Peaky Blinders: Mastermind
Na papíře docela dobrá variace na žánr heistů, v praxi nuda. Peaky Blinders: Mastermind působí víc jako tutoriál mistrovských plánů, které si ale nesmíte vyzkoušet. Příběhově i graficky nanejvýš průměrné, navíc bez dabingu.
Jak se říká, dávejte si pozor, co si přejete, protože by se vám to mohlo splnit. O kvality seriálu se mimo zasazení a celkově výpravy stará hlavně výborný herecký ansámbl (a jeho přízvuky!), scénář a taky skvělý hudební doprovod. Přesně to, co tvůrci do nové adaptace nějak nezvládli dostat.
Peaky Blinders: Mastermind se prezentují jako logická adventura, a nesmíte se tak nechat zmást záběry z hraní, které na první pohled mohou připomínat taktické klenoty typu Commandos nebo Shadow Tactics. Chybí jim totiž poměrně zásadní pocit napětí a nutnost občas zaimprovizovat – v případě neúspěchu vás nečeká žádná nahrávací obrazovka, ale výzva, abyste o pár sekund vrátili čas a zkusili postupovat jinak.
Ukažte, co máte pod čepicí
Každý rodinný příslušník klanu Shelbyů dostal do vínku jiné speciální schopnosti, které tu nejsou proto, aby vám postup ulehčily. Ony jsou pro ten postup klíčové.
Seriálový protagonista Tommy svým charismatem dokáže přesvědčit dělníky, aby pro něj udělali nějakou službičku, typicky v jinak nepřístupných místech. Ada si může povídat se strážníky a odvést jejich pozornost, aby se mužská část rodiny mohla nepozorovaně proplést kolem. Tetička Polly umí uplácet a sponkou vylomit zámek, nejmladší Finn tahá nic netušícím strážím klíče z kapes, protahuje se úzkými skulinami a okny, drsňák Arthur dokáže vykopnout dveře či zuby konkurenčním vejlupkům a tak dále, a tak dále.
Úrovně jsou nalinkované tak, aby existoval vždy jen jeden správný postup skrz. Otázkou tak není, jestli se přes ně zvládnete dostat, ale jak rychle se vám to podaří, a díky manipulaci s časem máte neomezený počet pokusů na optimalizaci svých gangsterských plánů. Ve spodní části obrazovky najdete přehlednou časovou osu, která vám významně pomůže se synchronizací jednotlivých akcí.
Jeden dlouhý tutoriál
Misí je celkem deset a pocitově vás hra déle učí své mechaniky, než vás nechává si s nimi pořádně vyhrát. Kéž by všechny mise vypadaly jako ta předposlední, kde se snažíte skrz město propašovat šéfa čínského gangu, aniž by ho spatřil policejní inspektor, kterému musíte v přísném časovém limitu blokovat cestu!
Této misi hodně pomáhá, že máte konečně k ruce všech šest postav – většinu předchozích map si odbudete ve dvojicích, možná v trojicích. Chápeme, že tvůrci možná cílili primárně na fanoušky seriálu, kteří hry moc nehrají, a nechtěli je odbýt krátkým tutoriálem, ale udělat z něj tři čtvrtiny hry také nemuseli.
Na normální obtížnost vám hra dokonce i napovídá, kam má která postava jít, případně který předmět kde použít. Vodění za ručičku jde sice vypnout, ale abyste si těžší obtížnost odemkli, musíte napřed úroveň dohrát na tu obyčejnou.
V tu chvíli si už řešení jednou rozlousknuté hádanky pravděpodobně budete pamatovat a mimo kapesních hodinek poschovávaných po různých koutech, potažmo trofejí, nemáte moc důvodů dávat si to celé znovu. Medailový systém hodnocení za rychlost je velmi slabou motivací.
Němý Tommy Shelby s čtvrtinovým charismatem
Příběhově se Mastermind odehrává ještě před první sezónou seriálu, krátce po návratu bratrů Shelbyových z první světové války. K hraní tedy nepotřebujete znalost děje, byť se nikdo neobtěžuje třeba s představením postav a tvůrci s orientací v předloze dost počítají. Na druhou stranu není moc pravděpodobné, že by si hru koupil někdo, kdo o zločinecké rodině z Birminghamu nemá ani páru.
Ale jak už jsme si posteskli na začátku, Mastermind není nadabovaný a namísto podmanivého chrapláku Cilliana Murphyho a všech ostatních hlasů se ze sluchátek line jen mechanické cvakání psacího stroje doprovázející statické obrázky.
Rozumíme tomu, že jsou herci drazí, ale zas tolik práce by s těmi pár řádky dialogu nebylo. Co na tom, že jsou napsané typickým dialektem – nenadabovaná licencovaná hra je v roce 2020 prostě ostuda. O absenci cutscén nemluvě.
Mastermind vám nedopřeje ani konejšivý hlas Nicka Cavea ze znělky, ale s tím se dá žít. Za soundtrackem totiž stojí indie rocková kapela Feverist, jejíž skladby se v seriálové předloze alespoň objevily a s tónem industriálního Birminghamu si docela pěkně notují. Ale stejně jako brilantní předloha automaticky negarantuje kvalitní hru, ani poslouchatelný hudební doprovod ji v tomto případě nezvládne povýšit na další úroveň.
Pro fanoušky seriálové předlohy, kteří jsou zároveň i hráči, mohou být Peaky Blinders: Mastermind snesitelnou jednohubkou. A to doslova, všech deset misí i s pár zlatými medailemi zabralo jen nějakých pět hodin. Přitom tu očividně je potenciál na něco lepšího, jen škoda, že ho tvůrci z FuturLab nezvládli tak docela rozvinout a bavit začali až na samotném konci.