Myst III: Exile
Vynikající výtvarné zpracování dává oživnout mechanickému světu Julese Verna. Kvalitní sbírka obtížných hádanek spojená slušným příběhem.
Další informace
Výrobce: | Presto Studios |
Vydání: | 8. května 2001 |
Štítky: | first person, steampunk, staré pecky, adventura, hlavolamy |
Vizuálně bezchybné ztvárnění mechanických světů Julese Verna se spoustou logických hádanek Vám nabídne pouze Myst III: Exile. Myst není hrou, která by snad vyvolávala strach - dokonce by se dalo říci, že vůbec nebudí emoce. Namísto toho má spíše zvláštní příchuť. Asi jako když se po čtvrt století rozhodnete utřít prach v dávno zapomenutém podkroví vašeho domu. Vstoupíte dovnitř a najdete vše naprosto nehybné, na nábytku je usazena tenká vrstva prachu, hodiny na stěně se dávno zastavily. Sedíte na zemi a prohlížíte si zažloutlé stránky starých ročníků novin, listujete rodinnými alby a máte přitom takový zvláštní pocit. Jako by se v tom pokoji zastavil čas. Přesně takovou atmosféru budete zažívat po celou dobu hraní Mystu. Hra je v podstatě prostá jakéhokoli pohybu, naopak se nemůžete zbavit dojmu, že veškeré dění působí výmluvně a možná i kacířsky na statických obrazech, které se vám střídají na monitoru počítače. Jediným rušivým elementem prostředí jste vy - blíže neurčený hlavní hrdina.
Mechanické království
Na počátku se ocitáte na terase domu, který patří klíčovým postavám celé trilogie - spisovatelovi Atrovi a jeho ženě Catherine. Atrova role v příběhu je ovšem poněkud jiná, je to role jakéhosi stavitele světů. Díky svému nadání dokáže psát magické knihy. Pokud se do jejich čtení ponoříte, můžete se ocitnout ve světě, kterému dalo vzniknout vypravěčovo pero a představivost. Každá dokončená kniha představuje jeden věk, který je jedinečný a neopakovatelný. Ve snaze obnovit zašlou slávu rasy D’ni, jejíž učenci dali kouzelným knihám vzniknout, napsal Atrus své mistrovské dílo - věk Releeshal-In. Než však stačíte do dokončené knihy nahlédnout, zmocní se jí Saavedro, muž, kterému synové Atra a Catherine jeho vlastní svět zničili.
Vaším úkolem bude překonat všechny Saavedrovy nástrahy a vybaveni pouze Atrovým deníkem zachránit Releeshal-In. Každý věk, do kterého prostřednictvím knih vstoupíte, je naprosto jedinečný. Jsou to surrealistické, fantaskní kreace, které nepodléhají žádné logice - jediným zákonem je vypravěčova představivost.
Každý věk je umístěn na vlatním ostrově, obklopen tichou, neproniknutelnou vodou a až po okraj naplněn prázdnotou. Je to však zvláštní prázdnota, ze které vás po chvíli začne mrazit v zádech. Všechno kolem vás je statické a dávno mrtvé - jakoby vytvořené před staletími neznámou civilizací, která beze stopy zmizela neznámo kam a jak. Všude se tyčí bizarní budovy postavené jednoduchými technikami z přírodních materiálů. Skřípající a rzí pokryté mechanické stroje jsou mlčenlivou oslavou viktoriánského strojařství a vypadají jako ty tuší kreslené na stránkách románů Julese Verna. Tak primitivní a přece tak dokonalé. Mechanický je výtah, turbína a dokonce i stojan na knihy.
Soustavy hádanek
Myst není adventurou v pravém smyslu slova. Nesbíráte žádné předměty, nemáte žádný inventář. Dokonce vás ani nečekají rozhovory s neherními charaktery - žádné zde nejsou. Světem Mystu bloudíte docela sami, doprovázeni pouze monumentální hudbou a vybledlými, vytrhanými stránkami Saavedrova deníku, které nacházíte roztroušené v různých koutech jednotlivých věků. Postupně se z nich dovídáte, co se ve skutečnosti stalo (stránky nacházíte trochu netradičně odzadu, takže nejprve obyčejně znáte výsledek a pak příčinu), na co hlavní záporný hrdina myslel a co cítil v okamžiku, kdy se rozhodl ukrást Releeshan. Stránky jsou psány úhledným, čitelným písmem a deník se tak stává jediným vaším společníkem a současně předmětem, který vám svými občasnými nákresy a ilustracemi pomáha v řešení hádanek. Ale nákresů je málo, vlastně téměř žádné.
Jsou to hádanky, které tvoří samu podstatu Mystu. Nacházíte je na každém kroku a nejsou pouhou ozdobou či doplňkem hry, ale hrou samotnou. Každý věk je jakousi navzájem propletenou soustavou hádanek, jejichž řešení se navzájem ovlivňují a musíte postupovat velmi obezřetně, aby vám radost z toho, „jak vám to jde“, nezablokovala další cestu. Hádanky spadají do všech klasických oborů lidské činnosti - najdete zde hádanky optické, mechanické, astrologické a řadu dalších.
Nulová orientace
Šrámem na uživatelsky příjemném „image“ Mystu je bohužel ovládání. Samotný pohyb kontrolujete myší, problém však spočívá v něčem jiném: Vaše cestování se sestává ze statických panoramatických obrazů, které si můžete prohlížet v úhlu 360 stupňů, nebo se volně přesunovat do obrazů dalších. Vy však nemáte představu, zdali z obrazu vůbec nějaká „průchozí“ cesta vede, protože vám to nedává tušit ani kurzor, ani žádné jiné značky. Často se tak stane, že některé momenty hry jsou nesnesitelně obtížnými pouze proto, že ještě nevíte o nějaké zastrčené chodbě nebo průchodu. To má snad své opodstatnění v akčních hrách, ale v adventuře, jejíž renderovaná pozadí umožňují prakticky nulovou orientaci?
Máte-li rádi obtížné hádanky a vůbec počítačové hry, ve kterých se nestřílí ani nezabíjí, Myst 3: Exile je zde pro vás. Odměnou bude vynikající výtvarné zpracování na vás dýchne „věkem páry“ a připomene vám zašlou slávu průmyslové revoluce.