Okami HD

Verdikt
90

Venku máme zimu, ale s Okami HD můžete skočit rovnou doprostřed jara. Deset let se na této originální akční adventuře sice podepsalo, ale podstatně méně, než by se mohlo zdát. Pokud dokážete přimhouřit oko nad místy podivnými efekty, nevadí vám nízká obtížnost a máte rádi pohádky, těžko najdete krásnější a optimističtější hru.

Další informace

Výrobce: Capcom
Vydání: 12. prosince 2017
Štítky: third person, umění, poetická, adventura, akční

Právě letos je tomu 10 let co Okami poprvé vyšla v Evropě (a Austrálii), ačkoliv v Japonsku a Spojených státech se hra prodávala již o rok dříve. Okami se velmi rychle stala miláčkem kritiků, ale bohužel ani nadšené recenze hře nepomohly k oslnivým prodejům. Můžeme spekulovat, zda na vině mohlo být mimo jiné rozhodnutí vydat hru na PlayStation 2, i přesto, že PlayStation 3 již klepal na dveře. Naštěstí Capcom nenechal tento klenot zapadnout, a od svého vydání se Okami dočkala resuscitace hned několikrát. Tentokrát v rámci titulu Okami HD. 

Nejnovější vydání Okami na Xbox One a Playstation 4 vychází z remasteru Okami HD který vyšel v roce 2012 na PlayStation 3. Capcom ovšem nechal hru upravit na podporu 4k rozlišení konzolí Xbox One X a PlayStation 4 Pro. Hra také vůbec poprvé opustila ring konzolí a vyšla i pro PC.

Kdo chce s vlky výti

Okami je akční adventura, každým coulem vycházející z folklóru starého Japonska. Zjevná umělecká stylizace, nestárnoucí a vynikající soundtrack, monstra a příběhy z japonských legend a pohádek. V roli bílé vlčice, vtělení sluneční bohyně Okami Amaterasu, je vaším úkolem postavit se zlu v podobě mocného démona a vrátit zemi jaro a s ním i naději. Okami je kouzelná výprava do světa, který je stejnou měrou krásný jako fascinující a zábavný. A o to více v aktuálním zimním období.

Hra má relativně dlouhý prolog, při kterém vám kromě hlavních protagonistů představí i svůj dost otravný zvukový doprovod dialogů. Ten vznikl namixováním samplů skutečných hlasových nahrávek, a výsledek je přinejlepší rozpačitý. Uvítali bychom normální dabing, i kdyby měl být pouze v japonštině. Jakmile prolétnete prolog, hra vás hodí do herního světa.

Po něm se potulují démoni a monstra, dobří duchové již nemají mnoho sil, a temnota je na vzestupu. Na scénu se tedy vrací bílá vlčice, která podle legendy před sto lety osvobodila malou vesničku Kamiki ze spárů osmihlavého hada Orochi. Spolu s potulným umělcem Issunem se vydává najít třináct posvátných kaligrafických technik a zbavit svět šířící se temnoty. Ze začátku hra výborně odsýpá, ovšem postupně se začne hlavní linka drolit a není příliš jasné, jaké by měly být vaše další kroky. Hra vám poskytne jistá vodítka, ale může se velmi snadno stát, že budete chvíli bezcílně bloudit světem.

Některé postupy jsou pak spíše nelogické a samoúčelné, a v takových chvílích je dobré si vzpomenout na to, že jde přeci jen o hru z roku 2006. To si budete opakovat pokaždé, když se budete hnát přes tři velké mapy dvakrát tam a zpět, protože jste někde byli ve špatnou dobu, nebo jste si nejdřív s někým nepromluvili. Nic z toho hra ani náznakem neprozradí, takže musíte mít buď štěstí, trpělivost, nebo si otevřít nějakého průvodce na internetu.

Místy se ale zdá, že se vývojáři snad báli, abyste některý z jejich nápadů neminuli, a tak je místo do samostatných vedlejších úkolů přidali k hlavní dějové lince – ačkoliv s ní moc neladí. Vzniká potom nepřehledná šňůra dílčích úkolů, které spolu ani nesouvisí, ovšem musíte je splnit všechny, nebo se nikam neposunete. Okami přitom není hra, která by vás za každou cenu tlačila k řešení hlavního příběhu, naopak vám dá zcela volnou ruku k objevování a užívání si bohatého světa. O to spíše by jí slušelo víc vedlejších úkolů a přímočařejší hlavní zápletka.

