PGA Tour 2K23

Verdikt
80

PGA Tour 2K23 si bere již existující výborný golfový simulátor výrazně na něm staví, ale také ho vylepšuje a vkusně rozšiřuje o věci, které byly téměř vždy potřeba. Prezentaci kariéry a turnajů jako takových je pořád potřeba přeleštit, ale samotné hraní potěší každého fanouška golfu.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Konzole

PlayStation 5PlayStation 5

PlayStation Store

Xbox Series XXbox Series X

Microsoft Store
Koupit

Další informace

Výrobce: HB Studios
Vydání: 13. října 2022
Štítky: golf, simulace, sportovní

Mám radost. Tedy alespoň částečnou. Když recenzujete jakékoliv pokračování herní série, jako je třeba nový ročník sportovní hry, vždycky hrozí nebezpečí, že dostanete to samé co minule, jen s jinou číslovkou a třeba možná sem tam nějakou kudrlinkou, která je beztak každému jedno.

Věřte tomu, že snažit se pak natáhnout recenzi alespoň tak, aby trapně nevypadala jako novinový sloupek, když by se ve skutečnosti vzhledem k nulové inovaci dala bez problémů sfouknout ve dvou větách, je docela peklo. Nic takového ale naštěstí nemusím řešit, protože nový ročník golfové simulace PGA Tour 2K23 od prověřeného studia HB přináší novinky a vylepšení. Pravda, žádná revoluce to sice není, ale hurá a od srdce děkuju, je o čem psát!

Oslavné zvolání nicméně nemůžeme aplikovat plošně na úplně všechno. Ano, už minulý ročník zvládal provedení samotné golfové hry výborně a že se tvůrcům povedlo ji ještě uhladit a vylepšit, je opravdu na poklonu, o tom žádná. Jenže když přijde řeč na omáčku okolo, PGA 2K23 sice kráčí správným směrem, ale až příliš opatrně. Některé nedokonalosti už jsem navíc hře jednou vyčítal. Že si nikdo nedal tu práci a já do nich tak budu muset rýt podruhé, vcelku zamrzí.

Honba za pohárem

PGA 2K23 vás nechá změřit své osmnáctijamkové síly s přáteli i náhodnými protivníky z hlubin internetu v rychlé hře, ale hlavní těžiště zážitku zůstává beze změny: Singleplayerová kariéra. V příjemně detailním editoru si vytvoříte vlastní postavu a vydáte se na dlouhou cestu, jejímž cílem je si vydobýt vstupenku na PGA a možná, třeba, někdy zadoufat ve vítězství samotného FedEx Cupu.

Při rozboru prezentace golfových turnajů ale bohužel pořád nelze pálit ohňostroje. Hra se sice snaží přiblížit podobě televizních přenosů, ovšem příliš se jí to nedaří – výsledek pořád působí velmi herně a snaha v hráči vzbudit pocit, že opravdu hraje špičkový turnaj, zůstává přinejlepším na půl cesty.

Golfisté opět chodí po jednom, nikoliv ve flightech. Prostřihy na hru ostatních se i na PlayStationu 5 načítají nesnesitelně dlouho, takže po prvním odehraném kole ještě poděkujete za možnost je v menu vypnout. Kvituji však s povděkem, že hra vzala na vědomí existenci caddíků, a nechá vás dokonce vybrat, kdo vám ponese bágl. Což je fajn.

Komentář nicméně osciluje od příjemně trefného až po tristně špatný. Nevadí mi, když pošlete drajv na fairway, komentátor zahlásí, že tohle bude v pohodě, ale po nešťastném odrazu skončíte ve vyšší trávě. Naopak, když jste zpropadený svah nečekali vy, nemusel ho čekat ani komentátor a seknout se při odhadu je zcela lidské.

Horší už jsou například často nesmyslně přehnané reakce při puttování, které sice berou v potaz, zda jste například nechali putt příliš krátký, či naopak jamku přepálili, ale už moc neřeší, z jaké vzdálenosti či přes jak obtížný terén to bylo.

Nezřídka se pak stane, že třeba vykroužíte neskutečný putt přes tři terénní vlny ze třinácti metrů, který skončí čtvrt metru před jamkou, což je výkon, za který by se tleskalo i golfistům světové špičky, ale komentátor se popadá za hlavu, jak jste proboha mohli takhle neumětelsky minout. To pak člověka přepadá chuť stavit se na komentátorské stanoviště a přerazit jim mikrofony fairwayovým dřevem.

