No Rest for the Wicked
Nehotová verze, která je zatím k mání, sice ještě potřebuje doladit, ale je jasné, že po dostatečné péči by se na nás mohla chystat opravdu povedená řežba. Hra je k mání v rámci předběžného přístupu.
Díky skoro tři dekády trvající hráčské kariéře se už stává poměrně zřídka, aby mě nějaká hra zastihla zcela nepřipraveného. Povedlo se to ale novince od našich jižních sousedů, Moon Studios, kteří mají na triku dvě velmi povedené metroidvanie Ori and the Blind Forest a Ori and the Will of the Wisps.
Ti se totiž s No Rest For the Wicked vrhli do úplně nového žánru a navíc neskromně prohlásili, že se v něm rozhodli provést revoluci. Novinka je izometrické akční RPG kombinované s celou řadou dalších prvků, včetně vybavování vlastního obydlí, craftingu a tak podobně.
Nakládačka
Zdaleka největším překvapením pro mě ale bylo tempo soubojového systému a z něj vycházející obtížnost. Už dlouho se mi nestalo, abych do nějaké hry vyrazil s lehkovážným přesvědčením, že tady „přece budu kosit ty krásně namalované panáčky“, abych si hned na prvním protivníkovi vylámal zuby. A pak znovu.
Pokud jsem výše uvedl, že No Rest For the Wicked je izometrickým akčním RPG, rozhodně bych ve vás nechtěl vzbudit podezření, že se jedná o další diablovku. Ani omylem, s pekelnickou sérií a jejími kolegy se sice sdílí úhel kamery, na jednoduché vyvolávání mocných a efektních útoků primitivním klikáním myší nebo tisknutím tlačítek ale zapomeňte.
Hra totiž daleko víc vyžaduje rozvahu hráčů soulslike RPG, velmi pečlivou správu staminy a v neposlední řadě i přesné parírování. Tohle všechno byste si měli poctivě natrénovat v tutorialové sekvenci na lodi, zmítající se v mořské bouři, protože tam ještě máte jakž takž kvalitní vybavení. Až vás osud vyvrhne v otrhaných hadrech na nehostinné břehy, nikdo už se s vámi mazlit nebude.
No Rest For The Wicked má poměrně standardní příběh o tom, kterak se vyvolený hrdina vydává zachránit zemi stiženou hrozivou nákazou. S tou si neví rady ani místní sekta… tedy církev, která rozhodně nepůsobí jako uskupení sympatických chlapíků a děvčat a jsem hodně zvědavý, jak se vyprávění nakonec vyvine.
Hezké, ale...
Po zapnutí hry vás přivítá tvorba postavy (pouze vizuální) a musím připustit, že v tomto místě jsem poprvé zaváhal nad zvolenou stylizací. Paňácové totiž mají obličeje jako z Dishonored, ruce dlouhé až někam po kolena a objem předloktí by jim mohl závidět i Pepek námořník. V případě ženských postav si rozhodně přijdou na své příznivci širokých boků, faktem ale je, že jakmile jsem se dostal přímo do hry, přestala mi podivná tělesná stavba hrdinů vadit a začal jsem se kochat nádherným malovaným prostředím, které rozhodně nezapře předchozí tvorbu studia.
No Rest For the Wicked je krásná hra s hromadou detailů i nesmírně atmosférickou barevnou paletou a mé povrchní já si vyloženě libovalo nad tím, jak krásně funguje s adaptivním osvětlením. Bohužel ovšem předběžný přístup vybírá od hráčů krvavou daň v podobě technického stavu, který je, mírně řečeno, neuspokojivý. Protože jakkoli je hra půvabná a jejímu vzhledu nemám co vytknout, neexistuje zároveň jediný důvod, proč by na RTX 4080 měl její framerate ve 4K padat až na hranici 40 FPS.
Technicky to prozatím není žádná hitparáda, k nejrůznějším framedropům dochází na každém kroku (třeba když rozflákáte dřevěný sud nebo si dovolíte přejít do nové oblasti). Nakonec jsem se smířil se snížením rozlišení na 1440p, ve kterém je framerate o poznání uspokojivější. K protivným dipům ale dochází tak jako tak. Nabídka nastavení není kdovíjak bohatá, můžete si ale pohrát s mírou upscalování a nastavit cílený framerate. Do budoucna autoři slibují podporu DLSS, prozatím ale není přítomna.
