Prince of Persia: The Two Thrones

Domove, trpký domove

Babylon tedy nevítá vrátivšího se panovníka provoláváním slávy, ani jej nezasypává překrásně vonícími květy. Jsou to ohnivé šípy, které se zabodávají do boku loďky, žalostné sténání bezbranných obyvatel a čpící pach smrti. Dříve než Princ stačí loďku otočit, jsou jedním ohnivým balvanem potopeni. Omráčená Kaileena je odnesena žoldáky do pevnosti. Princ neváhá ani chvíli a pod vaším velením se vydává Kaileenu zachránit...

To ale netuší, že brzy stane tváří tvář starému nepříteli, o němž si myslel, že je dávno mrtev. Ten, přímo před Princovýma očima, probodne Kaileenu dýkou času a již podruhé vypustí nekontrolovatelné Písky času. Vliv písků na poblíž stojící nepřátele je okamžitý. Bohužel ani Princ písečné nákaze neunikne. Následky se dostaví nečekaně brzy. Princovi se znovu hroutí celý život a jeho jediným cílem se stává pomsta. Býval by pro ten kratičký okamžik obětoval vše a všechny, kdyby se mu do cesty nepřipletlo ještě jedno osudové setkání.

Pohádka tisíce a jedné noci

Dobrou zprávou je, že "Princ trojka" přináší mnoho zajímavých novinek. Jádro hry zůstalo nezměněno – tzn. projít komplikovanou, jednoznačně danou trajektorii, ležící mezi bodem A a B stylem „přeskoč, přelez, podlez (ale pak se zase narovnej)“ a cestou pacifikuj legie protivníků. Pouze styl, jakým hru procházíte a jakým se vypořádáváte s nepřítelem, je zase o něco pestřejší. Ostatně milion a půl prodaných kopií během úvodního týdne a vysoká hodnocení ze světa hovoří samy za sebe.

Co asi většina hráčů bude kvitovat s povděkem, je návrat atmosféry hry k jedničce Sands of Time při zachování herního stylu z dvojky Warrior Within. Stejně jako v prvním dílu trilogie je děj Dvou trůnů pojat jako vyprávění příběhu, který se stal kdysi v minulosti. Vypravěčem je tentokrát Kaileena, která tu a tam několika větami okomentuje určitou kapitolu hry, včetně momentu vlastní smrti. Věty: „A takhle se to stalo. Takhle jsem zemřela“ vyzní v tomto kontextu velmi zvláštně. Hráči pak celou dobu vrtá hlavou, co se asi stane, že Kaileena může nyní vyprávět celý příběh, když na jeho počátku zemřela.

Dva princové v jednom těle

Světlá strana Prince nabádá k nesobeckosti a obětavosti, avšak podle temné strany je jedinou možnou cestou ke spravedlnosti cesta nejkratší, bez zbytečného zdržování, bez ohledu na okolí. Je to vnitřní souboj dvou princů. Dobrosrdečného prince ze Sands of Time a padlého Warrior Within. Název Dva trůny je tedy metaforou na tento schizofrenní stav Princovy mysli. Jen čas ukáže, která stránka jeho osobnosti je silnější, která po všech trablích usedne na trůn. Dialogy obou stran mají docela šmrnc. Budete sledovat mnohé momenty, v nichž jedna strana zvítězí nad druhou a podle toho se odvíjí další události. Navíc některé ironické až cynické poznámky temné strany jsou i celkem humorné.

Druhá Princova identita není jen psychického rázu, ale v určitých úsecích hry nabude i fyzické podstaty. Princ se změní v něco podobného, čím se stal minule, když si nasadil masku Písečného přízraku. Ve trojce je změna vyvolávána postupující otravou pískem času, na kterém se temný Princ stává životně závislý. Jeho zdraví neustále klesá, a pokud si v brzké době nedopřeje alespoň jednu dávku písku, zemře. Dá se říci, že tento stav nahrazuje časové úseky z minulých dílů, tedy např. zmáčknutí spínače a projití více či méně komplikovanou trasou k zavírajícím se dveřím.

Zde tedy musíte procházet dlouhé a komplikované úseky a cestou se dobíjet pískem. Ten získáte z poražených nepřátel nebo z rozbitých nádob, truhlic, nábytku apod. Primární zbraní je v tomto stavu velmi ostrý a pružný řetěz, který se Princovi zařízl do paže. S jeho pomocí se může zachytávat za hrazdy, konzole či svícny a přeskákat třeba přes propast. Něco jako Spiderman, který z dlaně vystřeluje lepkavé provazce pavučin. Samozřejmě, že i v této podobě může Princ využívat sílu Písků času, ale oproti Písečnému přízraku ve dvojce mu zde písek normálně ubývá.