A to na konto komentáře bohužel není všechno. Selhává především technicky – když totiž hrajete turnaj, jak se má, tedy na čtyři dny a čtyři kola, komentář reflektuje pouze skóre dne, nikoliv, jak by měl, celého turnaje. Můžete se pak potěšit tragikomickými situacemi, kdy se vám třeba první dva dny nedaří, horko těžko prolezete cutem, ale ve třetím kole najdete formu a komentátor div že nebouchá lahve šampusu, že jste se právě proměněným puttem dostali na první příčku a vedete.

Jistě, máte v tu chvíli nejlepší skóre v kole, ale ve skutečnosti si hovíte třeba na epesní dělené sedmačtyřicáté příčce a k lídrům turnaje máte zhruba tak blízko jako Donald Trump ke kvantové mechanice. Komentátorské oslavy v takový moment samozřejmě působí naprosto scestně. A přesně tuhle botu už dělal minulý ročník, nedokážu pochopit, jak je možné, že se to do hry dostalo znovu.

Bez velikánů

Když už jsme u věcí, co se opakují – opět si zahrajete na desítkách překrásných hřišť, ale zase chybí ty nejslavnější turnaje jako US Open či zejména Masters. Možná to bude znít jako malichernost, ale podle mého názoru to není radno podceňovat. On golf u nás nemá až takovou historii, tak to člověku možná nepřijde, ale Masters jsou s přehledem nejsledovanější golfový turnaj, který může v diváckém zájmu docela směle konkurovat i největším světovým sportovním událostem.

Hřiště v Augustě, na kterém se hraje, je pro drtivou většinu fanoušků naprosto ikonickým svatostánkem, kam se ale mají v realitě jen mizivou šanci kdy podívat. Natož si tam zahrát. Možnost poprat se o zelené sako alespoň ve hře by byla fantastickým lákadlem. Opět však bohužel nezbývá než doufat, že někdo vytvoří Augustu alespoň v přiloženém editoru. Anebo si počkat do příštího roku, kdy vyjde nový golf od EA Sports, který bude obsahovat Masters i ostatní majory, a zároveň doufat, že se bude hrát alespoň stejně dobře jako tohle.

Na druhou stranu je potřeba pochválit fakt, že alespoň přibyly známé tváře. Mezi vašimi protivníky tak stanou světoví golfisté jako Tony Finau, Will Zalatoris, Bubba Watson, Justin Rose nebo například Xander Schauffele. A taky třeba Tiger Woods. Který tedy nevím, co tam dělá, když ve skutečnosti běžnou túru už nějaký ten pátek nehraje a vyskytuje se jen na velkých turnajích, ale... dobře.

Pořád by bylo zbytečné čekat kompletní soupisku, ale člověka potěší zkrátka víc, když na obrazovce čas od času soupeří se jmény, která zná a ví, koho si pod nimi představit.

Osobní pokrok

Jsem rád, že do hry přibyl lehký RPG systém. Trénovat, cvičit se, zlepšovat se a pilovat svůj výkon je naprosto esenciální stavební kámen pro každého sportovce bez ohledu na disciplínu a golf samozřejmě není výjimkou. Minulý ročník to pohříchu ignoroval, ale to se neopakuje. Nově můžete za získané zkušenosti odemykat dovednosti, které vám poskytnou drobné bonusy třeba k délce odpalu, přesnosti švihu a podobně.

Hra vás též bude odměňovat kvanty nového vybavení, zejména různých částí holí, které pak také drobně ovlivní náročnost či délku rány. Hromady nakoupitelného či získatelného „lootu“ různé kvality s sebou sice nesou lehkou příchuť diablovky, která možná může v golfové hře působit trochu zvláštně, ale faktem zůstává, že to krom nákupu oblečení a kosmetiky také poskytuje odbytiště herní měny, která byla v minulém ročníku po jisté době vcelku bezcenná. To, že s ní nyní je co dělat, považuji za příjemné zlepšení.

Hlavní ale je, že sebevylepšenější golfista nic neodehraje za vás. Výbava a trénink jemně pomohou, jistě, ale před zkaženým švihem či špatně přečteným terénem rozhodně neochrání, a nepřipraví vás tudíž o pocit z dobrého výsledku, který jste si zasloužili vlastním umem. Hráčská dovednost stále hraje jednoznačný prim. A to je jenom dobře.

Chirurgický švih

Možná se vám zdá, že byl text recenze doposud poněkud vlažný na to, jakou známku jsem hře nakonec udělil. Ale pokud očekáváte nějaký rafinovaný či překvapivý důvod, musím vás zklamat: PGA Tour 2K23 si zaslouží vysoké hodnocení především proto, že je to golfová simulace, která fenomenálně simuluje golf.

