Ready, Steady, Ship!

Ready, Steady, Ship! je tedy ještě jedna hra, v níž v časovém presu provádíte na papíře jednoduché, v praxi ale leckdy neskutečně náročné úkony. Jste skladníky a vaším úkolem je naplnit kamiony krabicemi. Co by na tom mohlo být těžkého?

Vzhledem k tomu, že vám na gamepadu postačí jedna páčka a pár čudlíků, nejde o fyzicky náročnou práci. A dostat balík z výdejního pásu do nákladového prostoru dodávky nevyžaduje zrovna diplom z raketového inženýrství…

Ale ta fyzika! Ne učební předmět, ale fyzikální zákony, které ne vždy fungují podle představ. Ve hře se pracuje s pásy, které vám mají usnadnit práci, tedy abyste nemuseli všechny balíky odnosit ručně.

Jenže pásová linka bývá málokdy kompletní a musíte si ji pod časovým tlakem dotvořit, což znamená odtahat jednotlivé segmenty, které se mají tendenci zasekávat o kde co.

A nedej bože, když uděláte chybu, použijete špatný pás a máte ho vyrvat ven – hra jako by s tím moc nepočítala! Nemáte totiž svobodu v úchopu a panáček se automaticky chápe rohů, jenže občas si usmyslí, že se chytne toho nejvzdálenějšího, tudíž se profázuje strukturou a zjeví se na druhé straně pásu, kde jste ale vůbec být nechtěli.

Že už máte linku správně poskládanou? No, krabice mají svou hlavu a může se tak stát, že nevyberou zatáčku a skončí na zemi. V mnoha situacích proto zjistíte, že je nakonec přece jen rychlejší balíky odtahat ručně a hře dám v tomto ohledu k dobru jen to, že vás to nechá udělat a nenutí vás k jedinému řešení.

S komplexitou roste zábava

Později ale začne tolik přituhovat, že na nějaké nošení krabic opravdu nebudete mít čas. Najednou musíte ovládat stroje, které krabice teprve složí z kartonu, zatímco druhé stanoviště je naplní takovými těmi polystyrenovými křupkami, které bohužel nejsou moc k jídlu.

Zároveň se začnou objevovat krabice několika druhů, každý mířící do vlastního kamionu a vy tak musíte neustále přestavovat svou pásovou manufakturu, protože tu nikdy není dost součástek pro uspokojení všech variant najednou.

A když se k tomu přidá kontinuální potřeba pásy opravovat, vyhýbat se kyselině, balíky vrhat na větší vzdálenosti a nad to ještě třeba obsluhovat jeřáb s šílenou akcelerací a nekonečnou setrvačností, případně vysokozdvižný vozíku se stejnými vlastnostmi, je o chaos postaráno. Balíky létají vzduchem, spoluhráči na sebe pokřikují, dorozumívají se, nerozumí si, smějí se, zlobí se, v rozčilení odhazují ovladač, hru mažou…

Ready, Steady, Ship! je prostě očekávatelně bláznivá hra, která svou fyzikou a s ní souvisejícím nepřesným ovládáním utváří celkovou zábavu. Nebo frustraci. Záleží, jak moc si libujete v těchto trhlých hrách, kde se pro neúspěch nejde daleko.

Nicméně obtížnost je nastavená tak, aby se bavil opravdu kdokoliv. Každá ze 30 úrovní se skládá ze tří propojených skladů, za něž získáváte po třech hvězdičkách podle množství doručených krabic. A hvězdičky – jak byste čekali – odemykají další úrovně, přičemž nemusíte ani zdaleka excelovat. Když ze tří získáte dvě či jednu, tak to pro pokračování ve hře bohatě postačí.

A co se času týče, tak ten jen tu jen pro razítko, takže pokud si nebudete myslet na to zelené pro nejrychlejší skladníky, tak se vůbec nemusíte hnát a hru si užívejte svým tempem. Zkrátka a dobře je to o nastavení vaší mysli – pokud chcete výzvu, je tady a pokud si chcete jen tak užít večer s jedním dalším hráčem a neřešit skóre, tak to taky jde.

Ve dvou se lépe vzteká

Přestože je Ready, Steady, Ship! očividně designovaná pro dva spolupracující hráče, tak jí nechybí ani sólo. V takovém případě vás čeká samostatná kampaň s podobnými, ale trochu jinak řešenými úrovněmi, protože tu k sobě nemáte žádného parťáka.

Jde to hrát, stejně jako jde v jednom odtáhnout fungl nová lednička, ale nejste hloupí a zavoláte na to kamaráda. V jednom je hra zkrátka nudnější, musíte toho dělat daleko víc a frustrace nastupuje rychleji, protože kde vám ve dvou kolega stoupne na čudlík obsluhující výtah, tam si v jednom musíte z toho výtahu na čudlík hodit krabici, která se ale v 50 % případů rozbije, takže si musíte sehnat novou.

Ve dvou je to taková ta očekávatelná zábava s očekávatelnou mírou frustrace, když tvůrci nechávají značnou část úsilí na herní fyzice a dodávají jen velmi triviální puzzly. Zabaví, ale protože nepřináší vlastně nic nového, tak ani nepřekvapí.