Returnal (PC verze)

S potěšeným úsměvem v tváři a mírně otlačeným ukazovákem však mohu prohlásit, že počítačová konverze roguelite sci-fi řežby Returnal od studia Housemarque mě podobných bolehlavů díkybohu ušetřila. Skvělá hra, parádní port, hotovo dvacet. Kéž by to takhle vypadalo pokaždé.

Vězení

Vesmírná průzkumnice Selene nemá nejlepší den. Křídlo její kosmické lodi polykají plameny, když se bez sebemenší naděje na záchranu řítí k povrchu neznámé planety. Možná při marné snaze o alespoň trochu snesitelné nouzové přistání proklíná den, kdy se rozhodla stát se astronautkou. To ale není nic proti tomu, když zjistí, kde se to vlastně ocitla.

Planeta je přátelská jak sešlost veganů, kterým jste přinesli talíř klobás. Podivní, hemživí tvorové neznají nic než agresi a překvapená Selene se se svou ubohou pistolí nezvládne bránit dlouho. Padá k zemi a... Křídlo její kosmické lodi polykají plameny, když se řítí k povrchu neznámé planety.

Smyčka. Cyklus. Smrt, která není finální tečkou za krátkou a neslavnou snahou, ale nedobrovolným návratem zpět do momentu osudné havárie. Jen proto, aby se hrdinka mohla opět vrhnout do neznáma a najít tam další skon. A další. A další. Dokáže se z okovů smyčky nakonec vymanit? Jde to vůbec? A proč se v nich ocitla? Na to už si budete muset přijít sami.

Ale pozor, kdo by snad z podobného popisu pojal podezření, že příběh tu funguje jen jako vata, nutné zlo, kterým tvůrci jakžtakž ospravedlnili roguelite mechaniky hry, a nic víc, je na krutém omylu. Zápletka je mnohem dospělejší, než by se mohlo zdát, hra je až po okraj napěchovaná symbolikou a pointa je daleko hlubší, než byste od sci-fi střílečky možná čekali.

Řež

Ale i ti z vás, kdo momentálně neoplývají náladou lámat si hlavu nad luštěním zpráv a kryptických promluv, co sice mají skrytý smysl, ale občas zacházejí až někam k hranicím dadaismu, nemusí lomit rukama. Vyprávění je sice až nečekaně nosné a pokud ho budete náležitě vnímat, neodejdete s prázdnou, ale hlavní těžiště zážitku tkví přese všechno přeci jenom pořád v akci.

A, dámy a pánové, ta je! Pár pokusů a několik prostřelených, rozmetaných, posekaných a rozcupovaných astronautek sice trvá, než ji dostanete do ruky a zvyknete si na místní pravidla a mechanismy, protože Returnal není úplně snadná hra, ale pak, pak se rozpoutá fantasticky strhující běsnění.

Selene létá bojištěm rychlostí, ze které se točí hlava, divoce tančí smrští projektilů jak mezi kapkami deště a trhá nepřátele na kusy v průtrži explozí, paprsků a střel. Zážitek je nabitý naprosto omamnou dynamikou, ryzí, animální dravostí, srdce buší jak o závod, v žilách má tolik adrenalinu co krve jak vaše hrdinka, tak vy sami, tempo je nemilosrdné a neskutečně návykové, a i pokud člověk selže, chce víc. Chce okamžitě a ihned víc.

Uchvacující a podmanivá akce se navíc opírá i o povedený a citlivě nastavený herní design. Ať už se jedná o přehlednou mapu, která nezpomaluje hráčský tep zbytečným blouděním, ale zároveň ho nechá prozkoumávat prostředí, pokud si chce oddychnout, nebo dovedně nastavené roguelite mechanismy, které vás sice vrací na startovní čáru, ale ne tak docela, či výbornou sadu zbraní i různých vylepšení, co po cestě můžete posbírat.

Mohl bych rozjařeně básnit ještě několik stránek a rozebírat všechny mechaniky dopodrobna, ale to bych pouze opakoval již jednou napsanou recenzi. Kdo se chce dozvědět víc o samotné hře a její hratelnosti, ať si přečte náš předloňský text, a my se pojďme podívat, jak dopadl port.

Počítačové libování

Upřímně, celou sekci bych vlastně mohl shrnout lakonickým „běží to jako blesk“, ale je pravdou, že pod bleskovým výkonem si každý představíme něco jiného. Tak podrobně:Returnal jsem hrál na konfiguraci R9 5900X + RTX 3080. A jelikož jednu nemilou zprávu přeci jen podat musím, odbudeme si ji hned z kraje: Pokud máte zálusk na ray tracing, připravte si něco silnějšího. Se zapnutým ray tracingem v rozlišení 4K to bohužel nebyla žádná sláva – framerate se pohyboval mezi 30 až 40 FPS. Což by se dalo snést, kdybychom se bavili o adventuře nebo strategii, ale zdolávat při podobné snímkové frekvenci divokou střílečku by hraničilo s masochismem.