Nebudu chodit kolem horké kaše: Hraní je v jádru velmi podobné minulému ročníku. Ale bližší přezkoumání odhalí řadu menších změn. Každá sama o sobě by byla vlastně jen nepatrná maličkost, ale když se spojí, výsledkem je ještě o fous lepší golf.

Ovládací schéma zůstalo prakticky beze změny, ale, ruku na srdce, stěžovat si na to by bylo jako vyčítat novému modelu auta, že má volant. Nic lepšího jsme zatím nevymysleli a hlavně ani není moc proč se o to snažit, když to funguje perfektně. Nově se sice nabízí ještě alternativní vedení švihu pomocí načasovaných stisků tlačítka, ale se starým prověřeným systémem se hraje zkrátka lépe.

To znamená, že nápřah opět povedete tahem analogové páčky zpět a následný švih pohybem vpřed, přičemž extrémně záleží na načasování i trajektorii, kterou palcem nakreslíte. Zasvěcení vědí, že golfový odpal je jedním z nejkomplexnějších pohybů ve sportu vůbec a ani omylem to není tak snadná záležitost, jak to vypadá, když se člověk dívá na profíky v televizi.

Hra to reflektuje a trefit švih není vůbec žádný med. Okno na správné načasování má maximálně pár zlomků vteřiny a i po dost usilovném tréninku není nic neobvyklého, když uprostřed turnaje najednou tak nějak ztratíte rytmus a najednou vám všechny odpaly začnou létat třeba podezřele doleva. Tak to ale má být! Však i největším mistrům se prostě někdy stane, že si rozhodí drajv a najednou se trefená fairway zdá jako nepřekonatelný úkol.

A, stejně jako ve hře, ruka někdy ujede fest a místo výstavního odpalu spácháte nějakou úplnou dřevárnu. To se prostě stane. Jasně, člověk v tu chvíli vidí rudě, obzvlášť když třeba zápolil o přední příčky a zkoněným drajvem se místo toho vystřelil z turnaje. Ale vzpomeňte třeba na Jona Rahma, jinak golfistu světové extratřídy, který na tuším předloňských Masters zahrál neskutečnou topinu, za kterou by se styděl lecjaký amatér. Mistr tesař, znáte to. Nemůžu si vynachválit, že hra všechno tohle bere v potaz a věrně převádí na obrazovku.

Tři skvělé rány

Driver, železo (případně wedge), putter. Standardní postup při zdolávání čtyřparu. Sousloví „stejně jako ve skutečném golfu“ bych si tu klidně mohl vytisknout na razítko a pak s ním jen za maniakálního smíchu bušit do prakticky všech části jamky.

Protože, ano, stejně jako ve skutečném golfu je každý úder nesmírně důležitý. A hra poskytne dostatek možností, aby vypadal přesně podle vašich představ. Míčku můžete udělovat rotaci ve všech čtyřech směrech, a ovlivňovat tak, jak se bude chovat ve vzduchu i po dopadu. Nastavit lze i sklon hole. Samozřejmě je potřeba brát v potaz vítr a jeho soupeření s křivkou rány – do většího oblouku vám prostě zafouká víc.

Nesmíte zapomenout ani na převýšení (a to jak cíle, tak místa, kde míček leží) či na to, jak možný je dobrý kontakt s míčkem – z fairwaye se odpaluje v klidu, z vyšší trávy nebo třeba jehličí je to vždycky trochu loterie. Potěšilo mě také, že tvůrci do repertoáru opět zařadili punchované rány, které minule nepochopitelně chyběly, čímž hráč dostává možnost reagovat, když je například potřeba poslat míček nízko pod větvemi stromů.

A (správně, čas na razítko, stejně jako ve skutečném golfu) úplně stejně důležitá je i schopnost reagovat a nepropadnout depresi, když se rána nepovede. Protože, a tím se nechci nikoho dotknout, nejste roboti. Pokažený švih prostě dřív nebo později přijde.

K bunkerům jsem se velmi rychle naučil mít vztah, co se jinak běžně připisuje čertu a kříži, protože vyhrát se z písku je o poznání těžší než dřív. Netrefíte to o fous a můžete se pokochat, kterak se vám po zásahu hrany bunkeru míček v nekonečném výsměchu kutálí zpátky ke špičkám bot. Hra se stejně tak nebojí špatné odpaly pohřbít do vysoké trávy tak důkladně, že jste pak rádi, když další ránu dostanete alespoň zpátky na fairway, natož na green.

