Metroid: Samus Returns

Čistá esence metroidvanie 

Metroid: Samus Returns nabízí přesně to, co by fanoušci od hry s takto věhlasným jménem čekali, a ještě něco navíc. To samo o sobě zní až neuvěřitelně. Proč? Protože vývoj měl na starosti španělský tým MercurySteam a mistři z Nintenda celou tvorbu pouze dozorovali. Není sice náhodou, že se pod hrou podepsali právě MercurySteam, vždyť tihle Španělové mají na starost i moderní díly Castlevanie, ale přesto je překvapivé, že Japonci svěřili své rodinné stříbro studiu, které se dlouhodobě zabývá vývojem her na zakázku.

Výsledek však předčil očekávání. Navzdory reklamní kampani se jedná o mnohem víc než jen remake Game Boy titulu Metroid II: Return of Samus (1991). Slovo „remake“ je totiž naprosto nedostačující. Ano, opět jsme na planetě SR388. Ano, opět hrajeme za statečnou vojandu Samus Aran, bojující proti mimozemským hmyzákům z rasy Metroid. A ano, opět je to 2D akce s otevřeným světem. Jenže v praxi jde vlastně o docela novou hru. A kdyby jen novou – také lepší! Zatímco Return of Samus na Game Boy už vážně zestárla (těžkopádné ovládání, pomalé tempo, zmatečný level design, žádná mapa ani checkpointy…), Samus Returns je moderní titul, který se v tvrdé metroidvania konkurenci neztratí. Ba naopak: vyniká v ní.

Hrajte si! 

Metroid: Samus Returns je hra s velkým H. V úvodu si odklikáte pár příběhových větiček a během několika desítek vteřin už mastíte. Po celou dobu hraní vás už nic „neotravuje“. Žádné dlouhé cut-scény, žádné dialogy. Metroid: Samus Returns je o čirém hraní. Můžete jít doleva i doprava, můžete jít nahoru i dolů, brzy získáte první speciální schopnosti a velmi rychle začnete pronikat do tajů planety.

Jde o dosti komplexní hru, která vám nedá vydechnout – v tom nejlepším slova smyslu. I po 10 hodinách se budete stále učit novým věcem a odkrývat nové mechaniky (dohrání vám zabere cca 15 hodin). Ke konci hry budete zkušeně přepínat mezi desítkami různých schopností a útoků, až z toho člověka začnou bolet prsty křečovitě sahající po všech dostupných tlačítkách na handheldu. K zvládnutí je toho opravdu docela dost, ale přesto vás vývojáři nikdy neubíjejí zdlouhavými tutoriály. Jen párkrát na vás vyskočí rady do začátku, a pak už to je na vás. Což je na hrách od Nintenda obecně fantastické, v čele s letošní Zeldou samozřejmě.

Namísto toho, aby hru neustále přerušovaly nějaké vyskakující instrukce, se prostě učíte sami za pochodu. A učíte se přirozeně. Tvůrci respektují vaši inteligenci a level design je postavený na logických pravidlech, takže když vás napadne, že na daleký most s upgradem raketometu by se dalo dostat tak, že ve vzduchu zmrazíte skákajícího nepřítele a použijete jej jako plošinku, můžete vzít jed na to, že to tak skutečně bude fungovat. Podobných herních mechanik je hra plná a je radost je objevovat.  

A když už je řeč o objevování… Metroid: Samus Returns přidává hlavní hrdince do vínku několik nových schopností, z nichž jedna nevyhnutelně způsobí vlnu kontroverze: scanner. Velmi záhy ve hře získáte schopnost zrentgenovat svůj perimetr, čímž nejen že odkryjete okolní část mapy (je dost titěrná, přibalte si lupu), ale ještě zvýrazníte veškeré zničitelné bloky v přilehlém zdivu. Jak je totiž u série zvykem, levely jsou protkané tajnými chodbami, jejichž objevování jste si v minulosti museli dost oddřít neustálým střílením do všech zdí kolem. Toho jste nyní díky scanneru ušetřeni.

Zarputilí fandové budou scanner jistě považovat za ústupek mainstreamu, my však tuto změnu vítáme. Aspoň již není potřeba zabít tolik času odpalováním náloží u každého šutru a dá se věnovat „produktivnějšímu“ hraní. Každopádně, používat scanner vás nikdo nikdy nenutí. Kdo chce hrát tradičně „naslepo“, samozřejmě může. Nemluvě o tom, že i se scannerem je hra poměrně obtížná, ať už jde o souboje, občasné puzzle nebo právě o rozsáhlé levely, v nichž budete nevyhnutelně bloudit rentgen nerentgen.

