Overpass
Máte rádi motorizované šplhání na skály a balvany? Overpass je z hlediska fyziky a jízdního modelu skvělým off-roadovým zážitkem, který mezi závodními hrami nemá obdoby. Škoda, že se kariéra rychle omrzí, tuning je trestuhodně plochý a neomluvitelná fixní kamera je tak akorát zdrojem zbytečné frustrace.
Studio Zordix Racing si dalo za cíl pokrýt závodní disciplínu, které se moc her nevěnuje. Okruhové závody a rally jsou na denním pořádku, ale kolikrát jste během dlouhé historie videoher uzřeli příležitost osedlat si terénní UTV a vydrápat se s ním na nesmyslně příkrý kopec? Přesně o to jde v simulátoru Overpass, který dělá jen polovinu věcí dobře.
Dvojka je jedním z hesel hry Overpass. Kariéra vás postupně pošle do dvou typů závodů, do kterých si můžete vzít jeden ze dvou typů vozidel, na které bude koukat z jednoho ze dvou pohledů. Kromě velmi náročné výzvy spočívající v zdolání stěně podobného vrcholu budete jezdit i po rovnějších tratích, kde ale o přírodní a umělé překážky není nouze.
Usednete buď za volat jedné z několika licencovaných buggyn (UTV), nebo za řídítka čtyřkolek (ATV). První závodní prostředek má obrovskou výhodu v tom, že z něj na rozdíl od čtyřkolky nespadnete. Na druhou stranu kompaktnější ATV si snáz najde cestu náročným terénem, což je hlavní náplní hry.
V každém případě si všechna vozidla vystačí s jediným převodem, který vám bude stejným tónem řvát do uší, a většina z nich nabízí možnost pohonu dvou i čtyř kol se zapínatelným zámkem diferenciálu. Pohon si nemusíte volit před závodem, ale kdykoliv ho můžete změnit přímo v terénu.
Jde o jednu ze dvou věcí, u kterých je potřeba zapojit mozek jiným způsobem, než jak jsme zvyklí u klasičtějších závodních her. Máte před sebou relativně plochou rovinku? Přepněte na pohon dvou kol a naberte pořádnou rychlost. Blíží se hrubší terén? Radši zapojte i zbylá dvě kola. A pokud je před vámi něco velmi prudkého, bude lepší uzamknout diferenciál, aby se všechna kola otáčela stejně a dostala vás ze šlamastyky. Jen si dejte pozor na poloměr otáčení, který je v tomto režimu silně omezený.
Vybírej moudře
Overpass není ze závodních her, ve kterých letíte obrovskou rychlostí po okruhu. Odhadujeme, že po úspěšném zdolání zkoušky bude vaše průměrná rychlost někde mezi 10 a 30 kilometry za hodinu. Neustále vás totiž budou brzdit nerovnosti terénu a ostré překážky, na které musíte najet s citem a ideálně jedním kolem po druhém. Jinak riskujete poškození speciálního stroje, což může omezit jeho výkon a ovládání. Poškození se navíc přenáší mezi jednotlivými zkouškami závodního víkendu i za jeho hranice.
Pokud je celkové poškození pod 25 %, stačí zacinkat vydělanými dolary a další zkoušku jedete s navoněnou károu. Jinak ale musíte sáhnout po limitované sadě kitů nebo se smířit s tím, že další zkoušku pojedete v jiném voze, než se poškozený opraví, nebo si ho opravíte svépomocí, čímž ale ztratíte jeden z 12 dní kampaně.
Za umístění v soutěžích sbíráte body a chcete se po dvanácti dnech umístit v první osmičce z 16 míst, abyste mohli soupeřit o pohár. Je zde tedy lehký management mimo závodní tratě, se kterým souvisí i podepisování smluv se sponzory, uzavírání sázek s protivníky a nakupování nových vozů a jejich tuning.
Stejné motory pro všechny
Overpass je bohužel v oblasti tuningu velice plochou hrou. Přístup k novým dílům si odemykáte umisťováním na bedně v závodech a každý z dílů jen o kousek vylepšuje jednu ze statistik vozidla jako odolnost, rychlost a další. Jeden odemčený díl lze aplikovat na úplně všechna vozidla, což zní jako usnadnění pro vývojáře spíš než pro hráče.
