Metro Redux
Metro hry patří do zlatého fondu singleplayerových stříleček a jejich vylepšené verze na tom nemohou být jinak. Redux navíc není jen marketingový tah, nýbrž povedená předělávka, která přináší nejen výrazně lepší grafiku a obecně technické zpracování, ale též příjemné detaily, které dávají smysl.
Další informace
Výrobce: | 4A Games |
Vydání: | 29. srpna 2014 |
Štítky: | sci-fi, fps, střílečka, postapokalyptická, akční |
Moskevské Metro znovu otevírá své brány a mladík Arťom se vydává na nebezpečnou pouť za záchranou posledních zbytků lidské rasy. Že už jste všechny démony vybili a takřka naučnou cestu moskevským podzemním okruhem absolvovali? Možná, ale určitě ne v tak krásné a technicky bezproblémové podobě, jakou nabízí Redux verze. Napoprvé navíc nemusela být vaše exkurze podzemkou kompletní, protože Metro není příklad série, u které byste vyhlíželi každé nové DLC. Anebo možná patříte k majitelům nových konzolí a koupě Redux balíčku je pro vás v tom případě spíše povinností.
Tíha okamžiku
Zajímavá je však Redux verze i pro fanoušky, kteří na pochmurných stanicích moskevského metra postávali už v roce 2010. Nejedná se totiž o klasickou snahu vytřískat na starší tvorbě poslední chechtáky formou marginálního faceliftu. Redux je minimálně z poloviny prakticky nový produkt a je zjevné, že se tvůrci poučili z kritiky původních her.
Platí to zejména o Redux verzi Metro 2033, která přímo exceluje, a skutečně působí jako nová hra. Naopak Redux verze Metro: Last Light zcela logicky moc zásadních změn nenabízí, protože nejde o starý titul. Nově si ale hru mohou užít majitelé Playstation 4 a Xbox One.
Vzhledem ke nižší ceně a množství nového obsahu je tedy Redux jasnou koupí prakticky pro každého - jako ucelený náhled do bizarního světa postapokalyptického metra, kde se platí náboji a chlapci s podivným přízvukem na vás mávají z nástupišť, slouží více než dobře.
Až tak dobře, že ani podruhé se Gluchovského úchvatně děsivé vize nezajídají a putování stanicemi v Metro 2033 má dokonce lehce odlišný nádech oproti originálu. To hlavní ale zůstává - zašedlá lidská dystopie a filozofické vize, kde se o sebe otírají náckové s komunisty a do toho vám slepý stařec za pár patrol zazpívá Katjušu. Nic podobného jinde neuvidíte a nezažijete.
Metro vypráví životní epizody obyčejných lidí v neobyčejném světě tak dobře, že s přehledem trumfne i Levinům Bioshock. A platí to i po tolika letech a pro obě hry. Obyčejné lidství a drtivá tíha života totiž dopadá nejen na hráče, ale na celý herní svět, který nabízí nezaměnitelný kolorit, a zcela unikátní, místy až fyzicky nepříjemnou atmosféru.
Tolik potřebné pozlátko
Škoda, že Redux verze Metro 2033 kvůli nezbytným a velmi podařeným úpravám grafiky přišla o určitou porci temnoty a nefunguje už v takové míře i jako nervy drásající horor. Scény, které dříve tonuly v temnotě, jsou tentokráte krásně prosvětlené a počty objektů v jednotlivých úrovních narostly takřka exponenciální řadou. Jde však o přijatelnou daň za výrazně přepracovaný a omlazený titul, který se prakticky po všech stránkách přesouvá z roku 2010 na úroveň Last Light.
Na první pohled si každý všimne přepracovaných modelů postav a hlavně nových tváří. Rázovité obyvatelstvo metra už nekouká do prázdna a z výrazů jednotlivých obyvatel lze konečně vyčíst emoce. Spolu s tím jde ruku v ruce i přepracování některých scén a ikonických míst v úrovních.
Obzvláště povrch Moskvy dost prokouknul. Nejenom díky novým texturám, ale svou zásluhu na tom má i větší dohled. Právě v pasážích na povrchu lze postřehnout rozdíl mezi Redux verzemi pro PC a konzole. Povrch Moskvy v podání PS4 a Xbox One verzí nepůsobí tak ostrým dojmem jako v PC verzi. Xbox One verze navíc běží „pouze“ v rozlišení 900p a na její majitele tak svým způsobem zbyla nejkratší sirka.