Všechny cesty vedou do Babylonu

Design lokací je tradičně na špičkové úrovni a celou hrou se nese rozmanitost úrovní. Prakticky každá mapa (resp. vaše trasa) je originální a nápaditá. Přitom až na pár výjimek jde o rozumně obtížné cesty a ani ty těžší pasáže nejsou nikterak přehnané. Citelně ubylo pastí. Většina z nich na vás číhá na cestách za tajnými fontánami zdraví. Stejně tak málo je tu „časovaných“ dveří nebo padajících stropů a říms. Avšak i nadále vede k cíli vždy jen jediná cesta.

Umění zabíjet

Z Warrior Within zdědila trojka především systém soubojů. Stěžejní prvky zůstaly de facto zachovány. Primární zbraní je dýka času, sekundární většinou to, co nepřítel dal, když umíral. Tyto zbraně mají omezenou trvanlivost (vyjma jedné), takže je nutné je obměňovat. Většina z nich na vás číhá na cestách za tajnými fontánami zdraví a také na ke konci hry. Zůstal hodně omezený počet zásobníků písku času a zůstal i systém soubojových komb nazvaný Free-Form Fighting.

Kombo se vyvolá určitou sekvencí daných kláves a to nejen bojových, ale i pohybových. Výsledkem jsou úchvatné Princovy pohyby a zpomalené záběry při kosení nepřátel. Nevýhodou je, že ne vždy se celé kombo povede. Buď nepřítel kombo zablokuje a nebo prince zasáhne ještě dřív. V bitevní vřavě se často stane, že si hrdina vezme za cíl někoho jiného, než sami zamýšlíte. Také vzpomenout si na všechny ty klávesové zkratky, čítající třeba osm kláves, není během vyhroceného souboje lehké. 

Samostatnou kapitolou jsou souboje v momentě, kdy Prince přemohla temná strana síly. V této fázi se stává primární a extrémně účinnou zbraní výše zmíněný řetěz, díky němuž si dokážete držet i více nepřátel pěkně od těla a rychle je posílat do písečného pekla. I s řetězem lze vykouzlit řadu komb, kde ani dýka času nebude zahálet. Účinnost řetězu je vyvážena zvýšeným počtem nepřátel, ale ani to není problém. Navíc každý zabitý bojovník znamená jednu dávku písku a ta znamená zvýšení zdraví temného Prince až na maximum.

Vražda potichu a rychle

Ovšem tím nejlepším soubojovým prvkem nejsou složitá komba, ani, jinak velmi užitečné, využívání písků pro zpomalování času nebo jeho vracení, případně vyvolávání písečných vln hromadného ničení. Hlavní novinkou je zde, tak trochu po vzoru Splinter Cell, tzv. Speed Kill, což není nic jiného, než tichá likvidace nepřátel ze zálohy. Pokud je k vám nepřítel zády nebo jste-li nad ním, můžete v určitém momentu a přijatelné vzdálenosti spustit sekvenci Speed Kill.

Princ napadne nepřítele jedním nebo více speciálními zásahy dýkou času (počet závisí na síle protivníka) a tiše jej zlikviduje, aniž by vzbudil pozornost ostatních, pokud to nevidí, a nebo dal šanci nepříteli se jakkoliv bránit. Vtip je v tom, že každý speciální úder musíte ve vhodný okamžik vyvolat příslušnou bojovou klávesou. Ten je zvýrazněn chvilkovým zamrznutím obrazu, jehož barvy poblednou a dýka času se jasně rozzáří. V tento moment je nutné stisknout klávesu pro útok a Princ zasadí nepříteli zdrcující úder. Pak následuje buď smrt nebo další speciální výpad.

Trpělivost na prvním místě

Obtížnost hry je kolísavá. Procházení lokacemi je rozumně obtížné. Souboje usnadňuje možnost tiché likvidace, ale ne vždy je to možné. Pokud jste obklopeni třemi protivníky a ještě třeba nemůžete využívat Písků času, jsou souboje mnohdy velmi krušné. Ať už kvůli kameře, špatnému výběru cíle nebo blokování výpadů, vzdáleným lučištníkům atd. Mnohdy následují i několikerá opakování dlouhého úseku hry, což některým hráčům nemusí připadat vůbec zábavné. 

Přestože je hra obohacena o mnoho novinek, některé velmi příjemné (Speed Kill) jiné spíše otravné (závody spřežení), zůstává herní styl prakticky shodný co minule. A proto všichni, kdo měli s předchozími díly tu čest, budou vědět, do čeho jdou. A zklamaní nebudou.