Labyrinth City

Zatímco Británie má Sherlocka Holmese, Francii chrání detektiv Pierre, jehož specialitou jsou rébusy. A když tajemný Pan X ukradne desku ohýbající zákony reality, není nikdo lepší, kdo by se mu měl vydat na stopu. 

Hra Labyrinth City je rozhodně zamířena spíše na dětské a mladší publikum. Na druhou stranu si ji bez problému může užít kdokoliv, kdo má rád rébusy, adventury a bludiště. Vydáte se totiž po stopě Pana X, který vám uniká i s magickou kamennou deskou. A abyste ho nalezli, musíte projít několik velkých bludišť. Ta nejsou kdovíjak složitá či spletitá, ale svou rozlohu nezapřou a sem tam dovedou překvapit nečekanou odbočkou či skrytou tajnou uličkou. 

Brzy zjistíte, že mnohem důležitější než cíl je sama cesta. Jak jinak. Nebudete se tak za každou cenu snažit co nejrychleji dojít na určené místo na konci bludiště, ale budete vymetat každý kout a zkoušet hledat interaktivní objekty rozeseté po úrovních. Hra totiž obsahuje několik různých typů aktivit a předmětů, které máte za úkol hledat. Nemusíte, ale budete chtít. 

A zatímco nalezené listy vám dávají nápovědu k bludišti a minihrám, truhly prostě skrývají sběratelské předměty a občasné dialogy s přihlížejícími lidmi vám mohou dát vedlejší úkol. Ten zpravidla vede k vyřešení nějakého drobného rébusu. Třeba musíte narovnat obrazy ve správném pořadí. Odměnou vám budou opět sběratelské předměty. A právě tohle je hlavním tahounem celé hratelnosti. I když hru dokončíte, budete se chtít vrátit a pokusit se posbírat všechny skryté drobnosti. Jistě najdete skrytou cestičku, které jste si prvně nevšimli. 

Velká část půvabu celé hry se skrývá právě v prezentaci. Hra skvěle pracuje s chaosem. Bludiště tak netvoří z nějakých nahodile poskládaných zdí, ale často se budete prodírat masou lidí. Vše se navíc neustále hýbe a animuje, takže je celý ten povyk velmi uvěřitelný. Ne všechny animace vedou k nějaké minihře či rébusu a tvůrci si dali záležet, že mapa obsahuje celou řadu čistě humorných a zábavných scén nebo referencí. Mě osobně to dost bavilo.

Za lehkou kritiku stojí ovládání na telefonu. To je sice dost snadné, prostě tažením prstu ovládáte virtuální joystick, ale je velmi nepřesné a často se mi stávalo, že mi postavička detektiva šla jinam, než jsem si představoval. Pro interakci s objekty a lidmi na ně stačí klepnout. Naštěstí se vždy zobrazí doprovodná bublina, takže nemusíte klepat na vše, jestli to náhodou něco neudělá. 

Právě pro telefony se hra ale skvěle hodí, přestože na počítače vyšla výrazně dříve. A dobrá zpráva je, že na mobilních zařízeních si ji můžete zdarma zkusit. Pokud vás bude bavit, za jednorázový poplatek si odemknete celý titul. I zdarma však získáte pořádnou porci bludiště. Navíc nikde nenarazíte na reklamy ani další free-to-play prvky.