Men of War: Vietnam
Návrat Men of War ke skriptovaným scénářům moc neuspěl. Nepomohlo ani nové atraktivní prostředí. Hru dusí malý počet scénářů i jejich nevyvážená obtížnost. Přesto vás ale čeká dost příjemně i nepříjemně horkých chvilek.
Když poprvé vyšla strategie Men of War, měla nevýhodnou startovní pozici. Nikdo ji moc neznal ani marketingově výrazně netlačil, pocházela z Ruska a navíc se v prvních momentech hraní zdála být nemístně těžká. Jen pár zasvěcených, alespoň v našich luzích a hájích, ji dokázalo ocenit a užít si detailního ovládáním každého vojáka, jenž měl i vlastní inventář. Mnozí si také oblíbili možnost ručně řídit jednotlivá vozidla nebo jakoukoli jinou zbraň a nebýt tak vždy v rukou nedokonalé umělé inteligence. Kvalita hry je celkově jen těžko zpochybnitelná.
Zpátky do želez
Přesně tak, Men of War: Vietnam se překvapivě vrací do trýznivých pout přednastavených scénářů. Nemusí to jednoznačně znamenat nevýhodu, zejména s ohledem na skutečnost, že budete válčit v exotickém a neokoukaném prostředí Vietnamu a ve stejně neotřelém konfliktu, jenž začal viditelně doutnat v padesátých letech a trval až do let sedmdesátých. Hra si z tohoto období pár událostí usrkla a nacpala je do desítky misí, pět z nich hrané za sovětské poradce a pětici za Američany. Docela slabý obsah, ale kompenzuje ho ucházející délka každé mise, pohybující se od 30 minut do jedné hodiny, záleží na vašem taktickém IQ.
Než se pustíte do boje s domácími Vietnamci, či naopak s drsnými Amíky, trochu si proklepnete prostředí. Budete procházet džungle, vesnice, bažiny i zablácené základny, narazíte na snipery ve stromech, nástražné miny, poletující americké vrtulníky UH-1 Huey a do toho se jako kulisa ozve z džungle rachotící AK-47, jenž přehluší jen výstřel z tanku M-48 Patton.
Nad tím vším se na nebi jako bůh zjeví letoun F-4 Phantom II a zapudruje nepřátelské zadnice desítkami bomb. Tohle všechno se vám do očí cpe jako slzný plyn, dokonce to vypadá vážně pěkně, ať už z výšky nebo při zoomu až na zem, a je vidět, co práce dalo takové prostředí vytvořit. Avšak v mozku se stále nespíná receptor, který by jasně identifikoval, že tohle je Vietnamská válka. Pamatujete na český Vietcong nebo přídavek Battlefield: Bad Company 2? Měli jste zde pochyb, že nejste ve Vietnamu? Ani náhodou!
Tady se bohužel pochyb nezbavíte, prostředí se nejasně identifikuje, může to být Vietnam, nebo taky Korea či Borneo. Atmosféře chybí stylová hudba oněch let, nesoucí se do džungle až z Woodstocku, a podráží ji nohy i anglický dabing s ruským nebo vietnamským přízvukem.
I virtuální džungle je peklo
Ale budiž, Men of War by měla ukázat sílu především v hraní, v delikatesní taktice a detailním plánování akce. Bohužel, to se ji daří také jen napůl. Některé mise jsou k hráči kruté jako Čachtická paní k neposkvrněným holkám. Se zapnutou fog of war a střední úrovní obtížnosti je pár z nich takřka nedohratelných. Mnohdy máte čtyři či pět chlapů a je nutné vyčistit vesnici s více než desetinásobnou přesilou a navíc zničit vrtulníky. Někdy vám mise nedá čas ani se rozkoukat a už padnete do léčky, kde přijdete o skoro všechny chlapy.
Z mnoha situací nevybruslíte jinak, než opětovným loadingem, po němž už máte alespoň ponětí, co vás za nebezpečí čeká. Metodu pokusu a omylu nemá nikdo rád. Zoufalství někdy prohlubuje kamera, která by potřebovala větší rozsah zoomu, při tomto se mnohdy dostává jen těsně nad koruny stromů a znepřehledňuje situaci.
Ne všechny mise jsou však bolestně těžké, to bychom hře křivdili. Často mají také solidní spád i rozmanitost, kdy začínáte bojem se sniperem v džungli, pak pokračujete vynikajícím pěchotním bojem, při němž likvidujete minomety i bunkry a končíte masivním útokem tanky, děly a letadly. Takové mise (speciálně Die Hard Attack) se spoustou prostoru, kde se do systému svázaných scénářů opět dostává volnost z Assault Squad, se hrají velice dobře. Dobře provedených scénářů ale je jen zhruba polovina.
Men of War: Vietnam je velmi těžké zhodnotit. Narazíte na nespočet vynikajících bojových zážitků i ohnivých bitev, strhnou vás taktické orgie, ojedinělé prostředí i pečlivě modelované zbraně, zvláště tanky, na nichž je vidět i nýtování pancířů. Přístup hry k realtime strategickému válčení je osvěžující a vyzývavý. Avšak zároveň zkazí náladu velká obtížnost některých misí, tupé chování AI (především tvrdě skriptovaní nepřátelé mají místo mozku z piva kostku) a také relativně skromný obsah.