Monster Hunter 3: Ultimate

Monster Hunter 3: Ultimate se i přes dobře zpracovaný tutoriál s novými hráči nemazlí - namísto vysvětlování spíš připomíná základní mechaniky zkušenějším hráčům, kteří již mají s RPG hrami, a ještě lépe přímo se sérií, větší zkušenost. Je proto lepší vyhradit si na úvod hry několik hodin času a vzít si k ruce vzít PC či notebook s nějakým průvodcem.

Jen ten vám poradí, kde vůbec hledat monstra, která máte ulovit, protože žádná magická šipečka ani červený vykřičník vás tady za ručičku nevedou – prostě musíte vědět, jaký je přirozený habitat dané zvěře a orientovat se podle vlastních zkušeností. Zvláště v úvodu to ale může být dosti zmatečné a možná až zbytečně drsné. Ne proto, že by nebylo možné zapamatovat si, kde se těch pár prvních potvor vyskytuje, nebo jak se jmenují, ale protože se v té době budete rozkoukávat v tuně možností, které hra nabízí.

Hned v úvodu se třeba představuje povedený systém craftování. Z různých surovin (jež získáváte zabíjením nestvůr, chytáním motýlů, hrabáním se v hlíně, těžením minerálů...) si můžete nechat vykovat nové zbraně a zbroje, které se navíc dají dále vylepšit, ale také různé další podpůrné předměty včetně lektvarů, speciálního střeliva do harpuny a luku, pastí a tak dále.

Vyrábím, tedy jsem

Craftování je spolu s lovem asi nejdůležitější složkou Monster Hunter 3. Právě postupné vylepšování výbavy, zkoušení nových zbraní a postupné zvyšování síly, jež způsobí i ochrana výbavy totiž v tomto titulu nahrazuje klasické levelování. Zkušenosti jsou tak zastoupeny surovinami i penězi a jejich správné využití je klíčem k úspěchu a dosažení dalšího levelu – lepšího vybavení.

Velmi příjemným faktem je pak i rozdílnost různých druhů zbraní a brnění, což je vzhledem k jejich proporcím či k použitým materiálům logické. Meč větší než hrdina sice zasaženou potvoru zraní za hodně životů, ale na druhou stranu trvá takový nápřah a máchnutí hodně dlouho. Použití proti menším, mrštným nestvůrám je tak zcela mimo mísu. Anebo druhý příklad: kovové brnění vás sice dobře ochrání před útoky, ale vážně v něm chcete být navlečení, když půjdete do boje s blesky metajícími draky?

Nedá se tak vybrat jeden směr rozvoje a ten co nejvíce posílit, abyste pak nepřátele poráželi s prstem v nose, jako je tomu třeba u Pokémonů, kde stačí vyhnat na maximální level v podstatě jen dva pokémony a ty donekonečna točit. Nutnost pečlivě nad svou výbavou uvažovat a na každou potvoru použít to nejvýhodnější, je zábavná a zachraňuje hru před stereotypem, který by v jiném případě v průběhu desítek hodin hrozil.

Bojuji, tedy přežívám

Neoddělitelnou součástí hry jsou potom dynamické boje, které nepostrádají napětí a vážně u nich záleží mimo výbavy i na vaší šikovnosti. Není problém porazit přesilu nepřátel bez škrábnutí, stejně jako je jednoduché nechat se zabít jedinou potvorou – jde jen a jen o vaši šikovnost a sžití s ovládáním, zbraněmi, komby, krytím a úskoky.

Akční souboje se kvůli nutnosti aplikovat na každý druh nestvůry jinou taktiku a působivému pocitu plynulosti stávají logicky nejzábavnější částí hry. A to už ve chvíli, kdy lovíte malé potvůrky. Jakmile však přijde křest ohněm – pořádně velké monstrum, které má několik různých zásahových zón, a pižláte jej výrazně déle – vyskočí zábavnost ještě o patro výše.

Variabilita se neztrácí ani tady, protože Monster Hunter obsahuje i stovky druhů příšer vyskytujících se v různých prostředích včetně lesů, jeskyní, pouští a oproti předchozí verzi tohoto dílu třeba i vodních ploch, v nichž se nově můžete volně potápět a lovit různé ryby i obojživelníky.

Ušito na míru WiiU

Přestože u ovládání budete občas skřípat zuby (kamera se někdy nechová úplně tak, jak byste si přáli), je třeba vyseknout tvůrcům Monster Hunter 3: Ultimate velkou poklonu za využití WiiU Gamepadu. Ovládací prvky jsou na dosah ruky, nechybí možnost úpravy rozložení podpůrných ovládacích panelů na dotykovém displeji. Hlavně možnost přesunout manipulovat s kompletním interfacem je opravdu nevídaná a nebývale příjemná. Pro hráče, kteří si Ultimate koupí jak na 3DS, tak na WiiU ocení také přenos uložených pozic mezi těmito dvěma zařízeními.

Stejně příjemná je možnost i užít si hru v kooperativním režimu, který je na celé hře tím nejlepším. Hrát můžete jak online, tak lokálně za využití ProControlleru, nebo poměrně nevídaně i za použití 3DS. A nutno říct, že ve třech lidech je lov příšer nesmírně zábavnou záležitostí, která po aplikování úspěšné strategie nabízí ještě větší satisfakci, než lov ve hře pro jednoho hráče.

Monster Hunter 3: Ultimate (a stejně tak předchozí díly) je hardcore RPG, které nic neodpouští. Pokud však na jeho tvrdou hru přistoupíte a překousnete občasné potíže s kamerou, dostanete komplexní, zábavnou a nesmírně trvanlivou hru, která pod lehce nepřístupným obalem skrývá velice zábavné jádro plné craftování a boje.

Ve hře lehce absentuje zajímavější příběh a pro opravdové fanoušky série může být malinkým mínusem i fakt, že jde v podstatě o rozšíření Monster Hunter Tri. V původní Tri verzi už však nefunguje online složka, protože činnost serverů byla ukončena. To činí z nákupu Ultimate verze pro novější platformy jasnou záležitost. Recyklace obsahu není tolik výrazná a nové vychytávky (třeba právě souboje pod vodní hladinou) ospravedlní nákup i pro ty, kteří mají v Tri odehráno desítky hodin a online složka je nezajímá.