Marvel's Avengers

Ale pak jsme spustili příběhovou kampaň hezky od začátku – a ne vytrženou z kontextu jako v betě – a téměř všechny obavy byly rázem pryč. Marvel’s Avengers z vás ihned neudělá mocného superhrdinu. Jste mladá Kamala Khan, nerdka totálně oddaná svým hrdinům a jejich komiksům, holka bez zvláštních schopností, člověk se zatraceně dobrým srdcem. A lepší začátek než možnost hned se ztotožnit s někým takovým si neumíme představit.

Marvel’s Kamala Khan

I když v názvu hry stojí slavní Avengers, pravdou je, že výborná kampaň je primárně příběhem Kamaly. Vlastně potrvá spoustu hodin ze zhruba 15hodinové linky, než se jí konečně podaří sjednotit rozhádané a veřejností uštvané hrdiny, kteří pykají za něco, na čem nenesou takovou vinu.

Kamala tak dostává dostatek prostoru pro vykreslení vlastní osobnosti a jejího fantastického vztahu s Brucem Bannerem, který je v podání Troye Bakera jednou z největších hvězd příběhu. Později se dostanou na scénu i zbylí Avengeři jako Iron Man, Black Widow, Thor a Kapitán Amerika a nebojte, dosyta si každého z nich užijete.

Všechny do jednoho si je oblíbíte snad z každého hlediska – vynikajícího dabingu, vizuálního designu, ztotožníte se s jejich jedinečnými povahami a nebudete vědět, za koho na bojišti hrát dřív. Nakonec jsme opravdu rádi, že se Crystal Dynamics vydali vlastní cestou a nesáhli po obličejích filmového univerza. Na Downeyho Juniora, Ruffala či Johansson jsme si prakticky vůbec nevzpomněli a mohli se tak snadno skamarádit s novým pojetím stejných hrdinů.

Kampani prakticky nedojde dech, několikrát vás překvapí, nabídne pár dechberoucích, památných momentů, skvěle zpracovaný vývoj hlavní hrdinky a hlavního záporáka, je zde totálně epické finále. Celek je zkrátka pastvou pro oči a uši, přesně tou výbušnou akcí plnou superhrdinských skutků, jakou byste od herního ztvárnění Avengers čekali.

Vztahy postav a jejich jednání jsou naprosto přirozené až dospělé a přijdou mi blíž filmové sáze, zatímco samotná akce je jako vystřižená z komiksů, když – i s přihlédnutím k nadpřirozeným schopnostem – popírá jakékoliv fyzikální zákony.

Zamrzí snad jen absence dalších ikonických záporáků (jednou se zde mihne Abomination, ale stejně jak rychle přijde, rychle i zmizí a nic víc se o něm nedozvíte) a obecně by neuškodilo víc rozpitvat uběhlých pět let od katastrofy.

Jistý vhled poskytnou klasické sběratelské předměty v podobě různých emailů a zpráv, ale vy se podle všeho máte věnovat pouze sjednocení Avengers. A pokud vážně čekáte, že vám někdo vysvětlí, kdo je to Thor, tak to musíte jinam.

V odlišnosti je síla

Každý z hrdinů je jiný. Sice se po většinu času zábavný soubojový systém orientuje převážně na rozdávání ran na blízko, ale všichni do jednoho se umí zbavit i vzdálených či poletujících nepřátel (těch je sice na papíře strašně moc, ale pro vás to bude jen jeden robot jako druhý, vždy s trošku jinou schopností). Black Widow tahá bouchačky, Kapitán vrhá štít a Kamala zase dokáže udeřit pěstí klidně na deset metrů díky své pružnosti.

V případě Thora a Iron Mana platí, že ovládají vzduch, ale zrovna letový režim je jednou z několika slabších stránek hry. Kvůli tomu jsme rychle přestali projevovat zájem o Iron Mana, který je na rozdíl od Thora v pozemním boji poměrně nudný.

Ale jinak je boj za každého z hrdinů opravdu zábavný a snadno uchopitelný, byť na plynulost soubojů z Batmana a Spider-Mana prostě nemá. Postupně se vám nabíjejí dvě hrdinské schopnosti, které částečně pomohou s vyčištěním prostoru, ale nejvíc se budete neustále těšit na ultimátku, s jejíž pomocí si Iron Man přivolá Hulk Buster, Kamala nabobtná do obřích rozměrů a Hulk zatleská tak mocně, že vytvoří tlakovou vlnu.

