Phoenix Wright: Ace Attorney Trilogy

Dlouhá cesta právníkova

Phoenix Wright je začínající advokát, kterého hráči poprvé mohli poznat už v roce 2001 na Game Boy Advanced. Handheld skvěle nahrával touze autorů odprezentovat právnický svět jako vizuální novelu spíš než jako klasickou hru, v níž by hráč přímo ovládal Phoenixovu postavu.

Snaha odvyprávět především výborně napsané příběhy se prolíná celou sérií už od samého začátku. Phoenix je sice začátečník neznalý přesných postupů u soudního dvora, ale rozhodně není na věci sám. Plejáda postav, které se po právníkově boku střídají, patří k tomu nejlepšímu, co můžete na obrazovkách vidět.

Za neuvěřitelných šestnáct let jich Capcom oživil bezpočet, ať už na obrazovce Game Boy Advanced, nebo na Nintendu DS a Wii, nebo i zařízeních s Androidem a iOS. Fenomén mazaného právníka je opravdu neobyčejně silný, ale k dokonalosti mu chybělo od začátku pár drobností, bez nichž se hráči na západě jen těžko obejdou.

Prvním z nich byla snadno srozumitelná a zároveň naprosto excelentní angličtina. Pro Phoenixe jsou totiž typické hrátky se slovy a humor postavený na dvojsmyslech a narážkách spojených s japonským kontextem, mravy a jazykem. A převést tento prvek na potřeby západního publika opravdu trvalo.

Druhým detailem pak byla dostupnost na PC, kterou ale od letošního dubna řeší vydání Ace Attorney Trilogy na Steamu. S cestičkou umetenou pro západního hráče už tak nic nebrání v záchraně lidských životů. Nádech, a jdeme na to.

Dětské krůčky

Trilogie vydaná původně v roce 2014 spojuje tři z mnoha různých vydaných titulů a demonstruje asi to nejlepší, co může série nováčkům nabídnout. Všechno začíná pochopitelně „tréninkovým“ případem, v němž se hráč seznamuje s hlavním hrdinou. Ústřední postavou kauzy je hrdinův kamarád z dětství obžalovaný z vraždy. Pokud jste si mysleli, že začnete obhajobou dopravních přestupků nebo drobných krádeží, jste na omylu.

Vy jako hráč pravděpodobně nemáte ponětí o praktické stránce soudních procesů – a přesně to samé se dá říct o mladém Phoenixovi, což působí docela komicky. Vystudovaný právník by se asi měl v podobných věcech orientovat, ale dejme tomu. Jde totiž o jednoduchý a efektivní způsob, jak seznámit hráče s herními mechanismy, a to i v případě, že jste přeskočili první díl trilogie.

Přiznáme se, že po prvním případu jsme se cítili poměrně vyčerpaní. Byť šlo o ukázkový případ, v rámci kterého je hráč poctivě naváděn a nemusí nad jednotlivými kroky příliš přemýšlet, je tu opravdu hodně textu, kterým se musíte prokousat. Koneckonců jde o vizuální novelu, takže se není čemu divit.

Jakmile jsme ale naskočili do dalších případů a začali víc pronikat do herních mechanismů, bylo velmi snadné hře propadnout. Příběhy jsou dostatečně zajímavé, postavy skvěle napsané, a pokud máte dostatečně rozvinutou angličtinu, budete si užívat i bezpočet narážek postavených na hře se slovy. Nejen na psané formě, ale i na tom, jak která slova znějí ve srovnání s tím, jak se píšou.

Překladatelé odvedli obrovský kus práce a mají lví podíl na tom, že se z Ace Attorney Trilogy může stát úspěšný titul i mimo Japonsko. Na herní mechaniky poměrně chudá hra nabízí především alternativu na dlouhé dny a noci, během nichž si chcete užít trošku kvalitního „me-time“ mimo online svět a všechny online kooperativní a multiplayerové hry nahradit vynikajícím příběhem. V tomhle ohledu bude Phoenix Wright hledat konkurenci jen velice těžko.

Námitka!

Jednotlivé případy fungují na základě velmi jednoduché šablony složené ze zasedání u soudu, průzkumu lokací a výslechu podezřelých a dalších postav figurujících v daném případu. Pořadí je různé, může se prolínat a některé případy mají tendenci se pořádně táhnout. Než se dočkáte finálního verdiktu soudu, u nějž máte pocit, že nemohl trvat déle než půl hodiny, budete se divit, kolik času ve skutečnosti uplynulo.

Phoenix Wright se při vyšetřování musí spoléhat především na vás, na vaše vlastní logické uvažování a na schopnost pochopení případu, jehož záludnosti nemusí být patrné na první pohled. I v tom spočívá síla a krása Ace Attorney Trilogy. Za ruku jste vedeni jen velmi decentně a spoustu věcí si opravdu musíte dát dohromady sami, abyste mohli při diskuzích s postavami, a především následně u soudu excelovat.

Hlavní herní mechaniky spočívají čistě jen ve výběru vhodně získaných důkazů a jejich následnému užití při soudním procesu. Případně se ještě při křížovém výslechu můžete snažit na vypovídající postavu tlačit a vyvést ji z míry, ale za každý neúspěšný pokus předvést něco nového ztrácí Phoenix kredit u soudce, kterému může po čase dojít trpělivost a ukončit jednání ve prospěch obžaloby.

Ďábel je v detailu

Phoenix Wright: Ace Attorney Trilogy rozhodně nebude pro každého. Tempo hry je velmi pomalé kvůli množství textu, jímž se musíte neustále prokousávat a zároveň věnovat pozornost každému detailu, aby vám při řešení případů nic neuteklo. Bez dobré angličtiny budete možná místy v pasti nebo neoceníte ty drobné detaily, které dělají z dobré hry skvělou hru. Samotné hraní se navíc redukuje na pouhé projíždění inventáře a volení předmětů nebo dialogových možností při výsleších a diskuzích.

Přesto je Ace Attorney Trilogy velmi chytlavý zážitek, při němž vám čas proteče mezi prsty. Ztracených hodin nebudete litovat, protože interaktivní novela je skvěle zpracovaná a v některých místech si budete připadat spíš jako při sledování kvalitního anime (to mimochodem taky existuje).

Pokud je vám tento žánr cizí, jsou příběhy a případy Phoenixe Wrighta skvělým způsobem, jak se do něj dostat. A jestli textové hry dobře znáte, budete se v soudní síni cítit jako ryba ve vodě. Pro jeho detailnost, výborné dialogy a skvělé postavy Ace Attorney musíme doporučit.