New Pokémon Snap

Verdikt
82

Nová generace focení Pokémonů splňuje přesně to, co od podobné hry můžeme čekat: roztomilost, roztodivnost, honbu za perfektními fotkami a povětšinou oddechovou hratelnost, která se ale umí překlopit do adrenalinu. Lepší útěk před realitou všedního dne jen tak nenajdete.

Konzole

Nintendo SwitchNintendo Switch

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Namco Bandai
Vydání: 30. dubna 2021
Štítky: adventura, akční

Focení ve hrách se stalo fenoménem, který autoři ještě podporují přidáváním fotorežimů, aby se hráči mohli správně vyřádit. Dokládá to koneckonců i blížící se remaster série Mass Effect, který zcela určitě zaplaví sociální sítě a herní weby tunami obrázků oblíbených postav, panoramatických výhledů a podobně. Jenže postavit na focení celou hru? To si netroufne každý a z podstaty věci by se takový titul měl rychle zajíst. Ovšem New Pokémon Snap dokládá, že i zenové projížďky přírodou můžou být adrenalinovým zážitkem.

Úsměv, vyletí Pikipek

Původní Pokémon Snap z přelomu tisíciletí jsme tiše záviděli konzolistům čistě proto, že to byla hra s pokémony. Skutečnost, že šlo o poměrně přelomový titul právě kvůli hernímu mechanismu postavenému na focení, nás tehdy nijak netrápila a teprve později jsme docenili, jak zásadní titul to byl.

O to překvapivější byla skutečnost, že na žádnou z konzolí od Nintenda doteď nevyšel remaster či remake. Hráči si museli počkat na technologickou sílu Nintenda Switch a eleganci spojenou s hraním na televizi i kdekoliv jinde, kterou korunují pohybové senzory. Až díky ní tady máme nový díl.

New Pokémon Snap na papíře bude působit jako kratochvilná zábava pro případ, že zrovna nemáte na práci nic lepšího. Jezdíte po ostrovech a fotíte pokémony... A to je všechno. Ve skutečnosti jde ovšem o překvapivě komplexní hru, která má sice tendenci se po čase zajíst, ale zároveň nabízí hloubku a množství prvků, které otestují vaše schopnosti dávat pozor, vnímat, číst mezi řádky a v neposlední řadě také ověří vaše reflexy a procvičí koordinaci oka a ruky.

Hráč se v novém Snapu dostává do regionu, který propojuje pokémony napříč všemi generacemi a od začátku využívá bezpočet slovních hříček spojených s fotografováním, aby pojmenoval jednotlivé postavy a místa. Profesor Oak si vzal dovolenou a vaším průvodcem se stává profesor Mirror, který v regionu Lense zkoumá chování místních pokémonů. Po krátkém tutoriálu, ve kterém si vyzkoušíte míření objektivu, házení jablíček a fungování spouště, už nic nebrání návštěvě malebných pastvin, po nichž se prohání první várka příšerek.

Nečekejte ale žádnou procházku jigglypuffím sadem. Než se vám podaří získat čtyřhvězdičkové fotky, bude to trvat. První projížďka každou lokací se nese v duchu zuřivého mačkání spouště, protože člověk má pocit, že se to od něj čeká, ale jakmile jedete tou stejnou trasou znovu, zpomalíte. Víc začínáte vnímat okolí a teprve při páté nebo desáté projížďce si všimnete i těch nejposlednějších detailů.

Trpělivost Pichu přináší

„On je to vlastně simulátor lovu, akorát po nikom nestřílíš, ale fotíš!“ říkal kolega o novém Pokémon Snap. A měl do jisté míry pravdu, protože podobně jako v kultovním Deer Hunterovi je i tady klíčem k úspěchu čekaná a vábničky. A také porozumění pokémonům, které se snažíte dostat před objektiv ve správný moment. Mohli bychom tu klidně filozofovat nad tím, jak Snap učí hráče trpělivosti a sblížení s přírodou, protože jen při tichém pozorování je možné zachytit ty nejlepší záběry.

Pravdou ovšem je, že v případě videohry by pouhé focení bylo málo, a tak hra nabízí bezpočet způsobů, jimiž se snaží zážitek průběžně ozvláštnit a zároveň hráče postavit před různorodé výzvy, které si vyžádají jak trpělivost, tak trošku šikovnosti a důvtipu.

V prvé řadě je potřeba se naučit, co jednotlivé lokace nabízejí. Základem je vždy stejná trasa a pořizování fotek, ty pak hráč odevzdává profesorovi, který je náležitě ohodnotí podle několika aspektů a odmění vás zkušenostními body.

Ty zde slouží jako pomocník při otevírání nových variací těch stejných lokací, do kterých se hráč může průběžně vracet, a to v denním a nočním režimu. Obě varianty mají svoje vlastní oddělené počítání zkušeností, takže si pro otevření nových tras, pokémonů a situací musíte danou lokalitu v konkrétním provedení dostatečně „nastudovat“ a pořizovat co možná nejlepší obrázky.

Zároveň vás profesor v rámci průchodu hrou posílá i do zcela nových lokací, takže pokud se zrovna zaseknete při sbírání zkušeností a fotek nebo plnění speciálních výzev, není nic snazšího než změnit pole působnosti a vyměnit písečné duny třeba za džungli.