„Pohádka od tvůrců Devil May Cry a Resident Evil“

Ano, čtete dobře, za Okami nestojí žádný experimentální tým, nýbrž opravdu zvučná jména japonského herního průmyslu – Šindži Mikami a Hideki Kamija. Spolu s Acušim Inabou pár měsíců po vydání Okami opustili (a v podstatě i rozpustili) Clover Studio a založili Platinum Games (Bayonetta, Metal Gear Rising: Revengeance, Nier: Automata). Bude to znít zvláštně, ale Okami se hraje trochu jako Devil May Cry. Soubojový systém je rozhodně ve své podstatě totožný s řadou hack&slash titulů, byť je extrémně zjednodušený. Bez debat je na hře vidět, že vznikala pod rukama zkušených matadorů.

Vždy ale zůstává věrná svému žánru, nečekejte tedy brutální a složitá komba nebo nervydrásající obtížnost. Někomu možná přijde, že je Okami možná až moc snadná. Bossfighty mají tu správnou atmosféru, protivníci se tváří nebezpečně až nepřemožitelně, ale když na to přijde, zas takovou výzvu nepředstavují. Jakkoliv chápeme, že byla Okami myšlena jako dobrodružná příběhová hra s důrazem na audiovizuální požitek, výběr těžší obtížnosti by neuškodil. Je to samozřejmě skvělá zpráva pro příležitostné hráče nebo ty, kteří hrají vysloveně kvůli příběhu.

Okami je něžnou hrou – s příběhem, který je nejen o souboji dobra se zlem, ale také o odvaze, touze po dobrodružství, o lásce a přátelství. Je to pohádka se vším všudy, včetně užvaněného a více či méně vtipného „rádce“, kterého máte občas chuť zabít. S herními mechanismy, díky kterým nakrmíte v lese koloušky, necháte rozkvést sakury, nebo vyčistíte lesní studánku. Je to hra, kterou si budete chtít zahrát, když přijdete večer otrávení z práce.

Kaligrafie ve 4K

Je samozřejmě nasnadě, že Okami jako první upoutá svým vizuálem, který je svou podstatou nadčasový. Zmínky o technice sumi-e ze které Okami čerpá jsou doložené již od 5. století našeho letopočtu, ovšem papír a digitální médium jsou přeci jen dvě různé věci. Okami je po vizuální stránce stále velice působivá, a jen těžko jí budete hledat konkurenci. Bohužel se ale od původního vydání hry zachoval vizuální prvek, který je poněkud nešťastný.

Některé objekty totiž vydávají jakousi vnitřní záři, ovšem projevuje se to tím, že objekt získá „ducha“. Je to místy opravdu dost nepříjemné pro oči, a je to samozřejmě vidět i na screenshotech, které tak hře úplně nelichotí. Skoro se tak nabízí otázka, zda už neuzrál čas udělat plnohodnotný remake. Okami by si rozhodně zasloužila trochu lepší textury a méně hranatosti.

Velmi příjemně překvapilo ovládání, které plně obstojí i tváří v tvář dnešním hrám. Okami ovšem považuje za samozřejmé, že už máte něco (čtěte: hodně) nahráno s gamepadem. Zásadní a originální herní prvek v podobě kaligrafických technik je skvělý a je do hry integrován na mnohem hlubší úrovni, než je u podobných věcí zvykem.

Kaligrafii nevyužijete pouze v soubojích, ale máte k ní přístup kdykoliv a kdekoliv v rámci velkého herního světa. Bude se vám hodit na objevování ukrytých pokladů, řešení enviromentálních hádanek, ale třeba i na zdánlivě bezvýznamné věci, jako je oživení uschlého stromu, zatímco běžíte zachránit svět. Zručnost s analogovou páčkou, se kterou zvládnete v rychlosti „kreslit“ různá kolečka, přímky a další obrazce je zkrátka nutností. Okami není těžká hra, ale dovedu si snadno představit, že právě v kaligrafii se pro mnohé může skrývat nemalá frustrace. S vydáním PC verze je ovšem řešení nasnadě – můžete zkusit štěstí s klávesnicí a myší.

Bohyně v rouše vlčím

Okami právem patří do zlatého fondu her a je často dávána jako příklad toho, že hry mohou být považovány za umělecké médium. Pokud vás původní hra nebo dosavadní remastery minuly, zvažte, zda si nedoplnit sbírku. Okami HD je unikátní v každém ohledu, ale hlavně se jedná o titul nabitý optimismem, laskavým humorem a originálními nápady. Je samozřejmé, že po deseti letech už má hra nějaké ty vrásky, remaster-neremaster, ale určitě jich není tolik, aby na ni současný hráč zanevřel.