Railbound

Hru mají na svědomí tvůrci výborného Golf Peaks, a i když jde o loňský titul, přišlo by mi škoda na něj alespoň takhle zpětně neupozornit. Ostatně letošní, velkými, malými i odloženými hrami narvaný rok se teprve pomalu rozjíždí, tak proč si ještě neužít tu chvíli klidu před bouří právě třeba s nesmírně sympatickými vláčky?

Zdánlivě jednoduchý cíl

Základní premisa Railbound je jednoduchá jak výhybka: Musíte dostat vagóny k lokomotivě. Na mobilu, kde jsem roli strojvůdce předstíral já, prostě jen nakreslíte prstem trasu, načež se pod váš ukazovák vyskládají koleje. Pokud je všechno v pořádku, trať se zhmotní, vagóny se rozjedou, připojí se k lokomotivě a s tou v čele se rozjedou vstříc další úrovni.

Vtip je v omezeném počtu kousků trati a pořadí, v jakém musíte vagóny k lokomotivě připojit. A taky se nesmí cestou srazit. Co je ze začátku triviální, se velice rychle změní v logické peklo. Puzzly ovšem zůstávají víceméně férové a já nikdy neměl pocit, že se mě hra snaží nějak přelstít či podrazit. Pokaždé se stačilo jen pořádně zamyslet nebo hru na chvíli odložit a vrátit se k ní s čistou hlavou. V takovém případě se pak řešení objeví samo a hned, vždyť to znáte.

Railbound ale zároveň není žádnou přímočarou brnkačkou s tu a tam těžší úrovní. Přiznávám, že to netrvalo dlouho a musel jsem sáhnout po návodech na YouTube. Při pohledu na řešení jsem se pak nemohl neplácnout do čela. Jakmile to uvidíte, bude najednou vše krystalicky jasné. Nijak jinak to přece být nemohlo!

Hra není jen o dvou vagónech a jedné lokomotivě. Ani se nenadějete a začnete řešit víc vagónů najednou plus všemožné prvky na trati, tunely, překážky,světl a. A se vším se budete muset vypořádat specifickým způsobem a s pomocí striktně omezeného počtu kousků trati. Naštěstí je veškeré ovládání velice svižné a resetování úrovně bleskové, tudíž metoda pokus omyl funguje bez problémů.

Jak s přibývajícími úrovněmi roste komplexita, roste společně s ní i svoboda, aspoň na první pohled. Jenže čím víc svobody máte, tím těžší je v těch všech kombinacích spatřit správné řešení. Naštěstí tu existuje systém rad, který vám na první ťuknutí naznačí a teprve na další ukáže přesné řešení. Naznačení přitom většinou bohatě stačí a bonusem budiž, že si pak nepřipadáte jako úplní blbci. Já se k systému nápověd v pozdějších úrovních uchyloval poměrně často, ale třeba je to jen mou opotřebovanou myslí, zatímco vy můžete projíždět každou úrovní jako vlak tunelem.

Medový vizuál

Jestliže Railbound vyniká kreativními logickými puzzly, pak vyloženě exceluje úchvatným vizuálním stylem připomínajícím staré komiksy. Ve zdejších scénách chcete trávit co nejvíc času, nemůžete se na ně vynadívat. Hřejivý vizuál pak jen podtrhuje libový soundtrack, který si sice samostatně asi jen tak nepustíte, ale jako doplněk plní svoji funkci dokonale.

Právě díky oné hřejivosti, ba leckdy až medovosti celého zážitku může Railbound fungovat tak dobře, jak funguje. V opačném případě by se frustrace dostavila dřív a mobil by letěl z okna velice rychle. Úchvatný audiovizuál vám připomene, že to za to nestojí. Že klídek je lepší.

Vlk v rouše beránčím

Railbound není žádný nový div světa a popravdě myslím, že na něj zapomenu dřív než třeba na Golf Peaks, Threes, Marvel Snap či jiné povedené mobilní kousky. Přesto jde o neuvěřitelně příjemnou a zároveň náročnou zábavu. Je to takový vlk v rouše beránčím, v tom nejlepším slova smyslu. Na pozvolný start do nového roku, na chvíli klidu a pohody, je tenhle pár měsíců starý herní restík ideální.