Atraktivita Redux verze 2033 ale nestaví jen na viditelných změnách. Tvůrci zapracovali i na optimalizaci a na první pohled lehce přehlédnutelných efektech. Obzvláště světlo baterek a někdy i Slunce na povrchu prostupuje úrovněmi v Redux verzi nejen reálně, ale především opravdu efektně.
Obyčejná, ručně nabíjená, baterka také dokáže vykouzlit atmosféru, která se jen tak nevidí. Stejné je to třeba i se zpracováním kouře a za zmínku stojí i fakt, že navzdory všem grafickým úpravám nepadá framerate ani během divočejších přestřelek.
Bok po boku
Díky zmíněným úpravám působí Redux verze 2033 jako moderní hra, a přestože se tvůrci úplně nezbavili východního podtónu nebo úsměvných grafických bugů, blíží se Metro 2033 Redux modernímu zpracování Last Light též přepracováním některých herních mechanismů. Nebo by se možná dalo říci jejich vybrakováním a začleněním do původního konceptu. Dočkáte se tak moderních menu, daleko lepší AI a funkčního stealth systému, který těží z rozšíření některých úrovní.
Je až s podivem, jak dokážou i detaily, jako je třeba možnost si nově otřít dýchací masku, zpříjemnit hraní a postavit obě hry takřka na stejnou úroveň. Napomáhá tomu i možnost hrát oba tituly ve Spartan i Survival módu, který je přeci jenom pro Metro 2033 vhodnější. Ačkoli každá hra nabízí mírně odlišný styl hraní a vlastně i příběhově akcentuje rozdílné téma, tvůrcům se podařilo je díky úpravám v Redux verzích k sobě přiblížit, jak jen to šlo.
Mějte se ale na pozoru, protože například obtížnost, množství nepřátel a tempo her zůstalo spíše věrné originálům – při hraní Last Light v Survival režimu může lehce nastat problém s nedostatkem nábojů. Do světa Dimitrije Gluchovského ale něco takového svým způsobem patří.
Masochisti si mohou nezaměnitelné moskevské dobrodružství užít i v hardcore Ranger módu, který například skryje všechna menu. Bude to ovšem pořádné mučení, protože stovky nepřátel a přehnaně akční scény si tvůrci neodpustili. Čeká vás tedy spíše boj s počtem nepřátel než s jejich bojovými schopnostmi.
Nové světlo
Redux verze Last Light je na tom samozřejmě jinak než Metro 2033. Postřehnout výraznější grafický rozdíl oproti původní hře je takřka nemožné. Redux je holt v prvé řadě předělávka Metro 2033 na úroveň Last Light. Pokud jste měli s druhým Arťomovým dobrodružstvím dostaveníčko už minulý rok, potěší vás hlavně přítomnost všech bonusů i placených DLC, ale též lepší optimalizace nebo přepracovaná AI. Ortodoxní fandové si pak všimnou třeba možnosti podívat se na hodinky, což šlo jenom v Metro 2033 - je navíc pěkné, že vzhled hodinek se mění v závislosti na zvoleném herním módu.
Přesto stojí Redux za hřích a celý balíček není špatnou koupí ani pro vlastníky původního Last Light. Jde o po všech stránkách definitivní edici dvojice svébytných, autorsky zajímavých a tematicky neotřelých her, že by ji na poličce doma či na Steamu měl mít každý. Díky přítomnosti všech DLC a Spartan i Survival režimům si navíc můžete zahrát oba tituly trochu jiným stylem.
Pokud nechcete investovat do Redux verze Last Light, určitě sáhněte alespoň po nové verzi Metro 2033, protože příběh vypráví trochu jinak, v řadě momentů nabízí jiný herní zážitek a hlavně se od původní verze výrazně liší vzhlede! V takovém případě sice musíte vzít za vděk digitální verzí ze Steamu a konzolisté na vybranou nemají vůbec, ale vem to čert. Ať už si Metro Redux koupíte pro jakoukoli platformu a v jakékoli podobě, určitě neprohloubíte - zažijete naprosto úžasnou jízdu metrem.