Postal Redux

Z deníčku misantropa

Ujímáte se role pošťáka, kterému přeskočilo z aktuálního stavu společnosti, a vydal se zabít všechny hříšníky. Příběh, nebo to málo, co se dá brát jako příběh, je vyprávěn pomocí zápisků do deníku, které jsou viditelné na nahrávacích obrazovkách před každým levelem. V nich se dočtete buď pošťákovo znechucení nad společností, nebo konstatování, jak mu pomáhá zabíjet jiné lidi. Ačkoliv se tak nedozvíte, co přesně ho vedlo k tomuto vyvražďování, zápisky dokáží navodit docela dobrou představu o pomatenosti hlavního protagonisty.

Na své cestě za osvobozením všech hříšníků se vypravíte do lokalit, kde najdete spoustu bezbranných obětí. Navštívíte tak například ghetto, městský park, důl, industriální komplex nebo novou úroveň exkluzivní pro Redux verzi – zábavní park. V každé z těchto úrovní je cílem postřílet vše, co se vám dostane do zorného pole, ať už daná osoba vzdoruje, nebo ne.

V horní části obrazovky najdete počítadlo, které informuje, kolik civilistů a ozbrojených nepřátel se v dané úrovni nachází, a vy jich musíte vystřílet alespoň 90 procent, než se vám v jednom z rohů mapy otevře cesta do další úrovně, kde se úkol opakuje. Celkově se ve hře nachází 21 úrovní, což znamená, že i s občasným umíráním není problém dohrát hru na normální obtížnost pod dvě hodiny.

Jak na střelnici

Ozbrojení protivníci se zpočátku skládají z policejních pochůzkářů, šerifů a chlapíků s Molotovy. Později je vystřídají jednotky SWAT a armáda, až nakonec dojde i na ozbrojené věže, co střílí rakety. Jediný rozdíl je však v počtu životů a zbrani, které používají. Ať už jde o šerifa z první úrovně, nebo o raketometčíka z úrovně poslední, oba řídí stejně hloupá umělá inteligence.

Pokud se nedostanete nepříteli do zorného pole, mohou vedle něj bouchat granáty a jeho kolegové padat jeden po druhém a on se ani nepohne. Nejednou se tak podaří vystřílet celou skupinku nepřátel z bezpečné vzdálenosti, aniž by to ostřelovaným přišlo nějak podivné. Nikoho nevidí, tak je vše v pořádku, a Frank prostě umřel s prostřelenou hlavou, to se stává.

Na nějaké taktizování rovnou zapomeňte. Jediné, na co musíte dávat pozor, je zdraví. Ne že by se jednalo o obtížnou hru, lékárniček a štítů je v každé úrovni dostatek. Umřete tak jen v případě, že se zrovna postavíte do cesty dopadajícímu Molotovu, popřípadě zapomenete uhýbat kulkám letícím vaším směrem. Nebo se začnete nudit a obrátíte hlaveň zbraně proti sobě.

Rebel bez příčiny

A nuda přijde se stejnou rychlostí, jako stihne vyprchat veškerý potenciál, který v sobě Postal ukrývá. Stejně jako v nepovedeném počinu Hatred, který se tváří jako nepřímé pokračování právě prvního Postalu, se hra opírá jen o čirou kontroverzi. Ať už jde o popravování civilistů, pomatené zápisky v deníku nebo brutalitu, atraktivita spočívá v tom, že hra znázorňuje něco netradičního, ale hratelnost pokulhává...

Navíc hra zoufale zastarala. Její vyobrazení násilí působí vedle nových titulů jako úsměvný pokus amatéra, scénář jako by vzešel z hlavy šikanovaného patnáctiletého školáka (což má společné s Hatred) a nejkontroverznější scéna z původní verze se svého návratu ani nedočkala. Poslední level se v původní verzi odehrává na školním hřišti, na kterém si hrají děti a Postal Dude mezi nimi chvíli pobíhá, chce začít další masakr, načež padne na kolena a definitivně se zhroutí. Redux verze tuto scénu vůbec neobsahuje a level, který ji nahrazuje, nedává v kontextu hry smysl.

Zaplať víc a dostaneš míň

Remake/remaster tedy působí značně rozporuplně. Neplatí, že by museli vývojáři konec změnit, aby se dostali na Steam. Od roku 2013 tam je Uncut verze hry s původním koncem a datadiskem Special Delivery, která navíc podporuje moderní rozlišení a s nejnovějším patchem i ovládání na gamepadu. Proč pak ale Redux verzi kupovat? Důvodem může být přepracované ovládání s podporou klávesnice a myši.

Vizuálně nová verze neoslní. Redux sice běží na Unreal 4 enginu, poznáte to však jen ve vyšších HW nárocích. Hra totiž po grafické stránce vypadá, jako by se jednalo o projekt studenta 3D grafiky, který se teprve učí modelovat. Pozadí jednotlivých úrovní jsou opět ručně kreslená, tak jako v původní verzi, a grafici si s nimi vyhráli do posledního detailu. Zato modely postav působí v kontrastu s pozadím jako pěst na oko.

Postal Redux je velice obtížné doporučit komukoliv. Hra nenabízí dostatek obsahu, ani přepracovanou hratelnost oproti původní verzi. Jedná se tak o další z řady naprosto zbytečných remaků, vytvořených čistě pro oškubání skalních fanoušků série, kteří už pravděpodobně první díl vlastní v několika podobách. Pokud mezi ně nepatříte, investujte své peníze jinde.