Mount and Blade: Warband
Zapálení fandové budou hru vynášet vysoko, občas je ale potřeba zůstat při zemi. Ruku na srdce, kromě multiplayeru toho zase tolik moc nového nevidíme a přece jen by se slušelo pár věcí ve hře pro jednoho obměnit / vylepšit. Přesto je Warband povedeným datadiskem, jenž ocení jak dřívější hráči série, tak naprostí nováčci, kteří tak nemusí shánět první díl a mohou zažívat svá první dobrodružství v Calradii díky tomuto přídavku.
Další informace
| Výrobce: | Taleworlds |
| Vydání: | 30. března 2010 |
| Štítky: | otevřený svět, akční, rpg, strategie |
Parádní bojový systém z původní hry si můžeme poprvé vyzkoušet v praxi proti živým protivníkům. Všichni se velmi těšili na toto oživení a věřili, že tento herní aspekt posune úroveň zábavy této hry zase o něco výše.
Zpět do Calradie
V singleplayerové části nás toho bohužel zase tak moc nového nečeká. Vytvoříte si hrdinu (tentokrát si přijdou na své i fandové něžného pohlaví), určíte mu letmou historii a pak už jen zadáte, v jaké části mapy se chcete objevit. Nově se můžete potkat s národem jménem Sarranidský sultanát, který doplnil původní pětici frakcí.
Zpočátku to dokonce vypadá, že by se hra mohla držet nějaké menší dějové linie, ale zdání klame. Po pár questech se vše vrací do zaběhnutých kolejí původní hry a přináší všechno již dvakrát viděné. Úkoly se opět opakují (pár nových kousků se najde), ovšem pokud už ve třetí hře vidíte jedny a ty samé věci, tak si řeknete, že tohle není asi to pravé ořechové. A přitom se to začalo odvíjet tak slibně, kdy bylo potřeba udělat takovou menší revoluci přímo v ulicích města. Tím to ale skončilo a vše plynule přechází do vašeho volného zasahování ve světě Calradie a příběh píšete prakticky sami svými činy.
Je libo nevěstu?
Postupem času si vylepšujete svou slávu a oblíbenost, a když už nejste jen obyčejný tulák s partou nazdárků a máte pár bitev za sebou, můžete se přidat k jedné z frakcí. A budete-li extrémně úspěšní a bude vás mít král rád, můžete to dotáhnout hodně vysoko. Přes vazala až na samotného krále. A to už je pořádná zodpovědnost.
Každý správný lord musí i jednou mít svou paní a ve Warband budete k tomu mít i příležitost. Je zde totiž možné si získat srdce sličných dam. Není to ale vůbec jednoduché. Jedné musíte zazpívat balady, pro druhou naopak nejste dost slavný a třetí se do vás třeba zamiluje hned. Nejde ale o žádnou povinnou činnost a nebaví-li vás družení, pak to můžete vynechat.
Multiplayer
Konečně jsme se v menu dočkali i kolonky s odkázáním na hru pro více hráčů. Hra nabízí hned několik módů na vyblbnutí. Jsou tu napodobeniny (Team) Deathmatche, Capture The Flag, Conquest, Bitva (hráči umřou a musejí čekat na další kolo) a samozřejmě dobývání. Celý systém funguje tak, že si před svým prvním respawnem zvolíte nejdříve frakci a poté oddíl (zpravidla to bývá pěchota / střelci / jezdci). Následuje už jen výběr zbroje do určitého finančního limitu. Samozřejmě není nutné se držet předem stanoveného zaměření, i střelci se můžou po bojišti projíždět na koních, avšak nečekejte, že na něho nasadíte těžkou zbroj.
U Warband stejně jako u jiných onlinovek hodně záleží na tom, jaká se v dané chvíli sejde parta lidí. Sami poznáte, zda půjde o neucelený chaos a nekoordinované bitvy či se vám podaří narazit na vyspělejší hráče, kteří budou schopni se domluvit na nějaké rozumné taktice. Hned je to pak o něčem jiném a bitvy mívají opravdové grády. Každopádně nelze říct, že by hra nebavila ani v „obyčejném“ rozpoložení. Multiplayer je prima a ocení jej určitě spousta hráčů.
Kdybychom měli nakonec srovnat Warband s Ohněm a mečem, pak je naprosto jasné, kdo by z tohoto duelu vyšel jako vítěz. Warband nám přinesl multiplayer, je zasazen do záživnější doby a celkově se tak nějak lépe hraje.