Need for Speed: Hot Pursuit

Verdikt
86

Roztěkaná a mnohdy neprávem kritizovaná NFS se vdala za miláčka davů Burnouta. Jejich děcko je krásné po obou rodičích. Po tatínkovi strhující a všemi mastmi mazané, z maminčiny strany má spoustu nablýskaných rodičů se zvučnými jmény i motory. Co je ale hlavní - i když má jméno matky za svobodna, ve školce se mu nebudou smát. Jestli vede cesta k očištění Need for Speed skrz vykrádání ostatních, jsme ochotni přimhouřit oko, pokud budou výsledky takhle prudce návykové a dopiplané do posledního blinkru. Jen houšť, víc a častěji. Fanoušci silně arkádových závodů budou Hot Pursuit milovat.

Počítač

WindowsWindows

14,99 €Steam

Konzole

PlayStation 3PlayStation 3

Xbox 360Xbox 360

WiiWii

Nedostupné

Další informace

Výrobce: Criterion Games
Vydání: 19. listopadu 2010
Štítky: auta, need for speed, arkáda, závodní

Po kritikou oslavovaném, ale fandy poněkud vlažně přijatém Shiftu (zaběhnutá konkurence v oblasti semirealistických závodních her udělala své) se EA chytře vydalo úplně jinudy a zremakovalo jeden z nejúspěšnějších dílů vůbec. Hot Pursuit 1 a 2 byly na dlouhou dobu rozlučkou s klasickou koncepcí, kterou jsme znali z prvních dílů série: exotické supersporty, exotické lokace a naštvaní policajti.

Most Wanted a Undercover se snažily model znovu uvést na scénu, ale již notně ověšený cingrlátky z vytuněných Underground dílů. Teď přišel návrat k rýsovacím prknům. Jakkoliv jsou však střeva nového titulu povědomá, inspirace nepřišla jen z domácích archivů.

Král je mrtev. Oživme si jiného!

Nový Hot Pursuit se ve všech reklamách tváří jako nástupce originálu, v němž policie na zlobivé závodníky házela sudy s výbušninami a vůbec jim všelijak ztrpčovala život. Osnovy ovšem plnili šikovní chlapci z Criterion, co mají na triku krále autíčkových arkád, hojně chválený a vzpomínaný Burnout. Ten si teď vzal dovolenou, čehož EA využilo a zabilo dvě mouchy jednou ranou.

NFS dostane mocný arkádový kopanec a zaplní se díra na trhu, do které by se určitě chtělo vejít pěkných pár vykuků. Navíc jsou všichni pod jednou střechou, tak jakápak nevraživost. Prostě se vezme to nejlepší z obou světů, zahustí bezkonkurenčním vozovým parkem a to by bylo, aby to nevyšlo.

A ono se to opravdu nedalo moc zkazit, takže jediné, s čím se budete muset vyrovnat, je zmíněná krize identity - vypadá to jako Burnout, jezdí to jako Burnout, ale zároveň se to snaží utéct (marně) čistokrevným arkádovým kořenům - třeba tím, že když zatáhnete za ručku, nejdou věci tak po másle jako v Burnoutu a vy musíte trochu tančit prsty po joypadu. To je ovšem spíš kosmetika, kterou na sebe v EA rychle mázli.

Nažer se hřebíků, piráte silnic!

I když jsou v nabídce módy čistě závodní (včetně těch, kde za narážení do překážek a civilních aut sbíráte trestné body), třešinkou na dortu jsou honičky, ve kterých kromě schopnosti projet zatáčku dveřmi napřed, hraje první housle taktické uvažování a používání podpásovek. V každém závodě totiž vaše auto vydrží odtud potud. Jakmile dojde součástkám trpělivost, skončíte v kolotoči kroutících se plechů a sršících jisker, jenž se zpomaleně potácí ven ze silnice.

Kdo někdy viděl libovolnou bouračku v Burnoutu, ten ví, že jeho autoři berou automobilové nehody zodpovědně a vědí, že auto má víc než tucet součástek, které se při nárazu rozprchnou do všech světových stran. Aby se tak nestalo před cílovou páskou, musíte do soupeřů nejen narážet, ale taky si je držet od těla - ať už mají houkačky, nebo ne.

K závodnické výbavě patří rušička policejních radarů, pás s hřebíky, elektromagnetický puls a turbo, které vůz na pár vteřin promění v raketu. Běžné nitro máte k dispozici i během "normálního ježdění" - sbíráte ho za driftování, jízdu v závěsu nebo těsné míjení civilistů, turbo je ovšem jen za odměnu a nevyplatí se zapínat v půlce zatáčky. Však uvidíte sami.