Snížení rozlišení na 1440p přineslo výrazné zlepšení a snímky za sekundu už se po většinu času držely nad hranicí 70. I přesto jsem místy zaznamenal trhání, například při rychlém otáčení kamery a v lokacích plných volumetrické mlhy běžela hra o poznání hůř, a tak jsem snahu vzdal a ray tracing vypnul. Jeho reálný dopad na vizuál je poměrně malý a uprostřed frenetické řežby si ho beztak nemáte šanci všimnout. Posuďte sami:

RT ON:

RT OFF:

S vypnutým ray tracingem už se framerate ve 4K prakticky nepodíval pod 60 FPS a ve 1440p se držel nad 100 snímků za sekundu, což je pro hru podobného ražení ideální. Bavíme se samozřejmě o detailech nastavených na plnou palbu – kdo chce vidět ještě vyšší čísla, může kvalitu obrazu stáhnout a dočká se. Při pokusném zvolení nízkého nastavení hra vystřelila na ďábelských 170 FPS. Returnal navíc ani při tomto nastavení nevypadá nijak ošklivě. Podruhé posuďte sami:

Detaily LOW:

Detaily MEDIUM:

Detaily HIGH:

Detaily EPIC:

Možná vás zarazilo, že při rozebírání snímkové frekvence nezmiňuji, jestli jsem používal upscaling. Má to důvod, DLSS tu totiž nedělá nic. Ano, taky nechápu proč, ale s vypnutým i zapnutým upscalingem hra vypadá a běží úplně stejně. Ale jelikož „stejně“ je v tomto případě „stejně dobře“, žádná tragédie se nekoná.

Pokud rádi testujete různá nastavení, jistě vás potěší integrovaný a nebývale zevrubný benchmark. A Returnal také všem budoucím počítačovým portům předvádí, jak by se mělo řešit menu s grafickým nastavením – všechno přehledně přímo pod rukama, k tomu rovnou informace o vytížení jader GPU i CPU, jejich takty, teplota a využití paměti.

Uprostřed nabídky nastavení navíc poskytuje průzor na hru, abyste změny nastavení okamžitě v reálném čase viděli a nemuseli pokaždé otravně lézt do menu a zpět. Samozřejmostí je i podpora netradičních rozlišení, širokoúhlých monitorů i možnost nastavit si zorný úhel (FOV), jak je ctěná libost. Takhle to má vypadat!

Hra se na klávesnici a myši hraje bez sebemenších problémů. Ovládání je responzivní a ostré jak žiletka, rozložení kláves dává smysl a nepáchá žádné prstolamy. Jen je třeba podotknout, že hra nechápe českou klávesnici, a pokud tak budete chtít používat předměty pomocí čísel, jak, dovolím si odhadnout, je většina z nás zvyklá, budete buďto muset přepnout na anglický vstup, nebo si ručně přenastavit klávesy.

Pokud se vám však v nedávné době podařilo vstát z postele hlavou napřed a radši byste proto z nepochopitelného důvodu hráli počítačovou střílečku dobrovolně na gamepadu, vězte, že Returnal také plně podporuje ovladače DualSense, a to včetně haptiky a podobných vychytávek. Budete si tak alespoň při otravně nemotorném míření páčkou moci vychutnat, jak vás to hezky brní do dlaně. Na druhou stranu pro gamepad hra vznikla původně, a tak je plně připravená i na tuto ovládací eventualitu.

Sečteno a podtrženo, po technické stránce nemám co vytknout. Hra jednou spadla, což vzhledem k tomu, že se to víckrát neopakovalo, nemám problém odpustit. (V původní verzi by to znamenalo návrat na start, ale tvůrci později vyřešili ukládání a po případném pádu se tak nyní vrátíte tam, kde jste byli.) Zbytek je na aplaus ve stoje.

Dlouhá krátká hra

Vlastně jedinou větší (a dost subjektivní) výtku musím vznést k délce hry. Na první titulky jsem se podíval po nějakých deseti hodinách a dobrat se druhého, „skutečného“ konce pak trvalo další zhruba čtyři. Což ani po sečtení není úplně terno.

Ale na druhou stranu je zase potřeba si uvědomit, že vzhledem k roguelite nátuře hry můžete Returnal klidně hrát dál tak dlouho, dokud vás prostě nepřestane bavit, takže informaci o herní době je nutné brát s lehkým nadhledem – bude se s největší pravděpodobností silně lišit hráč od hráče.

K dalšímu vyžití navíc dostáváme i mód s nekonečnou věží, který do konzolové verze přibyl s updatem Ascension, ale počítačová ho má v základu. Principiálně v něm sice neděláte nic jiného než v celém zbytku hry, ale když „to samé“ znamená „víc fantastické akce“, není si nač stěžovat. Vůbec bych se nedivil, kdyby hráči, které baví hnát se za nejvyšším skóre a soupeřit s ostatními v online žebříčku, nechali ve věži další desítky hodin.

Kolem a kolem klobouk dolů. Returnal je výborná hra, které na PC dělá čest skvělý port. Nenechte se pobízet.