RICO: London

Když přibližně před rokem a půl vyšel remake průměrné, byť v jistých ohledech kultovní hry XIII, byl jsem zděšen, jakou katastrofu se nám snažili autoři prodat. Světýlkem naděje mělo být pokračování komiksově stylizované střílečky RICO nesoucí podtitul London. Ale po prvních deseti minutách z něj zbyla jenom tma. Novinka od studia Ground Shatter má mnoho chyb a je nastoupená na přímou cestu vstříc propadlišti dějin.

Soudce Dredd vchází do dveří

Základní premisa je tak jednoduchá, jak bychom od čistokrevné akční řežby očekávali. Píše se poslední den roku 1999 a inspektor či inspektorka Redfern je v Londýně svědkem nezákonného prodeje zbraní. I přes pokyn svého nadřízeného se Redfern vydává po stopě těchto zbraní až k mohutnému věžáku – a tam to vše začíná.

Neočekávejte příběh ve stylu Sherlocka, kdy detektiv svou brilantní myslí přijde na kloub obří záhadě. Tady se rozhodně nejedná v rukavičkách, inspektor Redfern se zkrátka vydává do věžáku na vlastní pěst ve stylu Soudce Dredda. Místo dedukce, vyšetřování a vyjednávání mluví jedině zbraně.

To je vlastně vše, co hra nabízí. Hlavní postava po vzoru akčních hrdinů staré školy netuší, k čemu slouží klika, a každý vstup do místnosti odstartuje mohutným kopancem do dveří. V tu chvíli se zpomalí čas, a vy tak můžete v krátké chvíli postřílet vše, co na vás v místnosti čeká.

Zní to jako slušná zábava a v doprovodu našlapané hudby, která působí jako podpůrný doping pro frenetickou akci, hra působí v prvních sekundách velmi dobře. Problém nastává přibližně v pátých rozkopnutých dveřích, kdy zjistíte, že tady nic nového nenajdete.

Jako vejce vejci

Věžák samotný má několik pater, napříč kterými se mění stylizace, nepřátelé i zbraňový arzenál. Nicméně čištění každého jednoho patra a každé jedné místnosti probíhá vždy zcela stejně: Vykopnutí dveří, automatické zpomalení času, kdy pobijete většinu nepřátel, doklepnutí zbytku protivníků a výběr dalších dveří pro zopakování naprosto toho samého.

Smutné je, že i design místností se v jednotlivých patrech opakuje se železnou pravidelností. Opravdu mi přijde trochu hloupé, když se vás hra po patnácti minutách snaží udržet v napětí tím, že za místností, kde se vaří drogy, je další na vlas stejná místnost, kde se taky vaří drogy.

Občas na vás vybafne aspoň událost, během níž máte zachránit rukojmí, jenže ta je kolosálně zmršená. Je lehké se zbavit protivníka, který ohrožuje civilistu, ale nemotorný zajatec se v devadesáti procentech případů rozběhne přímo do křížové palby, a ze záchrany tudíž velmi rychle sejde. Aspoň že nejste kromě ztráty bodů za tyto neúspěchy nijak penalizováni.

Ubíjející nuda, frustrující inferno

RICO: London nabízí celkem širokou škálu palebných zbraní, ale jedná se pouze o klasické kousky, které vás ze židle rozhodně nezvednou. Zajímavé je aspoň to, že munice je velmi nedostatkovým zbožím a hra vás nutí měnit zbraně takřka neustále. S jednou oblíbenou bouchačkou si prostě a jednoduše nevystačíte, což vás nutí aspoň trochu taktizovat.

Problém je v tom, že celková obtížnost je naprosto banální, a kromě úplně poslední místnosti, kterou musí hrdina vybít, nepředstavuje absolutně žádnou výzvu. A to ani v módu roguelike, kdy vás smrt hodí na začátek nehledě na to, ve kterém patře se nacházíte. Tristnímu zážitku nepomáhá ani zcela tupá umělá inteligence, která je schopná hrozit právě jen na samotném konci, který ale zase působí naprosto nespravedlivým a frustrujícím dojmem.

Nechybí zde jakési možnosti vylepšování. Vždy v mezipatře si můžete doplnit životy, munici nebo si vylepšit nějaký atribut za body, které jste nahráli předchozím zabíjením nepřátel. Útrata bodů ale vesměs nehraje žádnou roli, protože hru úplně klidně projdete i se základním zdravím.

Tak tenhle co-op vážně ne!

Samostatnou kapitolou je možnost hraní pro dva hráče ve splitscreenu. Něco, co by hru mohlo udělat aspoň trochu zábavnou, je v praxi plné chyb, které znemožňují posun kupředu. Sólo hraní je až na pár grafických much, kdy se vám mrtvola roztočí po místnosti jako Beyblade, bez vážnějších vad, ale online kooperace je oproti tomu hrůzostrašná záležitost. Nesčetněkrát se mi stalo, že po vykopnutí dveří jsem se objevil v temné prázdnotě a nicotě, z níž mě zachránilo pouze vypnutí hry. V roguelike módu je co-op jen a pouze frustrace.

I když mám ve hrách rád komiksovou stylizaci, ta zdejší mě kdovíjak neoslovila. Celé grafické zpracování na mě působí jako levnější verze prvních her Walking Dead od Telltale Studios a to podle mě v roce 2022 neobstojí, ani když se jedná o hru menšího studia.

Nejhorší je, že i přes nástin hektické akce RICO London zkrátka a dobře není zábava. Střílení je nuda, kterou nezachrání sebeakčnější hudba. Design nepřátel i prostředí je taky nuda, která se navíc opakuje tak často, až je to ubíjející. Technický stav nuda rozhodně není, ale zrovna tam bych klidný průměr bez katastrofálních kiksů uvítal. Celkový verdikt? Ruce pryč.