Ale mnohem víc bychom uvítali možnost změnit tvrdost odpružení, zvolit si jiné pneumatiky nebo třeba nastavení motoru, aby dávkoval určitou sílu v určitých otáčkách. To vám však hra nedovolí. Každá z UTV a ATV je sice jiná, ale když vám její nastavení nebude vyhovovat, tak s tím moc neuděláte. Chvíli nám trvalo, než jsme našli vozidlo vhodné pro naše požadavky, kdy cesta vedla přes příliš uskákané a příliš tvrdé podvozky.
Kdo dřív přijede, ten dřív opravuje
Výzvou ve všech závodech je pokoření času. Na trati se nepotkáte s jinými závodníky a dosáhnout solidního času vyžaduje správně zvolenou rychlost pro překonání překážek. Příliš rychlý nájezd znamená poškození a pravděpodobně i převrácení, při kterém můžete přetrhnout hraniční pásku nebo překážku úplně minout a schytat tak slušnou časovou penalizaci. Pomalý nájezd zase znamená, že se na překážku nevydrápete a ztratíte čas opětovným rozjezdem.
Potřebujete také rychle uvažovat a volit správnou cestu. Časem se naučíte číst terén a uvědomíte si, odkud kouká větší riziko zapadnutí a kde hrozí uvíznutí na balvanu. Fyzika je na opravdu vysoké úrovni a pokud vás baví třeba MudRunner, v Overpassu si určitě přijdete na své.
Jen se obrňte trpělivostí s velmi častým selháním. Kariéra nenabízí žádnou kvalifikaci a rovnou vás hodí na neznámou trať. Kvalifikaci si tedy musíte vytvořit sami restartováním. I když je zábavné absolvovat zkoušku poprvé a objevovat, kudy vede nejlepší trasa, vaše skóre tím trpí. Je proto lepší si před cílem dát restart a pokusit se zajet mnohem lepší čas, abyste vůbec měli šanci soupeřit o pohár. Obtížnost hry je nekompromisní a nedává prostor pro chyby. Proto je škoda, že vás na to kariéra nijak nepřipraví.
Slepý pozorovatel
Když pomineme výborný jízdní model s uvěřitelnou fyzikou, které v případě ATV ještě pomáháte nakláněním řidiče, zbytek už za moc nestojí. Kariéra je krátká, manažerské prvky ploché, tuning nedůležitý a pouhé dva typy disciplín se začnou rychle opakovat (to naštěstí nejde říct o tratích, kterých je až překvapivě velké množství a jsou velice nápadité).
Nemůžeme hře odpustit absenci volné kamery. Zatímco pohled zpoza volantu/řídítek je prakticky nepoužitelný a dělá se z něj tak akorát špatně, druhá volba je přilepená za vozidlem v jeho těsné blízkosti.
Jedinou možností, jak se podívat na překážky ležící před vámi, je stisknout pravou páčku gamepadu, držet ji a pak se pokusit otočit kamerou. Nefunguje to, v časovém presu je to nepoužitelné a nechápeme takové rozhodnutí u hry, kde jednoduše potřebujete vidět, kde máte všechna čtyři kola v každou danou chvíli.
Ani multiplayer nijak neoslní, ale za to může závodní disciplína. Ostatní hráči existují jen v podobě duchů, takže stejně jedete úplně sami na čas. Ale vítáme možnost gaučového split screenu, který se pomalu vrací do módy.
Grafikou hra rozhodně neoslní (alespoň se auta postupně špiní a kola obalují bahnem), a proto zůstává rozum stát nad častými propady frame ratu na PlayStationu 4 Pro.
Overpass zpracovává opomíjený sport skvěle z hlediska fyziky a jízdního modelu, ale mimo tyto dvě lahůdky už toho moc nenajdete. Jednoduchá kariéra a obyčejný bezkontaktní multiplayer dlouho nevydrží a hru srážejí dolů podivná rozhodnutí tvůrců. Je to vážně škoda, protože her soustředících se na náročné off-roadové závody je trestuhodně málo.