Rebel Galaxy Outlaw

Verdikt
85

Smeknutý klobouk klasikám Chrise Robertse, zejména pak Privateerovi a Freelancerovi, v moderním stylistickém kabátě. I přes menší nedostatky jde rozhodně o jednu z nejlepších moderních žánrovek na trhu.

Počítač

WindowsWindows

Epic Games Store

Další informace

Výrobce: Double Damage Games
Vydání: 13. srpna 2018
Štítky: vesmírný simulátor, vesmírný, vesmír, sci-fi, akční

Juno Markev je potížistka par excellence – ti z vás, co hráli původní Rebel Galaxy, ví moc dobře, o čem mluvíme. V prequelu Outlaw se vžíváte do její pixelové kůže krátce poté, co jí téměř fatálně nevychází pokus pomstít vraždu svého muže, se kterým se chystala stáhnout do ústraní po bouřlivých časech bukanýrských. Ovšem jak už bývá při takovém řemeslu zvykem, když se k němu člověk obrátí zády, zákonitě musí přijít trest.

Po strhujícím komiksovém intru evokujícím Johna Wicka se ocitáte s pár kredity v kapse a létající popelnicí v hangáru kdesi v zaplivaném pajzlu na kraji galaktického sektoru, který by se dal nejlíp popsat jako vesmírný Divoký západ. Z jukeboxu zahaleného mlhou cigaretového kouře se ozývají monotónní liknavé tóny twangy kytary a je nad slunce jasnější, že Juno si bude muset svou cestu za pomstou vydřít zase pěkně od píky.

Hvězdný western

Na rozdíl od předchozího dílu se Rebel Galaxy Outlaw vydává cestou vzdávající hold starým klasikám Chrise Robertse jako Privateer či Freelancer. A onu poctu vzdává přechodem do plného 3D zpracování. Prvně jmenovaného zároveň napodobuje modernizovaným vizuálem zachovávajícím pestrobarevnou škálu a nostalgické 2D kokpity, u kterých oko nejednoho pamětníka nezůstane suché.

Hra je stylizovaná coby vesmírný western s prvky Firefly i Borderlands, který krom nápaditého výtvarného zpracování zdobí tematický soundtrack s asi 20 hodinami materiálu mísícího jižanský rock, blues a country a se sedmi rádiovými stanicemi k tomu.

Pětičlenné kanadské nezávislé studio Double Damage Games ze svého rozpočtu vymáčklo maximum a servíruje titul, který bychom se nebáli nazvat první pořádnou indie space operou. Juno Markev coby Han Solo v sukních možná nedosahuje epických kvalit předlohy, ale její prezentace je dost ostrá a syrová na to, aby si vás hlavní hrdinka získala.

K protloukání zde naleznete 40 slunečních soustav navzájem propojených skokovými branami, jak bývá u vesmírných simulátorů dobrým zvykem. Většina z nich nese hrdé jméno některého státu jižní polovičky dnešních USA. Každá soustava je prošpikovaná hvězdnými depy, tedy mexickými fastfoody, které vám nejen doplní palivo a munici, ale zároveň i naservírují porci tacos a kelímek s kolou, a dále přístavy a stanicemi včetně těch zabudovaných do obřích asteroidů. No a samozřejmě planetárními doky, přičemž se podíváte i do hvězdného kasina.

Přesun mezi jednotlivými body v rámci systému byl od minule zjednodušen a je tak možné tranzit přeskočit instantně pomocí autopilota, z něhož vás vytrhne pouze bezprostřední přítomnost jiných lodí či volání o pomoc. Pokud se nehodláte vměšovat do záchranných akcí ubohých horníků či hvězdných truckerů, můžete si dle libosti v otočném menu pauzy zapnout ignorování SOS signálů.

Akční pojetí má přednost

Svět Rebel Galaxy Outlaw je politicky rozdělen do několika základních frakcí a na nějakou duchaplnou hloubku si nehraje. Nalezneme zde demokratické síly Commonwealthu, nezávislé pirátské frakce, cech obchodníků, mezi tím vším operují policejní složky, žoldáci a tiráci. Vy se můžete volně rozhodnout, s kým zrovna pečete. Hlavní příběhové mise vás ovšem každopádně zavedou na obě strany zákona.

Samozřejmě platí, že pokud se živíte jako lovec odměn a vaším primárním cílem jsou piráti, na jejich stanice se nedostanete a naopak. Naštěstí lze téměř z každého úkolového terminálu vybírat mise pro libovolného zadavatele, takže je možné reputaci poupravit poměrně rychle. Zároveň asi není třeba dodávat, že život na odvrácené straně zákona je mnohem lukrativnějším řemeslem, ovšem pokud máte zrovna rande s příběhovou postavou na některé zákonem střežené základně, budete si muset nejprve svou reputaci zase řádně odpracovat, než vám hra dovolí setkání.

