Pokémon Brilliant Diamond

Zatímco Nintendo DS v době svého uvedení disponovalo dvěma obrazovkami, na nichž byly rozloženy ovládací prvky, pro remaster vydávaný na Nintendo Switch bylo třeba sáhnout do útrob hry samotné a uzpůsobit interface pro jednu obrazovku. Jednotlivé prvky tak působí sice „netradičně“ v kontextu převodu čtvrté generace na Switch, ale zároveň čistě a moderně. Jsou to úpravy, které nikoho neurazí a byly potřebné pro bezproblémové ovládání.

Kromě uživatelského rozhraní prošla úpravou pochopitelně grafická stránka a staronoví pokémoni vypadají k světu. Dvourozměrné sprity, které byly tehdy jedním z důvodů, proč se člověk nemusel bát sáhnout po modderských nástrojích a mohl i do starých her nové pokémony přidávat, vzaly definitivně za své, a hráči se tak mohou kochat svými svěřenci v 3D provedení, jaké známe z následujících generací.

Zároveň ale nešli autoři příliš daleko. Zachovali klasický pohled z výšky namísto modernější RPG kamery umístěné za ramena hlavního protagonisty (nebo protagonistky), jak je tomu například v Pokémon Sword and Shield.

Převod do moderní podoby se bohužel neobešel bez diskutabilních prvků a jeden z nich je vyloženě do očí bijící. Postavičky ve hře totiž vypadají jako figurky Funko POP, a byť podobný koncept svědčí dětským (respektive náctiletým) protagonistům, u všech ostatních postav je to prostě… nepřirozené. Pokémoní hry se často zabývají i dospělými motivy a myšlenkami, ale pokud vám o nich zrovna vypráví osůbka, která by se klidně mohla pohupovat na palubní desce vašeho auta a k dokonalosti jí chybí jen pohyblivý krk, atmosféra se rozplývá jak pára nad hrncem.

Hoří ti ocas, opičáku!

Tahle série ovšem není o lidech, nýbrž o kapesních příšerkách. Po mírně bizarních pokémonech třetí generace je čtvrtá, co se týče bojovných tvorečků, mnohem konzervativnější a přirozenější – a troufnu si říct, že i roztomilejší. Ať už se podíváte na rozkošné startery, elektrického Luxia, ocelového Bronzora, mého oblíbeného smraďocha Skuntanka, nebo jiné sympaťáky, které budete potkávat, ňuchání se nejspíš nevyhnete. Hra navíc respektuje změny předvedené dalšími představenými generacemi, a tak i staří pokémoni disponují moderními typy nebo schopnostmi, na něž můžete být zvyklí z aktuálních titulů.

Občas jsem měl, pravda, pocit, že výběr pokémonů je poněkud omezený, ale přiznejme si, že už se čtvrtou generací bylo zrůdiček přes čtyři sta a výběr byl dost široký i bez alternativních vývojových forem nebo dalších čtyř stovek pokémonů v nabídce. Pravděpodobně se nevyhnete tomu, abyste měli v partě některé pokémony, na něž jste zvyklí z těch nejprofláknutějších dílů série, ale upřímně – vadí to někomu?

Ve výsledku je jenom na vás, jak moc zajímavou a náročnou hru si uděláte, můžete se nakonec klidně rozhodnout ji projít jenom se čtvrtou generací pokémonů. Ale ať už budete hrát, jak chcete, užijete si jedno zásadní vylepšení – ano, říkám nahlas, že jde o vylepšení, i když se tím vystavuju riziku okamžitého ukamenování. Nově totiž i pokémoni, kteří se aktivně neúčastní soubojů, získávají určitou porci zkušeností. Vy tak nemusíte donekonečna trávit drahocenný čas grindováním úrovní a místo toho plynule procházíte hrou.

Jde o doslova životadárné vylepšení, které ale nijak nesnižuje obtížnost některých soubojů či potřebu umět si správně poskládat partu svěřenců a optimalizovat jejich útoky a statistiky, abyste se mohli na svých nepřátelích vyřádit. První větší obtížnostní hrbol se objevuje někde u třetího stadionu, a byť hra působí pořád velmi povědomě, díky možnosti elegantně levelovat i jinak zapomenuté pokémony si můžete okořenit svou pouť dostatečně rozmanitým týmem.

Dole v dole

Když už jsme u těch zapomenutých pokémonů: Jak je dobrým zvykem, i region Sinnoh má svoje prehistorické relikvie. Cesta k nim ovšem nevede skrz náhodné sebrání některé z fosilií, ale zcela cílené provádění vykopávek v rozlehlém podzemním systému, který je hlavním tahákem čtvrté generace.

V době, kdy původní verze Diamond a Pearl vyšly, bylo podzemní prostředí zcela novou mechanikou. Hráč mohl na vybraných místech využívat různé nástroje k tomu, aby odkrýval sutinu a pod ní různé typy předmětů a především fosilií. Ty jsou v remasteru doplněné například o majestátní sošky, tedy opravdové archeologické nálezy, jimiž si můžete vyšperkovat svoje podzemní doupě.

Doteď jsem psal především o kosmetických úpravách a modernizaci některých herních prvků, ale v případě podzemí je potřeba zajít ještě o něco dál. Je totiž vyšperkované novými jeskyněmi, speciálními biomy, ve kterých se dají ulovit trošku jiní pokémoni, než na jaké narazíte na povrchu.

Po zralé úvaze jsem došel k závěru, že je to velmi dvojsečné vylepšení, protože na jedné straně máte možnost od začátku využít větší množství pokémonů, na druhé straně se mi ale podařilo pořídit si pekelného Houndooma na osmadvacáté úrovni v době, kdy moji vlastní svěřenci byli ve většině případů o zhruba deset úrovní slabší. A to se potom skrz trenéry venku dá opravdu procházet bez mrknutí oka.

Dvojsečnost biomů nekončí pouze u nabídky pokémonů – spočívá i v tom, co si autoři troufli s hrou udělat. Studio ILCA stojící za remasterem jako kdyby zkoušelo, co vlastně Switch a Sinnoh snesou, ale zároveň se bálo do svých nápadů vložit plnou důvěru. A tak hluboko v podzemí narazíte na pokémony tváří v tvář. Žádné zběsilé pobíhání v trávě jako na povrchu – přímo vidíte, která potvůrka stojí proti vám, můžete se jí vyhnout, oběhnout ji nebo se pustit do střetnutí.

Je to parádní inovace, jenže omezená jenom na vlhkou temnotu slují. A je obrovská škoda, že se autoři neodvážili tento prvek využít i ve zbytku hry, protože by převodu čtvrté generace do dnešní doby jedině prospěl – a ještě by se zaradovali marketéři, kteří by pokémony ťapkající po světě zaručeně nacpali do každého traileru.

Diamanty nerezaví

Pokémon Brilliant Diamond ve výsledku dělá jen drobné, dílčí změny osvědčené hratelnosti a posouvá starý titul blíž současnému publiku. Na autory se za to nemůžu zlobit – a obzvlášť oceňuju fakt, že si můžu užívat souboje a neplýtvat vzácným časem na grindování levelů jako v pubertě, kdy těch volných odpolední a večerů přeci jen bylo mnohem víc.

Nový remaster opět ukazuje, jak dlouhou cestu za sebou celá série Pokémon už vlastně má. Zároveň už by autoři měli svou práci na Diamond a Pearl brát jako varování, protože se ocitají na tenkém ledě. S případným remasterem dvojice Black & White doženou ve vývoji sami sebe.