Nejbohatší policejní oddělení na planetě

Možná si myslíte, že hrát za policajty je poněkud nudné, ale počkejte, až uvidíte, s čím tihle borci vyrážejí na silnice. Policejní oddělení v Seacrest County si nemůže stěžovat na finanční krizi, protože disponuje těmi nejrychlejšími auty na světě. A může si dovolit je v honičkách oholit k nepoznání. Policie i závodníci disponují stejnými vozy, ale některé modely jsou exkluzivní pro každou stranu.

EA si zajistila přízeň smetánky supersportů, takže se projedete v Lamborghini Reventón, Bugatti Veyron, Pagani Zonda Cinque, několika Koenigsegg autech nebo v McLaren MP4-12C. Všechny tyhle bestie krotí stovky koní a z nuly na stovku se dostanou sotva za tři vteřiny. Hra samozřejmě nabízí i krotká auta, ale nečekejte sériové golfy. Život tu začíná ve stodevadesáti a končí daleko za rychlostmi, na které Formule 1 závistivě kouká zpoza plotu závodních okruhů. Až budete s Veyronem brousit dálnici ve 380 km/h, pochopíte, o čem je řeč. Pocit rychlosti téhle hře opravdu nechybí.

Burnout 1.5

Hra sice svým medailovým hodnocením závodů nahravá slabším závodníkům, ale zároveň představuje protivníky, kteří se chovají až nebezpečně lidsky. V nejtěžší kategorii vůbec - v duelech jeden na jednoho - se stíhaní závodníci snaží využívat zkratky na sto procent, otáčejí se do protisměru, zkoušejí vás vybrzdit a vůbec používají taktiky známé spíš z multiplayerových klání. Přitom to nejsou okatě skriptované situace.

O něco nekompromisnější jsou i srážky s překážejícími automobily civilistů. To sice neznamená, že byste si měli pořídit volant, ale komplexnější řízení hráče odmění spíš častým předjížděním na hraně než ukázkovými sestřely protivníků. Tady je posun herní filozofie mezi oběma sériemi asi nejpatrnější.

Autoerotika

Jak hra vypadá je patrné z okolních obrázků, ale to je opravdu jen zlomek zážitku. Graficky absolutně bez výhrad, ačkoliv byste při počítání pixelů asi došli k menším hodnotám než u Gran Turisma, zvukově ještě o řád výš - už proto, že kombinace popových celebrit a hutných vysokooktanových aranžmá, ve kterých hučí biturba a dvanáctiválce, je při vyšším volume absolutně nepřekonatelná.

Přehlídka ovšem nekončí jen tady, jednu z hlavních rolí totiž hrají samotné tratě. Za návrat vyhlídkových tras z bodu A do bodu B orodovali mnozí. A i když většina vede spíš z bodu A do bodu A (tj. pokud někoho nechytíte včas, můžete si dát další kolečko), jedná se o deset a více mil dlouhé asfaltové nudle, které se klikatí americkou divočinou, rakouskými Alpami a malými městečky. Žádné neonové metropole, ale malebné krajinky plné tunýlků, větrných mlýnů, vodopádů a dalších blbinek, jež zpestří každou adrenalinovou honičku. Při průletu Veyronem si skoro postesknete, že je těch detailů podél trati příliš, než aby si jich člověk všímal. Většinu etap si ale projedete i pozpátku, za bouřky nebo v noci, takže žádný strach.

Chyby v Matrixu?

Hot Pursuit působí dojmem zajeté série, takže velké seky na něm budete hledat marně. Loadingy jsou průměrné, mnohem víc vás zdrží představovačky nových upgradů, všechno šlape a působí odladěně. Jestli si něčeho všimnete, tak spíš rulety při samotných závodech, kde vás hra při sestřelu protivníka hodí do efektní animace jeho skonu. Během ní samozřejmě vaše auto dál pokračuje v jízdě, takže jste pak vrženi zpět do hry o pár desítek metrů dál.

To se občas vyplatí, protože se tak může stát těsně před neprůjezdným policejním zátarasem, hřebíkovou pastí nebo srážkou s civilem. Je to podvod nebo výhra jackpotu? Spíš asi to druhé, když vezmeme v úvahu, že AI zná všechny zkratky a často v kufru vozí víc zbraní než vy. Zkrátka něco za něco. A podobné kliky vám jistě zvednou náladu v té fázi hry, která sestává z nekonečné řady nočních závodů, kde protijedoucí auta vykukují z temnoty až na poslední chvíli.

Jde o titul, který je tak přístupný, jak to jen jde. Vykouzlí přiblblý a spokojený úsměv na tváři rekreačním závodníkům i hardcore simulantům, protože dá hned zkraje najevo, že tady jde hlavně o zábavu. A je vlastně úplně jedno, jestli se skrývá pod tou či onou značkou.