One Lonely Outpost

Verdikt

Hra se snaží být jako Stardew Valley ve vesmíru, ale nedá se zastírat, že tvůrce čeká ještě dost práce. Zjistit to můžete sami, titul je k dispozici v programu předběžného přístupu.

Počítač

Další informace

Výrobce: Freedom Games
Štítky: indie hra, budovatelská, adventura, strategie

Stačí jeden pohled na novinku One Lonely Outpost a člověku je hned jasné, kde studio Freedom Games čerpalo hlavní inspiraci – ve Stardew Valley. Základní hratelnost akorát přesunuli do vesmíru, čímž se jim u mě podařilo vyvolat patřičnou zvědavost, protože farmařících simulátorů života na naší nudné planetě tu bylo už víc než dost.

Svým způsobem je One Lonely Outpost mixem Stardew Valley a kolonizačních her. Jakási společnost vás podobně jako třeba v Satisfactory vyhodí na neznámé planetě, kterou máte vlastnoručně připravit pro přílet dalších kolonistů.

Takže se ihned naučíte pracovat se svým důlním nástrojem, s jehož pomocí natěžíte nejrůznější horniny a otevřete si nové cesty, abyste se už už pouštěli do zkypření půdy, zasadili první semínka, a protože je na této planetě docela kosa, musíte si roztavit nějaký ten kus ledu, abyste flóru, která s tímto podnebím nemá problém (a která má až zbytečné množství růstových fází), patřičně zalili.

To je takový ten nejnutnější základ, který doplňuje neodmyslitelný průzkum okolí a crafting toho nejdůležitějšího. Časem si zpřístupníte nové oblasti a jejich přírodní bohatství, zasadíte nové rostliny a naučíte se vařit hromadu pokrmů.

Nepotrvá až tak dlouho, než společnost uzná, že jste odvedli pořádný kus práce a vyšle za vámi prvního osadníka, který vám pomůže s dalším pokrokem na vaší „základně“. Takto se čas od času objeví další a další človíček, čímž vám postupně vzniká „městečko“ plné nejrůznějších podivínů, s nimiž můžete klábosit, dávat jim dary, pořádně se spřátelit…

Nikdo vás k tomu ale samozřejmě nenutí, klidně si můžete celé dny hospodařit s tím, že jen čas od času je vaší povinností coby vrchního kuchaře všechny nakrmit. Jo a taky se tu snažíte zjistit něco o mimozemšťanech, kteří tu vybudovali jakýsi obrovský, technologicky pokročilý podzemní komplex.

S pomocí těchto technologií začnete teraformovat celou planetu a stejně jako ve hře The Planet Crafter je neskutečně uspokojivé sledovat, jak dříve zamrzlá jezírka roztávají, jak se dříve pustá krajina začíná zelenat a když už je konečně bezpečné sundat helmu a poprvé se nadechnout.

To všechno je na One Lonely Outpost fajn, byť se vlastně nejedná o nic originálního. Je to do značné míry prostě Stardew Valley ve vesmíru říznuté teraformací z The Planet Crafter. Funguje to, ale bohužel to není bez poskvrny.

Předně je celá hra neskutečně pomalá. Zejména v prvních dnech se vůbec nic neděje a člověk ani neví, co by tak na planetě měl dělat a co se po něm chce. Na to, že jste sem byli vyslaní kolonizovat, vám hra vůbec neřekne, co to obnáší a nechá vás v prvních desítkách minut, kdy by měla být strhující, tápat a nudí vás těmi nejobyčejnějšími systémy.

S novými milníky, prvními kolonisty, mimozemšťany a teraformací se konečně trochu rozjede, ale pořád se jedná o pomalu plynoucí zážitek, který má problém s tempem. Vůbec tomu nepomáhá vaše postava, která neumí běhat, takže než dojdete z jednoho konce mapy na druhý, už se pomalu musíte vracet, abyste nešli spát příliš pozdě. A opravdu není zábavné do sebe neustále ládovat nějaké pokrmy jenom proto, abyste chvíli mohli popoběhnout…

Druhou pořádnou vráskou je celková zkušenost s ovládáním hry. One Lonely Outpost trpí zbytečnou přesností, kdy se musíte neustále přepozicovávat, abyste konečně zalili tu zpropadenou rostlinu a natěžili ten který kámen. Vaše nástroje jsou nesmyslně a nepohodlně namapované na klávesy vedle levého shiftu a práce s inventářem je jedno velké nekončící peklo.

Korunu tomu všemu nasazuje váš robůtek, který sice pomůže jako dodatečný úložný prostor, ale neustále vám leze do cesty – což je obzvlášť při zalévání k vzteku, protože ten pitomec se při polití ještě rozčílí a dělá toho zlého z vás…

Zkrátka a dobře, One Lonely Outpost umí pít krev nedotaženými systémy, za nimiž se skrývá navenek možná originální, ale v jádru vlastně velmi známá hra, která toho tolik nového zase nenabízí.

Takový je tedy můj zážitek ze hry, která je teprve na začátku své cesty předběžným přístupem. Minimálně problémy s ovládáním a otravným robotem se ještě dají vyřešit, ale kdyby se z výsledné hry stalo něco, co by se zábavností alespoň blížilo omílanému Stardew Valley, tak bych před tvůrci musel smeknout, protože v této fázi jde spíš o průměrný titul.