Kromě toho si každého hrdinu dále upravujete odemykáním schopností rozdělených do několika samostatných stromů v několika kategoriích. Bavíme se tu o vyšších desítkách dovedností pro každého hrdinu!

Některé z nich sice nejsou tolik zásadní a jde jen o vylepšení některé stávající schopnosti o pár procent či přidání nového komba do zběsilého mačkání tlačítek pro lehký a těžký útok, ale i tak máte pocit, že se váš vybraný hrdina vyvíjí, je silnější a efektivnější.

Jů, nový hrudní plát! Aha, tak jen suchý bodík…

Číslo síly hrdiny udávající mimo jiné, na jaké mise si můžete troufnout, pak ještě dále zvyšuje všudypřítomný loot, který je... až trestuhodně nudný. I když se tváří, že jste našli epický (podle zdejšího českého překladu „epochální“) fialový náramek, brnění či helmu, vybavit se takovým předmětem se na vzhledu postavy nijak nepodepíše. Váš hrdina má stále svůj vybraný fešný obleček a veškeré jemu přidělené vybavení je degradované na tabulku s hodnotami v pozadí systému.

Hodně rychle vás proto přestane zajímat, co že jste to právě teď našli, a vybavování hrdiny se smrskne na naprosto nudnou rutinu výměny jednoho beztvarého prvku za druhý s číslem vyšším o jedna. Je to docela škoda, protože na lootu jaksi má stát celý endgame. Ale ten je nudný jako loot samotný.

Jakmile dojedete opravdu povedenou kampaň, která je tím nejlepším důvodem, proč za Avengers vysolit plnou pálku, otevře se vám ještě několik dalších misí dále rozvíjejících zdejší svět, případně mise určené konkrétním hrdinům.

Ale vedle nich se bude mapa hemžit naprosto obyčejnými, nezajímavými vedlejšími aktivitami bez nápadu. Úrovně se prakticky okamžitě opakují, úkoly jsou degradované na pouhé „znič“, „zaber“ a „uhlídej“ a očekává se od vás, že vás to samé bude bavit od rána do večera den co den, vždy jen o něco těžší s možností větší odměny, která je ale, jak už jsme si řekli, nudná.

Propocená móda

Zajímavé odměny se ukrývají v battle passu každého hrdiny a máme teď na mysli oblečky. Pokud jsou pro vás kosmetické doplňky obecně zbytečnou blbostí, pak vám Marvel's Avengers po dohrání kampaně skutečně už nemají co nabídnout. Alespoň do doby, než dorazí slibování hrdinové jako Hawkeye a Kate Bishop s vlastními příběhy (v případě PlayStationu se ví ještě o exkluzivním Spider-Manovi).

Odemykání odměn v battle passu jediného hrdiny je samo o sobě řeholí na několik týdnů, jelikož body postupu získáte jen a pouze z plnění denních a týdenních úkolů specifických pro každého hrdinu.

Určitě vás zajímá, jak je to s mikrotransakcemi. Za reálné peníze si můžete nakoupit speciální měnu, s jejíž pomocí si můžete koupit nový obleček, emoji a jiné kosmetické doplňky nebo taky přeskočení úrovně battle passu, což vás dostane k tomu samému. Nic víc.

Nenašli jsme jediný důvod vytahovat peněženku a hra ve své současné podobě mikrotransakce nijak nevyzdvihuje, vlastně jsou spíš utopené v hlavním menu, kam se vám kvůli zdlouhavému loadingu vůbec nechce (viz níže).

Připravte se tedy, že pokud vás zajímá vybraný oblek, čeká vás spousta a spousta hodin dělání téhož rozprostřeného do mnoha a mnoha dnů. Hrdina se vám tím každopádně vyleveluje, ale neměli byste opomínat ani ostatní členy družiny, ať je máte, či nemáte v oblibě.

HULK HLOUPÝÝÝÝÝ

Proč byste to měli dělat? Protože v případě sólového hraní vám hra náhodně přiřazuje tři další hrdiny z vašich řad. Když budete mít vymaxovaného Kapitána, ale nesáhnete na zbylé hrdiny, umělá inteligence ovládající slabé postavy vám moc nepomůže.