Náplní vašich dnů bude především boj. Pokud hledáte primárně simulátor vesmírných tiráků, sáhněte raději po Elite: Dangerous. Ono se sice lze stát pošťákem Ondrou, ale je to ta nejméně zábavná, lukrativní a stylu hry vyhovující činnost. Když už převážet náklad, tak alespoň ilegální!

Zajímavým řešením vysekávání se z obtížných situací je zde nejen boj či honička, ale občas také možnost se přes videofon ze situace buď vykecat, anebo strážce pořádku uplatit. Vyvolání komunikační nabídky se zaměřeným plavidlem navíc výrazně zpomalí čas, čímž se lehce vyvarujete paniky v žáru akce.

Laserové hody

Boj, ač se po pár hodinách někomu může zdát repetitivní, má rozhodně své silné stránky, i když k němu důrazně doporučujeme gamepad. Jednou z novinek je takzvaný „autopursuit“ – podržením tlačítka automaticky sledujete cíl, aniž byste se museli stále pracně honit za křížkem na radaru. Zároveň nejde o automatickou záruku zásahu, prostě jen o vysvobození z úporného pronásledování cílů, jaké znáte například z Freelancera.

Kdykoli navíc můžete pomocí pauzičky vyvolat otočné menu, kde si prohlédnete konkrétní taktickou situaci, případně zvolíte cíle či přepnete energii mezi štíty, pohonem a zbraněmi. Zároveň je možné co deset minut přivolat na chvíli na pomoc jednoho z NPC wingmanů, které postupně odemykáte průchodem dějovou linkou. Boje dokáží vygradovat ve vskutku hektické adrenalinové mely jako vystřižené ze starých Wing Commanderů či X-Wingů/TIE Fighterů – jsou plné barev a výbuchů, na které je radost pohledět, a zaručeně se u nich zapotíte.

Nepřátelé jsou postupně stále silnější, avšak ani váš arzenál nezaostává a příběhové mise vám samy napoví, kdy už potřebujete lepší loď a výbavu. Hra naštěstí jen málokdy spadne do zoufalého grindu, při němž máte pocit, že je mezi vámi a další příběhovou misí několik hodin poctivé virtuální dřiny.

K dispozici máte celkem 5 základních lodí plus 4 další varianty a nespočetný arzenál s přehlednými statistikami a velkým množstvím nejrůznějších modulů a sub-systémů. Naštěstí si od všeho toho šílenství můžete na chvíli odpočinout a vydat se třeba do pásu asteroidů, kde se na vás možná usměje štěstí v podobě vzácného nerostu. A když ne, téměř vždy je kolem někdo šťastnější, komu úplně nevoní, když se na něj míří plazmovým dělem a raději se s vámi o svůj zisk podělí… či v horším případě zavolá posily.

Vesmírný bar, žoldákův ráj

Když už je řeč o odpočinkové činnosti, Rebel Galaxy Outlaw nám udělala nesmírnou radost tím, že se vrátila ke konceptu vesmírného baru. A využívá ho skvěle. Kvůli nízkému rozpočtu nemůžete čekat procházky po stanicích ve stylu Star Citizena, nýbrž přepínaní mezi napůl statickými obrazovkami, ale i tak je stylizace stanic na úrovni a jen tak se vám neokoukají.

Všechen personál je navíc namluven a barman se s vámi rád podělí o nejnovější drby – a za malý poplatek vám také odhalí poslední známá místa pobytu zdejších padouchů či naopak prozradí aktuální trasy nákladních plavidel, jež tahá z výpovědí opilých patronů. Inu, zákazník má vždycky pravdu!

Krom barmana a příběhových postav v baru naleznete i některé oblíbené hospodské aktivity včetně hazardních her, jako jsou karty, kostky či výherní automaty, anebo si můžete zahrát biliár s některým z místních, buď o peníze, nebo třeba o nějaký ten komponent pro vaši hvězdnou drožku. A komu by to nestačilo, může zkusit nahrát hi-score v místní verzi klasiky Asteroids.

Rebel Galaxy Outlaw vzdává hold klasikám žánru a dělá to velmi dobře. Nehraje si na něco, co není, a servíruje jen to, co v rámci svých ambicí zvládne. Tedy hvězdný western pro akčněji založené fanoušky vesmírných simulátorů, kteří spíše než po promyšleném příběhu, hlubokých dialozích či super-obřím vesmíru pasou po silně stylizované, přístupné zábavě na zhruba 30 až 40 hodin. To vše navíc s náloží pořádného rockového soundtracku, co se jen tak neoposlouchá. A pokud ano, hra vám nabízí možnost importu vlastní hudby, stejně jako podporu modů a do hry vestavěné grafické studio na editaci vzhledu lodí (tutoriál hledejte na YouTube).

My i přes těch několik nedostatků musíme uznat, že jsme se u hry na menším prostoru bavili daleko více než u jejích mnohem větších a ambicióznějších moderních soukmenovců.