrazit si celkovou mapu či nastavit, aby minimapa nebyla fixní, prostředí je zcela nezničitelné, pohled třetí osoby možný jen v autech a bez tachometru v uživatelském rozhraní, chybí jakákoliv fyzika, jízdní model je prakticky neexistující, auta drží jako přibitá i v rychlostech nad 140 kilometrů v hodině a tak dále.

Samostatnou kapitolou je navigace, která je jednoduše úděsná. Souvisí to s absencí jakéhokoliv hráčova vstupu. Hra vám totiž nedává vůbec v ničem volnou ruku, musíte přesně následovat jednotlivé kroky každé jednotlivé prácičky a jakýkoliv vzdor je marný, protože pak se úkol nemůže posunout dál. Přitom vidíte jen pár kroků dopředu, a nikdy tak pořádně nevíte, co po vás hra vlastně bude chtít dál, kam vás dovede.

Příklad za všechny: Jedna mise mě pověřila rozmístěním 10 dopravních značek po mapě. Ty jsou na autě poskládané v pevně daném pořadí a v tomto pořadí se také musí vztyčit, nemáte možnost je na autě přeskládat. Hra mě tak nutila jezdit sem a tam přes celou mapu, což vzhledem k výše řečenému o jízdním modelu není žádná slast. Přitom na jedné křižovatce bylo potřeba vztyčit tři značky, ale ne, já musel vztyčit jednu, jet na druhý konec mapy, vrátit se, jet na třetí konec mapy, vrátit se… Uaaaa!

Aby toho nebylo málo, tak Road Maintenance Simulator na plné čáře selhává i v základní kostře, protože zcela postrádá kariéru. Hra začne a je od první do poslední obětované minuty nachlup stejná. Všechno máte okamžitě odemčené, vybrat si můžete jakoukoliv misi chcete a to je vše.

Není zde žádná odměna, žádné odemykání čehokoliv, žádný progres, žádná motivace věnovat této hře byť jen vteřinu vašeho drahocenného času, a tím pádem jejím tvůrcům aspoň halíř za takto příšerně odfláknutý simulátor. Kdybych měl najít alespoň jedno pozitivum, tak asi jen to, že hra vlastně překvapivě nepadá a netrápí ji závažnější bugy, ale to na věci vůbec nic nemění.

Road Maintenance Simulator měl potenciál. Téma mě opravdu lákalo, na papíře to vypadalo solidně, ale tvůrci se zasekli někde v prvním desetiletí 21. století a zcela vyignorovali fakt, že hry jsou dneska už o pořádný kus dál a že prostá snaha něco simulovat (natož takhle bídně) nestačí.

Přitom jsem to tam viděl. Když jsem trpěl u jednotlivých úkolů a nekonečných přejezdů sem a tam, představoval jsem si, jak mám svůj vlastní podnik, živím se malými zakázkami s úklidem okolo dálnic, abych se postupně dostal k ořezávání stromů, opravování patníků a svodidel a celé to vyvrcholilo nákupem těžké techniky za těžce vydřené peníze a pohledem na propracovanou výměnu zničené vozovky s uspokojivou grafickou prezentací.

Šlo by to, bylo by to jistě fajn, ale v Road Maintenance Simulator to nenajdete. Je to produkt, za který se studio Caipirinha Games může tak akorát stydět. Ale něco mi říká, že nebude, protože jde zjevně o jednu z jeho nejlepších her. Vývojáři jsou totiž podepsaní pod tituly jako Animal Doctor, City Patrol: Police či Island Flight Simulator, jejichž hodnocení na Steamu sotva přesahuje 10 %... Ale ani v porovnání s předchozími katastrofami není pochvala za novou hru na místě.