Quest for Infamy

S antihrdiny opravdu velká sranda, a tak po dobu několika let projekt sílil a rostl, až svým tvůrcům s neodolatelnými přezdívkami Klytos a Blackthorne přerostl přes hlavu. A tak přišlo na řadu založení kickstarterovského projektu, který vybral něco málo přes 63 tisíc dolarů a dal tak vzniknout slibné point-and-click adventuře vířící stojaté vody žánru.

S hlavní postavou hry, Roehmem, který utíká před naštvaným otcem své bývalé milenky do malého městečka Volksville, vedle řešení puzzlů, jaké znáte z adventur, budete plnit i klasické questy, za ně získávat zkušenosti a vylepšovat své základní atributy. Prostě je to adventura obohacená o RPG prvky a ano, je zde jasná inspirace či pocta Quest for Glory – ostatně stačí se podívat na název.

Když jdeš, kam tě mula zavede

Poté, co Roehm na valníku sena zapřaženého do dýchavičné muly dorazí na místo, kde by rád začal od píky, ho čeká spousta objevování. Herní svět je opravdu velký a zpočátku není úplně jasné, co vlastně máte dělat. Vždyť do města jste nepřišli vysvobodit princeznu, nebo spasit svět, jak je ve hrách obvykle zvykem. Jediný, kdo tady potřebuje spasit, jste vy sami. A tak začnete promlouvat s prvními obyvateli města a prozkoumávat jeho zákonitosti stejně jako principy samotné hry.

Quest for Infamy je v základu 2D hra stylizovaná retro směrem, kterou můžete ovládat výhradně myší. Na tom by nebylo nic moc zajímavého, kdyby na vás vedle klasického popocházení a vybírání otázek pro vedení rozhovoru nečekal i soubojový systém. V takovou chvíli se uživatelské rozhraní změní z klasického na soubojové a nabídne vám hned několik ikonek pro různé druhy útoků, které musíte v tahovém systému v předem vytyčeném časovém limitu volit tak, abyste nedostali na budku.

Kocovina po boji

Pokud vás protivník skolí, probudíte se s těžkou bolestí hlavy a studem zčervenalými líčky, což nebude ojedinělý případ. Souboje jsou alespoň zpočátku docela velká neznámá a bohužel se nedají opakovat (tedy kromě tvrdého restartu, kdy si cíleně předem uložíte pozici a pak ji zpětně načtete). Takže místo jistoty, že nějak ten souboj popáté dáte, musíte hodně přemýšlet, jak zase neskončit s ostudou na krku.

Vedle soubojů se špatně naladěnými či nevychovanými kolemjdoucími, zbojníky a vším možným na vás však čekají i další hrozby. Váš lehce cynický, avšak mnohdy docela vtipný svěřenec může třeba vyhladovět a dokonce i zmrznout. Pokud ho tedy nevybavíte dostatečně teplými kožešinami a sem tam mu neseženete i něco k snědku.

Konzumovatelných předmětů je ve hře dostatek a ani na těch normálních se nijak zvlášť nešetřilo. To by bylo příjemné, jenže smysl některých byl prostě po celou dobu hraní skryt.

Proč platit, když ji můžete mít zdarma?

Hlavním termínem Quest for Infamy je slovo „bohatý“. Třeba rozhovory, které jsou mimochodem slušně nadabované a nesou se v celkově nadsazeném, lehce humorném stylu (hláškou „Řeknu ti, co si myslím a na některých fórech mě zabanují“ při popisování předmětu to jenom začíná). Bohaté jsou ale i další herní možnosti, jež se tu příjemně větví a společně s občasnými zlomovými situacemi, kdy si hráč musí vybrat jednu z možností po vzoru The Walking Dead, Quest for Infamy dává hráčům pocit, že píší zcela výjimečný a unikátní příběh.

Bohužel ale ani láskou zahrnovaná Quest for Infamy není bez jediné poskvrnky. Jedna je v ceně hry, a to zvlášť s přihlédnutím k tomu, že na Steamu je zdarma k dispozici žánrově hodně podobná hra Heroine's Quest: The Herald of Ragnarok, která má navíc díky real-timeovým soubojům dost často větší šťávu. Právě souboje se vám totiž po čase obehrají, začnou být nudné až předvídatelné.

Navíc, ona se začne po čase obehrávat i samotná hra. Po skvělém rozjezdu se svět přestane otevírat a v polovině přemýšlíte, jestli sem někdo nezapomněl přidat kus hry. Nudit pak začínají i jednotlivé puzzly a když se k tomu přidají občasné výrazné technické problémy, z nadšení se pomalu stává otrávení. Výsledkem je silně nevyrovnaná hra, která vás zpočátku zahrne láskou a pak už vás spíš jen postrkuje ze setrvačnosti dál.