Starý nový Metroid 

Fanoušci série ve hře rozeznají celou řadu tradičních prvků, od rozsáhlého propojeného světa, přes hlavní hrdinku, až po schopnost udělat ze sebe ikonickou kouli a kutálet se stísněnými prostory. Základní receptura 2D Metroidů zůstává, a to je samozřejmě super. Ještě suprovější ale je, že se tvůrcům podařilo starou známou hru inovovat o řadu nových, velmi dobře funkčních prvků. Návrat ke starším dílům série teď bude rázem bolestivější.

Nejcitelnější změnou prošel soubojový systém. Díky levé páčce na 3DS teď Samus konečně umí zaměřovat ve 360 stupních, nejen pravoúhle a diagonálně, což je pochopitelně mnohem praktičtější. Také se naučila novému protiútoku, na němž je soubojový systém do značné míry založený. Téměř každý nepřítel se před útokem „nabíjí“, a pokud se vám podaří protiútok dobře načasovat, protivník zůstane chvilku omráčený a s odhaleným zadkem, do kterého jsou zásahy extra bolestivé. Jinými slovy, kolem nepřátel můžete nadále hbitě poskakovat a odstřelovat je z dálky, ale s protiútokem jsou souboje zábavnější. Celkově se nebojíme říct, že Metroid: Samus Returns má nejlepší soubojový systém v historii série.

Koneckonců, ještě aby ne. Soubojů tu je habaděj. Levely jsou poseté zlými emzáky s roztodivnými vzorci útoků, kteří se navíc donekonečna respawnují. Stačí projít dveřmi do vedlejšího sektoru, vrátit a voilà, jste tam, kde jste začali. Na jednu stranu je to trochu otravné, na druhou stranu aspoň máte nekonečnou zásobu zdraví a energie, protože jde o komodity, které z mrtvolek padají. Občasnému stereotypu a repetitivnosti se bohužel nevyhnete. Mohou za to dvě věci. Zaprvé, ze samotné podstaty metroidvania žánru vyplývá, že se budete opakovaně vracet do již prošlých míst (zde je přitom dávka bactrackingu nadprůměrná a hra tím pádem nedokáže udržet slušné tempo). A zadruhé, souboje s bossy.

Hlavním úkolem hry je zlikvidovat všech 40 metroidů, což má vždy formu boss fightu. Rozhodně ale nelze říct, že by každý z těch 40 soubojů byl pokaždé jiný. Vlastně přesně naopak. V úvodních hodinách musíte porazit všehovšudy devět (devět!) prakticky identických bossů, abyste se konečně dostali k novému druhu. Na jednu stranu je to příjemné, protože ke konci si ty samé bosse, kteří vám v úvodu zatápěli, mažete na chleba se zavřenýma očima. Na druhou stranu je to prostě trochu nuda.

3DS hra, kde má 3D smysl 

Za ta léta s kapesní konzolí od Nintenda jsme si již zvykli, že kdysi revoluční horní displej s prostorovým 3D je v praxi jen parádička, která nemá valné využití. Koneckonců, vždyť i řada her přímo od Nintenda 3D obraz vůbec nepodporuje. V tomto ohledu však Metroid: Samus Returns působí jako zjevení. Zaprvé, prostorové 3D zde funguje. A zadruhé, hra je s ním mnohem hezčí!

Zatímco původní Metroid II měl pozadí levelů ryze černé, v případě nové verze se vývojáři opravdu hecli a na mnoha místech udělali krásné 2,5D prostory. Hlavní hrdinka se vždy pohybuje pouze zleva doprava a zprava doleva, avšak často má za sebou pohledné kulisy. Jednou je to velikánská podzemní nádrž, jindy zase hnízdo metroidů s emzáky hemžícími se na pozadí. A právě se zapnutým 3D efektem tyto prostory vzadu úžasně prokouknou a člověk rázem cítí tu hloubku pozadí. Na 3DS není moc her, kde by 3D efekt měl smysl, ovšem Metroid: Samus Returns je výjimkou a patří mezi ty nejlepší. Radost pohledět.

Jenže co je nakonec beztak nejdůležitější: Metroid: Samus Returns je především radost hrát! Kdysi slovutná série Metroid mnoho let skomírala a nad jejím osudem dlouho visel otazník. Ten však nyní konečně můžeme smazat. Metroid: Samus Returns je parádním návratem k 2D kořenům série, který potěší nejen fandy série, ale vůbec všechny lidi, co ocení inteligentní akční hry. Nejlepší 3DS hra dosavadního průběhu roku 2017? Dost možná.