Penumbra: Overture

Verdikt
75

Kdo se rád bojí a nemá nic proti žánrovým hybridům, toho Penumbra: Overture svou myšlenkou nadchne. Škoda jen, že nepovedená akční část trochu zkazila renomé, i když naprosto zdrcující atmosféra většinu škod napravila.

Další informace

Výrobce: Frictional Games
Vydání: 30. března 2007
Štítky: first person, tajemství, horor, adventura

Hlavní postavou příběhu je Phil, rodilý Angličan, kterému v úvodním intru zemře matka. Než se z této bolestné události stačí dostat, obdrží dopis od svého otce, který rodinu opustil už před mnoha lety. Vedle omluvy nabízí obálka také klíček od bezpečností schránky v bance, jíž má Phil dle instrukcí vyzvednout a její obsah spálit. Phila však pochopitelně hryže zvědavost a proto, když v bance najde podivnou knihu, místo jejího zničení se do ní začte a kapitoly jej nasměrují do obskurních míst kdesi v Grónsku. Oproti otcovu kázání se Phil vydává do tajemných koutů Grónska hned prvním letadlem.

Samotný příběh se dá omarkovat jen lehce nadprůměrně. Valná většina něj se odehrává v podzemí, které Phila svojí temnou atmosférou téměř užírá zaživa. Dostává se totiž postupně do srdce kdysi používaného komplexu, který nyní obsadili vlci či pavouci a sám vlastně pořádně neví, kam jde. Nečekejte zvraty či vybroušené scény – Penumbra: Overture se jako beletrie necítí. Její přednosti spočívají někde jinde.

Interaktivní Stephen King

Mapy, kterými hráč prochází, nehýří grafickými vymoženostmi ani nenahánějí hrůzu rozmašírovanými těly naházenými přes cestu. Lokace Penumbry jsou naopak většinou poloprázdné, ale za to úzké, temné a neobyčejně děsivé.

Předskriptovaných scén si příliš neužijete a pokud přeci jen přijdou, opravdu stojí za to. Největších pocitů strachu si užijete hlavně na začátku, kdy ještě nevíte, co na vás v chodbách čeká a např. první zvuk vlka kdesi ve tmě je situací přivádějící těžké mrazení v zádech. Nemyslete si však, že atmosféra časem upadá – slézání po žebříku dolů vyvolává infarktové stavy i v pozdějších částech hry.

Pokud tedy tíhnete po něčem hororovém, co vás na dlouhé (pod)zimní večery spolehlivě uzemní, je Penumbra dobrou volbou bez ohledu na další herní aspekty. Tajemno snadno připomene některé horory spisovatele Stephena Kinga, konkrétně např. Černý Dům nebo povídku Noční Směna.

Klady fyzikálního enginu

Co ovšem z Penumbry dělá zajímavou značku, je pro adventuru netradiční systém hraní. Hlavního hrdinu řídíte klasicky tlačítky WASD, na což jsme zvyklí především ze stříleček a s postavou se navíc můžete skrčit, zrychlit či zpomalovat...

Předměty umístěné v lokacích nejsou jen napevno přibitými překážkami, nýbrž tahounem celé hratelnosti. Kromě jejich prozkoumání či případného přidání do inventáře s nimi můžete hýbat a dle velikosti předmětu dokonce i házet. Tato fyzika objektů řeší i většinu logických hádanek, které jsou díky tomu ve valné většině nové, ne tak okoukané.

Nepovedená akční část

Sbírání předmětů je ve hře šíleně nepřesné a kurzor pro zvednutí naskakuje většinou o několik centimetrů spodněji. Po několika minutách zvykání vám to nejspíš přestane vadit, ale v rámci atmosféry tento bug působí jako tichý záškodník.

To, co však Penumbře láme nohy, je její akční část. Tvůrcům totiž tvorba adventury nestačila a proto se v příběhu objevuje kromě tradičního inventáře s předměty i nabídka výzbroje. Baterka či světlice přijdou vhod téměř v každé situaci, avšak improvizované zbraně jen v případě, že si musíte rozrazit zatarasenou cestu nebo je třeba skolit zvířecího nepřítele.

Autoři sice tvrdí, že hrou můžete elegantně projet bez jediného akčního kontaktu, ale to je pro průměrně zdatného hráče velmi tvrdý oříšek. Musíte tedy s vlky bojovat na férovku, k čemuž poslouží například kladívko, krumpáč či oblíbené koště. Útoky těmito zbraněmi však spočívají v tom, že dráhu úderu ovlivňujete vaším pohybem myši a to je v praxi velmi nepraktické a pro méně šikovné hráče téměř nenaučitelné. Vlci navíc po vašem zaváhání začnou výt a tím přivolají posily. Pak je situace už doopravdy kritická.

Druhým stylem útoku je házení předmětů na nepřítele. Ti jsou však na každou ze tří možných obtížností slušně odolní a například rána sudem vlkovi způsobí jen minimální škrábnutí. Každý si však nakonec svojí cestu najde a pokud by vám akční část hry opravdu nepřirostla k srdci, pořád můžete před havětí utíkat a ukrývat se za nejbližší dveře…

Penumbra: Overture je rozhodně zajímavý mix hororové adventury a akčních postupů, jejíž principy jsou založeny na používání velmi slušného fyzikálního enginu. Hlavně ten dává hře nepřehlédnutelný šmrnc, ačkoli v akční složce pokulhává. Za svou nízkou cenu je ale tato hra studnicí hororu, jakou si fanoušek může jen přát.