Owlboy

Verdikt
89

Vynikající hopsačka, která chytne a nepustí. Hratelností se neustále vyvíjí, takže nemáte čas se nudit, vypadá skvěle, hraje se skvěle a k tomu všemu má výborný soundtrack. Pro milovníky žánru absolutní nutnost, ale osloví i nezasvěcené.

Počítač

WindowsWindows

22,99 €Steam

Další informace

Výrobce: D-Pad Studio
Vydání: 1. listopadu 2016
Štítky: indie hra, arkáda, pixel art, plošinovka, akční

Přestože na Owlboy pracovali vývojáři neuvěřitelných devět let, je docela možné, že jste hru přehlédli v davu obyčejných pixel-artových hopsaček, které na nás vývojáři chrlí ze všech stran. Nebo vás naopak příliš nenadchl hlavní tahák titulu, kterým je skutečnost, že ústřední hrdina může volně létat. Buď jak buď, nechte si poradit, sáhněte do peněženky a vysypte na Steam požadovanou částku. Ruce vývojářů ze studia D-Pad totiž vytvořily klenot. 

Soví hrdina 

Otus je od narození němý, tak trochu neschopné trdlo, a mimo jiné také antropomorfizovaná sova, která dokáže létat pomocí speciálního magického pláště. Ačkoliv o něm jeho mistr nemá zrovna valné mínění, nakonec se protluče výcvikem a dostane úkol hlídat svou rodnou oblačnou vísku před vzdušnými piráty. Jenže, jak už to tak bývá, věci nefungují zcela podle jeho představ, malér nakonec přijde a postupem času je čím dál větší a hrozivější. Z Otuse musí chtě nechtě vyrůst hrdina, který pravděpodobně zachrání svět, a vy mu v tom samozřejmě musíte pomoct.

Ano, příběh Owlboy je v jádru jedné velké tuctové klišé, ale i když podobné dějové zvraty a zachraňování planety často způsobují docela prudkou alergickou reakci, tentokrát se z nějakého důvodu nedostavila. Otusovo dobrodružství totiž funguje na úplně jiných rovinách, než obvykle očekáváte od arkádové hopsačky. Dříve či později vám jednoduše vysvětlí, že „tajemná hrozba“ je vlastně jen způsob, jak stmelit hromadu vynikajících postav, nečekaných zvratů, roztomilosti, upřímnosti a v neposlední řadě také humoru.

Na ramenou obrů

Autoři se jednoduše nepokoušejí vynalézt znovu kolo, ale naopak si dali tu práci, aby to stávající pohánělo co možná nejlepší ústrojí. Herní svět je obrovský, nádherný a vypiplaný do posledního detailu. Zároveň je líbivý a pohádkově upřímný. Jeho obyvatelé mají charisma, a i když často pronesou jen pár vět, stejně máte pocit, že si na nich dali vývojáři záležet. A zachraňování takového univerza je prostě daleko zajímavější a příjemnější, než kdyby bylo vytapetováno sebelepšími, i když obyčejnými kulisami. 

Owlboy celkově vzbuzuje dojem, že do hry můžete investovat city a za odměnu vás protáhne horskou dráhou zábavy a emocí. A víte co? Ona nelže. Ač působí na první pohled banálně, vezme vás Owlboy na výpravné a místy opravdu hektické dobrodružství, při kterém se vám bude tajit dech, sem tam vám unikne dojaté „awww“ a jindy budete nadávat, jací jsou ti záporáci parchanti. Za přátelskou maskou plnou úsměvů se totiž navíc jako bonus skrývá zcela dospělá rovina, díky které je Owlboy „kompletní balení“.

Svět plný radosti 

Velkou práci si autoři nedali pouze s navrhováním a oživováním světa, ale také s hratelností, která jej umožní zkoumat. Otus dokáže ze skoku pohodlně přejít do letu, a pak se jednoduše vznáší. Žádné zbytečné komplikace, vyprchávající síla a podobně. Když letí, tak letí a tím pádem může velice pohodlně a zcela dle vlastního uvážení cestovat po obřích otevřených lokacích, kde se před ním skrývá řada překvapení, tajemství nebo třeba zlaťáků, čekajících na sesbírání.

Z otevřeného světa pak obvykle pronikáte do různých chrámů, laboratoří a dalších komplexů, které vás posunou dál v příběhu – pro potřeby recenze jim klidně říkejme třeba dungeony. Každý dungeon je jiný nejen graficky, ale také nepřáteli, výzvou, jakou představuje, a hratelností, které je třeba se přizpůsobit. Někde je tma a vy musíte nejen postupně rozsvěcet chodby, ale zároveň probourávat nové tunely, vyhýbat se žravému hmyzu a k tomu všemu řešit jednoduché logické hádanky. Jinde je zase řada lokalit pod vodopády, kde nemůžete létat. Tu po vás střílí obrovská pirátská loď, takže se musíte skrývat za terénem, a tam vás zase úzkými koridory nahání láva. 

Owlboy zkrátka osciluje mezi pasážemi, kdy se musíte skrývat a postupovat tiše, a kdy naopak spadnete do adrenalinové jízdy plné akce. Dungeon střídá dungeon, jeden kreativní a často náročný boss se staví za druhého, atmosféra graduje, venku je najednou tma a budík řve něco o tom, že za chvíli vstáváte do práce.

Přátelé do akce 

Do všeho toho létání a řešení hádanek se navíc zapojuje mechanika střelby, která je závislá na vašich herních přátelích. Samotný Otus dokáže rozbít některé překážky prudkým otočením, pokud ale potřebuje něco rozstřílet nebo třeba zapálit, šikovným zařízením si do svých spárů teleportuje jednu z vedlejších postav, která s sebou vláčí adekvátní zbraň. Čím víc přátel máte, tím větší část dungeonů i otevřených světů můžete prozkoumat a tím náročnější hádanky na vás čekají.

K výpravnému dobrodružství vám navíc hraje nádherný soundtrack, který má ideální odpověď na každou situaci: Dokáže si vás podmanit, nedělá mu problém bodnout vás do citů a umí i strhnout, když začne jít do tuhého. Jeho kvality jdou ruku v ruce s nádhernou grafikou, která ve spojení „pixel-art“ dvojitým podtržítkem zdůrazňuje slovo „art“.

Mapa k pokladu 

Člověka proto zamrzí, že hra vyšla zkrátka v jedné ze svých hlavní devíz – zkoumání otevřeného světa. Kamera při létání je totiž docela blízko Otuse a v rozlehlém prostředí jednoduše nenabízí zrovna ideální přehled o okolí. Při hledání konkrétní věci se tedy nevyhnete bloudění.

V review verzi hry bohužel nebyla mapa, což hledání cesty nejen po světech ale i uvnitř dungeonů zrovna neusnadňovalo. Samozřejmě se nejedná o absolutní tragédii, ale pokud rádi metodicky zkoumáte každý kousek herní plochy, čeká vás orientační výzva.

Vyjma chybějícího mapování však nemáme hře moc co vytknout. Je nádherná, milá, má úžasný tah na branku a zároveň působí přátelsky a příjemně. Pod povrchem se navíc opírá o vynikající, ale hlavně velmi různorodou hratelnost, díky které nebudete mít čas se nudit. Indie Vánoce zkrátka přišly už v listopadu.