Tyto porodní bolesti předběžného přístupu autoři musejí do plné verze nutně vyladit, dobrou zprávou ale je, že už na ně reagují a hra dostává první hotfixy. Potěšující také je, že další aspekty, počínaje grafikou přes hudbu až k dabingu, jsou vyloženě skvělé.
V aktuální fázi hra nabízí zhruba deset hodin obsahu, rozprostřeného přes několik typů prostředí. Rychlost, s jakou současnou nabídku projdete, ale do značné míry závisí na vaší šikovnosti a ochotě spolknout hořkou pilulku a přiznat si, že v téhle hře minimálně zpočátku nebudete jedním hromovým dupnutím likvidovat zástupy nepřátel. Ba právě naopak.
Hlavně opatrně
Váš svěřenec je totiž v základu nesmírně křehký a střet s více než jedním protivníkem naráz znamená nepříjemnou šlamastyku. Navíc je to nemotora, kterému po pár švihnutích mečem dojde dech a manu si musí dobíjet buď obětováním vlastního zdraví, nebo úspěšným parírováním. Souboje v prvních desítkách minut rozhodně nepřipomínají úděl hrdiny bez bázně a hany, ale spíš opatrné kroužení, hledání optimálního načasování a DOUFÁNÍ, že nejste od protivníka příliš daleko, protože právě promáchnuté údery či odrazy byly dlouho mým osobním kamenem úrazu.
Dalším prvkem, který může herní čas slušně natáhnout, je množství různě poschovávaných pokladů. Jednotlivé lokace jsou často až překvapivě vertikální a No Rest For the Wicked dává hráči žánrově neobvyklou svobodu v tom, kam všude může vyšplhat či vyskočit. Získávání nové kořisti je bohužel vykoupeno extrémně malým inventářem, který by si rozhodně zasloužil svobodnější přístup, protože harampádí, které s sebou budete muset tahat nad rámec nalezených pokladů, je víc než dost.
Jednou ze zásadních složek hry je totiž crafting. Vyrábět si budete dokonce i léčivé předměty, tedy pokud se nespokojíte se slabým hojením ze základních ingrediencí. Je to trochu otravné, protože vás hra čas od času zkrátka donutí odložit zábavné aktivity stranou a vydat se posbírat nějaké ty houby a další laskominy, abyste si z nich uvařili polívku pro případ příštího náročného střetu.
Pokud budete mít všeho toho dobrodruhování dost, můžete zamířit do města Sacrament, ve kterém hra absolutně mění žánr a stává se variací na Animal Crossing. Sacrament totiž potřebuje výraznou rekonstrukci, a tak se v pozici samozvaného starosty budete pokoušet opravit řadu místních obchodů a provozoven, a dokonce si zařídit i bejvák dle vlastního vkusu. Vylepšování města vám samozřejmě poskytuje různé výhody a je poměrně vítanou alternativou k akčnímu segmentu hry. Umím si představit, že v budoucnu bude možné do téhle části hry investovat nezdravé množství času.
Příjemným bonusem je speciální roguelike režim, který se vám odemkne po dohrání aktuálně dostupné porce kampaně. Čeká vás tu protivníky zamořená kobka, která dokonale prověří vše, co jste se naučili v průběhu hraní. Odměnou za to nabízí bohatou kořist.
Snad to dobře dopadne
Je zřejmé, že si No Rest For the Wicked v předběžném přístupu nějaký čas pobude, ačkoli je aktuální verze obsahově poměrně bohatá, chybí v ní množství klíčových součástí (například multiplayer) a zcela jednoznačně čeká autory dlouhá cesta při vychytávání technického stavu. Mou největší obavou je nakonec otázka, zda si Moon Studios neukousli příliš velké sousto a jestli hra nebude kombinací žánrů a až přílišnou pestrostí hratelnostních prvků nakonec paradoxně trpět. Je rozhodně zapotřebí vylepšit uživatelské pohodlí, navýšit objem inventáře a snížit míru „povinných“ aktivit, které odvádějí od toho skutečně zábavného obsahu.
V tuto chvíli bych vám poradil spíše s pořízením počkat, ačkoli se z No Rest For the Wicked rýsuje skvělá hra, předběžný přístup vám nikam neuteče a minimálně do vydání několika aktualizací a vyřešení optimalizace není kam spěchat. Pokud se autorům povede dosáhnout kvality svých předchozích projektů, nemám o výsledek obavu.