Tedy takhle, ona vám obecně moc nepomůže. V misích, kde musíte udržet několik bodů, si budete rvát vlasy, protože AI nikdo nenaučil v tomto úkolu pomáhat. Ona za vás ani neotevře dveře, když zrovna nejste postava schopná hackovat či dané dveře rozmlátit obřími pěstmi. A do jiné postavy se nedá přepnout.

Tvůrci vás tak, kde se dá, nutí do multiplayeru a hra více hráčů naštěstí není další slabinou Avengerů. Kooperace s kamarádem ve sluchátkách je nepřekvapivě zábavnější než osamocené hraní s umělými parťáky. Ale velmi pomalý matchmaking nás nakonec odradil od onlinového hraní s náhodnými kolemjdoucími, protože si chceme okamžitě zahrát další misi a nečekat, než nám po několika minutách najde teprve prvního ze tří kolegů.

Na čekání si ostatně radši rychle zvykněte, protože loadingy jsou v případě PlayStationu 4 Pro úmorné (i proto nechápeme, proč si musíme vyzvedávat odměny a denní úkoly na dvou místech ve hře, a absolvovat tak kvůli několikavteřinovému úkonu neúměrně dlouhé načítání). Člověk se nechá snadno rozmazlit načítacími obrazovkami Ghost of Tsushima, které zmizí dřív, než je stihnete zaregistrovat. A to se vám načítá velký otevřený svět, zatímco Avengers nabízejí jen malé uzavřené lokace...

Čím víc pruhů, tím víc Stark Industries

Tím se bohužel dostáváme k obecné technické stránce hry, která je žalostná. Čím dál jste v kampani, tím se narůstající počet nepřátel a efektů víc a víc podepisuje na frameratu. Propady snímků za vteřinu k neúnosným mírám jsou čím dál tím častější a nepamatujeme si, že bychom se s tak výrazným nedostatkem na této konzoli kdy setkali. Už je to dávno, co jsme používali výraz „sekání“ a dost nás mrzí, že se k němu musíme vracet.

Navíc jste často svědky úplných epileptických záchvatů NPC na levitující základně Helicarrier, což na zážitku vážně nepřidá. Bohužel se nám nevyhnuly ani zásadnější problémy, většinou charakteru „bez restartu hry se dál nedostaneš“, pokud tedy vyloženě nedošlo k pádu hry či rovnou úplně nezamrzla.

Zasekávání zvuků je na denním pořádku (ze Starkova zacykleného zařvání nám málem praskla hlava), obrovská loď zastupující bosse stála nehybně na obloze a nešlo s ní nijak interagovat, vypadávají titulky, a jednou se nám dokonce povedlo nějakým zázrakem změnit postavu ještě před misí (běžně jde jen a pouze před začátkem mise), přičemž spuštění jediné dostupné mise si vyžadovalo jinou postavu, ale teď jak se do ní přepnout…

Marvel's Avengers je venku od 1. září a tyto problémy nejsou reliktem recenzentské verze hry, protože k nám se dostala až verze finální, a co hůř, mnohé z problémů nás překvapily ještě v den psaní recenze, tedy devět dní po vydání hry.

Vzhledem k tomu, že tvůrci ze hry chtějí mít produkt podporovaný novým obsahem po několik let, se dá předpokládat, že tyto zásadní chyby časem odladí. Ale teď tam jsou. A naopak chybí zábavný endgamový obsah.

Přesto jsme zvědaví na slibované rozšiřování a cokoliv příběhového nás ke hře znovu přiláká, protože vyprávět vážně umí, a když nenutí do repetitivních misí a sbírání nudného lootu, je čirá radost v ní trávit čas.

Pokud jste fanoušky hrdinů od Marvelu a baví vás akční hry, Marvel's Avengers vás svou kampaní nadchne. O to víc, pokud ji budete mít s kým sdílet. Ale náplň spadající do složky „hry jako servis“ už tak zajímavá není, je vlastně nudná a ubíjející. Z tohoto hlediska uděláte líp, když zůstanete v Destiny 2 nebo třeba The Division 2.