Kdesi v džungli, mocné džungli, Arbok vyspává

Každá lokace má svoje specifika, skrytá tajemství a nutí hráče přemýšlet nad tím, jak dostat ze situací a pokémonů maximum. Za tím účelem máte k ruce několik možností, jak si získat pozornost – v prvé řadě jde o obligátní házení jablíček. Těmi lze pokémony buď probudit, nebo je nakrmit a následně si je vyfotit. Třeba roztomilý ohnivý Torchic si jablíčko napřed dechem upeče, což je moment, který si s objektivem nechcete nechat ujít.

Jako další přichází na řadu sken. Ten vyšle z vašeho vozítka vlnu, která nejenže odhalí pokémony skryté hráčovu oku, ale často vyvolá v příšerkách konkrétní reakci – například Magicarp, který se jinak plácá na místě, najednou vyskočí z vody. A v ten moment zuřivě mačkáte spoušť fotoaparátu.

Postupem času si rozšíříte repertoár ještě o speciální svítí koule s extraktem z kouzelných květů, které ozáří Pokémony speciálním světlem a občas taktéž vyvolají unikátní reakci. V neposlední řadě dojde na zapojení rádia a zvuků, které vaše vozítko umí vydávat. Tím opět můžete probudit spící pokémony nebo je donutit zareagovat – tancem, vytím nebo bezpočtem dalších aktivit příznačných pro daný druh pokémona.

Protože navštěvujete lokace za dne i během noci, vyplatí se kombinovat a zkoušet všechny dostupné prvky, což jen umocňuje herní variabilitu. Ve dne se mohutný had Arbok plazí džunglí a zdá se, že na něco útočí. V noci ho najdete spícího na stromě, zavěšeného na větvi, a připomíná tak mohutné hady z našeho reálného světa – nic pro Indiana Jonese nebo autora těchto řádků. Ale fotky jsou to pěkné.

Kouzlo jednoduchosti i čáry obtížnosti

I když by se mohlo zdát, že Pokémon Snap je jednoduchou hříčkou, opak je pravdou. Vaším cílem není jen pořídit jednu fotku od každého kusu pokémona, ale naplnit celou stránku fotografií ohodnocených hvězdičkami. Ano, chcete triviální jednohvězdičkové záběry, ale potřebujete i precizní a netradiční fotky za čtyři hvězdy, které jen tak nedostanete. Jenže jak na ně? Na co si dávat pozor? Člověk nemůže mít oči všude.

Naštěstí existuje nenápadná nápověda, která se maskuje jako speciální výzvy. S tím, jak si hráč razí cestu jednotlivými lokacemi a příběhem kolem unikátního regionu, získává úkoly nad rámec pouhého focení pro radost. Tyto úkoly skvěle skrývají skutečnost, že jde o nápovědu týkající se náročnějších fotografii.

Tak kupříkladu hned v první lokaci můžete v rámci levelování a otevírání nové cesty sledovat, jak si bobříci staví svoji hráz. Jakmile se dostanete na určitou úroveň v rámci lokace, dostanete úkol podívat se bobří hrázi takříkajíc na zoubek, protože by se tam mohlo něco skrývat.

Je pravděpodobné, že vás napadne prozkoumat novou cestu z vlastní iniciativy, ale místo abyste se zaměřovali na hejno labutí nebo hmyzího Heracrosse na nedalekém ostrůvku, je lepší popadnout jablko a hodit ho přímo do nitra hráze. A bum! Bobří Bidoof vystrčí hlavičku – roztomilost sama na fotce i bez ní a splněná mise spolu se čtyřhvězdičkovým úlovkem. A podobných situací je hra plná. Neustálé výzvy se mísí s rutinním fotografováním života roztodivných potvůrek a monotónní hratelnost díky tomu získává nové grády.

Přes překážky na gauč

Dobrou zprávou na závěr je, že hra vypadá velmi koukatelně na displeji konzole i na televizi. Navíc se díky pohybovým senzorům v některých ohledech Pokémon Snap přibližuje Pokémon Go!, jen tedy bez rozšířené reality. Stačí si vzít Switch s připnutými ovladači do dlaní, spustit jízdu lokací, a můžete se otáčet po vlastní ose, čímž zároveň měníte záběr fotoaparátu ve hře, aniž byste museli nutně využívat k míření a posunu obrazu joysticky. Samotné ovládání je i přes přibývající prvky velmi intuitivní a správná kombinace akcí je spíš jen otázkou dobrého načasování a trochy šikovnosti než zběsilých quick time eventů, které by hře rozhodně neprospěly.

Ve výsledku je New Pokémon Snap „jen“ další hrou z nestárnoucího univerza, která nabízí překvapivě efektivní kombinaci zenového focení a šikovně nastavených mechanismů, které občas namísto klidu a slunce v duši pekelně zvýší váš tep ve snaze ulovit tu nejlepší možnou fotografii. Příjemné hraní bez revolučních prvků – víc od nového Pokémon Snap nečekejte a nebudete zklamáni ani v nejmenším.