Northgard

Vikingové kolonizují nový svět

Kousek země, jedna radnice, tři vesničané. Jednomu dáváte za úkol vybudovat dřevorubecký srub, z druhého děláte zvěda, aby ihned začal prozkoumávat okolní území, třetího necháváte sbírat jídlo a čtvrtý, který se za pár vteřin narodí, postaví kasárna, kde z něj uděláte válečníka, jehož sekyra porazí vlka na přilehlém kusu území, který váš špeh mezitím odhalil.

Rychlá expanze není za každou cenu nutná, Northgard není o spěchu, jenže ten kousek úrodné půdy na vedlejším poli by se vážně hodil a vzhledem k tomu, že hra vygenerovala osadu blízko protivníka, bylo by nemilé, kdyby zemědělskou zeminu a nerostné bohatství uzurpoval ten vohnout pro sebe. Zatím se sice tiše tolerujeme, ale znáte to, tyhle sousedské vztahy jsou vratké…

Způsob, jakým Northgard kombinuje herní mechaniky Civilizace, Banished, Age of Empires (a jistě byste si našli další zdroje inspirace) je vskutku zábavný. Ačkoli jde o real-time strategii, svými principy má blíže ke 4X titulům. Hrací plocha je rozdělena do desítek políček, každé políčko má jasně dané suroviny, hranice i počet a druhy budov, které v něm lze vystavět, přičemž vaše skromné skandinávské impérium rozšiřujete obsazováním sousedních polí (s každým zabraným územím se pořizovací cena dalšího území zvyšuje jako v mobilních strategiích, ale nebojte, tady žádné mikrotransakce nestraší). Přilehlá pole jsou často okupována vlky, medvědy a další havětí, kterou je nutno nejprve zpráskat, popř. se na nich rozkládá říše vašich protivníků. S protivníkem se však nemusíte hned začít mlátit. Klidně s ním můžete rozjet byznys.

Podobně jako v Civilizaci, i v Northgard se dá zvítězit různými způsoby. Vojenské vítězství je přitom v praxi výjimečné. Alternativní způsoby jsou rychlejší a jednodušší, ať už jde o ukování bájného Odinova meče, vymodlení si všech božích požehnání nebo obchodní dominance. Nesmlouvavé vojevůdce každopádně potěší, že i přes náboženské nebo vědecké vítězství mohou kliknout na „keep playing“ a již jednou poraženého soupeře ještě symbolicky dorazit.

Každopádně spíše než válečnou strategií je Northgard hrou budovatelskou a ekonomickou, byť o čistokrevný city builder typu The Settlers nebo Anno také nejde. Udržování armády je totiž drahé. Vojáci toho hodně sežerou a málokdy se zatím stane, že byste měli více než desetihlavou armádu. Jednak není důvod, ale také by byl problém ji uživit. Tedy, za normálních podmínek by to snad i šlo, ale to by ovšem zdejší zimy nesměly být tak kruté…

Jaro, léto, podzim a ta prokletá zima

Vikingové jsou sice tvorové houževnatí i chlupatí, avšak to nic nemění na tom, že když nemají jídlo, tak pojdou hlady, a že když nemají dřevo, tak zmrznou jak Ötzi. Hospodaření vaší kolonie se významně odvíjí od ročních období, přičemž zatímco v létě farmáři a sběrači produkují jedna báseň, v zimě se přísun potravin několikanásobně zpomalí a naopak se zvýší spotřeba topného dřeva. Vaše jednotky totiž nejen produkují, ale také neustále konzumují, a čím více jich máte, tím dražší je údržba. Před každou zimou si tak musíte vybudovat pořádné zásoby, abyste pak těch několik bílých měsíců (cca 5 minut reálného času) měli co do zobáčku. Fanoušci Banished zde budou jako doma, znalci Age of Empires se budou muset naučit kalkulovat s novou proměnnou. Je to zábava.