Jasně, že vás v takové chvíli zaplaví plamen spravedlivého hněvu a máte sto chutí poslat obloukem ovladač místo míčku, ale při hodnocení se nemůžu ubránit úsměvu: Tohle je golf! Takhle se to hraje, takhle to přeci vážně často vypadá! A z téměř každé zdánlivě bezvýchodné situace se s chladnou hlavou a dobrou další ranou dá alespoň zachránit par. Jen je bytostně důležité, aby nepovolily nervy. Napřahuji razítko.

Nezkrotné greeny

Puttování je lepší. Pod rukama působí plynule, hladce a pryč je zvláštní systém z minula, kdy hráč mohl míček prakticky jen nedohrát, trefit úplně přesně, nebo přehrát a nic mezi. Délka puttu nyní místo toho zkrátka přesně odpovídá síle, kterou jste vyvinuli, a to je samozřejmě správně.

Krátká hra je náročnější a greeny jako takové mi všeobecně přišly živější a věrnější. Je například opravdu zásadní rozdíl, jestli puttujete do kopce nebo z kopce, což bylo dřív tak nějak jedno. V PGA 2K23 je místo toho takový chip na green, který se od vás svažuje směrem k vodě, snad nejděsivější a nejtěžší rána, kterou si lze představit. A vyputtovat se ven z greenu, když to při těžkém terénu byť malinko přeženete, také není vůbec žádný problém. Paráda.

Kolem a kolem: Golf je v PGA Tour 2K23 ještě věrnější, uvěřitelnější a ve výsledku zábavnější. Zejména tedy pro hráče, kteří vyhledávají realistický zážitek. Hra mi v důsledku přišla ještě těžší na zvládnutí, což je docela co říct, když už předchozí ročník rozhodně nebyl úplně snadná záležitost. Trvalo mi několik večerů, než jsem přestal vídat dvojciferná plusová čísla na skórkartě, ale když to do sebe konečně zapadlo, propukla golfová radost.

I pokud vás však vidina tvrdé výzvy nepřivádí k extázi, netřeba metat devítky železa v žitná pole. Hra opět nabízí velmi široké možnosti, jak si zážitek přizpůsobit přesně dle vašeho gusta. K dispozici dostanete přehršel všech možných nastavení, asistentů, pomocných ukazatelů, ale také třeba možnost změnit rychlost greenů, dopad povětrnostních podmínek či dovednost protivníků.

Na své si tak ve výsledku přijde jak ten, kdo se chce jen po dlouhém dni v práci pokochat pohlednou zelení a při tom švihat eagle za eaglem, tak naprostý puritán, který touží po hře bez jediné berličky. Obtížnost bude ve druhém případě pochopitelně naprosto brutální, ale každému, co jeho jest.

Parádní golf

Upřímně, až po dopsání recenze jsem se poohlédl po fórech a zjistil, že existuje skupina, co brousí vidle a pálí louče, protože hra obsahuje mikrotransakce. O tom, jak moc velký dopad mají, snad bude dostatečně vypovídat fakt, že jsem si jich nevšiml a poučilo mě o nich právě až internetové fórum. Jsou tu? Ano. Nabídla mi někdy hra nákup, postrčila mě k utrácení či jakkoliv dala najevo možnost si něco zaplatit? Ne. Pardon, k lítému davu se tudíž nepřidám.

To spíš komentář, za který máte občas chuť vykonat na jeho autorovi fyzické násilí, otravné loadingy, stále poměrně těžkopádné menu, lacině působící prezentace kariéry, nepřítomnost nejslavnějších turnajů... To jsou věci, které zamrzí, a pokud se budou ve stejné míře opakovat i příště, už mě opravdu začne opouštět chuť mhouřit oči.

Jenže ono je na druhou stranu vážně obtížné plísnit golfovou hru, která zpracovává golf jako takový lépe než jakýkoliv jiný titul. Na to konto zkrátka nelze přijít s jiným závěrem, než že minimálně po herní stránce je třeba korunovat nového krále herního golfu.

Jak dlouhá vláda to bude, zjistíme v březnu příštího roku, kdy má dorazit zmiňovaná konkurence od EA Sports. A dá-li bůh i šéfredaktor (v jistých ohledech jedno a to samé), milerád pak obě hry porovnám. Do té doby však s potěšením setrvám u PGA Tour 2K23. Jasně, má mouchy, ale je to fantastický golf.