Není to však jen zima, co vás potrápí. Že se na vámi obsazená políčka občas z okolí „přeleje“ nějaký ten vlk, který vám zamorduje druida či dřevorubce, s tím byli kolonizátoři smíření odjakživa. Stejně samozřejmé je, že AI protihráčů se někdy prostě rozhodne, že dost bylo míru, a že ty zásoby železa na vašem území chce pro sebe (komplexnější diplomacii ve stylu Civilizace zde nehledejte). Potud dobré. Jenže pak dorazí přírodní pohromy…

Od hry je milé, že vás před nimi varuje předem a vy tak máte čas se jakž takž připravit, nicméně zvlášť na „hard“ obtížnost, kdy vesničané rozhodně nepracují „hard“ a vy každou zimu řešíte nedostatek jídla a dřeva, dokáží spolehlivě zatopit. A to někdy doslova – když přijde zemětřesení, polovina vašich baráčků se ocitne v plamenech a vy najednou musíte vypláznout kamiony dřeva na okamžitou opravu. Rok nato se zase třeba přižene blizard a výrazně stoupne spotřeba topiva. Jindy zase může přijít epidemie krys, která vám vyžere část zásob. Kalamity nelze obejít, ale lze se proti nim obrnit – před blizardem si nasyslíte extra zásoby dřeva, před krysami schováte jídlo do sila atd.

Jedna sekyra nestačí

Northgard se už od prvních minut hraje velmi příjemně. Jenže jak se z minut stanou hodiny, začnete si všímat opakujících se nápadů. Mapy se sice liší vizuálně, ale herně nabídnou podobný zážitek. V prostředí narazíte na draky, draugry, valkýry, jötunny, ale třeba i trpaslíky či gnomy. Menší důraz na vojenství podtrhují jen tři typy bojových jednotek: válečník se sekyrou, vrhač seker a bojovník se štítem. Své jednotky však nemůže v boji příliš podporovat a extra taktiku od tohoto titulu nečekejte. Naštěstí každý klan nabídne svého vůdce, který má k dispozici unikátní bojovou vlastnost.

Ani vylepšování není kdovíjak košaté. Každá jednotka se dá posílit v kovárně a jedno vylepšení skrývá i její domovská budova. Celý strom dovedností se lehce liší pro každou z frakcí, ale ve výsledku provedete vždy většinu z vylepšení a zásadní diverzifikaci nenajdete.

Plná hra

Hra vystoupila z předběžného vydání a nabídne jednak hru jednoho hráče, ve které si zvolíte velikost mapy, obtížnost i počet řízených protivníků. Variantou je Ragnarog, který nabídne ještě drsnější prostředí a vybuchující sopku. Nechybí ani příběhová kampaň, jejimž hlavním smyslem je vás naučit všechna pravidla a představit vám koncepty, které budete potřebovat do online hraní. 

Jakmile hru pochopíte, můžete změřit své síly s dalšími hráči online. Zde platí stejná pravidla a skuteční protivníci nabídnou mnohdy těžší oříšek než automatičtí nepřátelé. Pokud se vám však stane, že všichni budete hrát na stejnou cílovou podmínku, třeba na dominanci v dosažených znalostech, může to být trochu nuda, protože si každý budete hrát na svém písečku. Na druhou stranu, kdo by toho nevyužil, nenaverboval pár vojáků a neudělal těm nerdům ze základny hořící peklo?

Překvapivě dobře funguje i umělá inteligence, což je důležité především proto, že spousta mechanizmů je automatizovaných. Vesničany nevyrábíte manuálně jako v Age of Empires, neboť se rodí automaticky v závislosti na spokojenosti vašeho klanu. Čerstvě narozený vesničan začne taktéž automaticky sbírat jídlo, a pokud z něj uděláte dřevorubce, rybáře nebo zvěda, sám od sebe se začne svému novému povolání věnovat.

Hlavním smyslem automatizace je udržení bazální ekonomiky v chodu a tvůrci to s ní naštěstí nepřehánějí. Každou jednotku můžete kdykoli individuálně zaúkolovat po svém, to vám nikdo nebere, a ovládání bitev je také plně ve vaší gesci. Modely jednotek jsou nevýrazné a občas se ztrácejí v hustém porostu, takže je musíte lovit přes menu. Grafická stránka je však rozhodně vydařená. To samé lze říci o ozvučení.

Vedle základní hry si můžete dokoupit celou řadu dalších klanů, které nabídnou vlastní výhody i nevýhody a přináší nové způsoby, jak ke strategii přistoupit. Plněním úkolů ve hře pak získáváte měnu, za kterou si odemknete kosmetické úpravy. Třeba vlastní základní budovu, stylovější ohniště, nebo rovnou drsnější vzhled vojevůdce. 

Northgard se ani netváří jako nějaký nový strategický velikán, a tomu odpovídá i sympatická cena. Komu tedy představa real-timové, svižnější a jednodušší Civilizace ve vikingském rouchu zní lahodně, ten si s klidným svědomím může Northgard koupit. Nabízí hodiny zábavného stratégování.