Martha is Dead

Verdikt
72

Martha Is Dead vypráví mysteriózní příběh o smrti, který se nebojí zvratů. Tato psychologická jednohubka s podmanivým audiovizuálním zpracováním je spíše interaktivní film s velmi jednoduchými prvky adventury a minimem herních mechanismů. Příběh je ale správně zvrácený, matoucí a napínavý.

Další informace

Výrobce: LKAit
Vydání: 24. února 2022
Štítky: thriller, first person, horor, psychologický, adventura

Ranní mlhavý opar se líně převaluje nad zrcadlovou hladinou klidného jezírka. Mladá Giulia obchází fotopasti uložené na pobřeží, aby zkontrolovala, jestli se čočkám fotoaparátů přes noc nepodařilo zachytit nějaký zajímavý snímek zvěře, která se z okolních lesů a polí chodí k jezírku napít.

Její pozornost však upoutá něco povědomého, vznášejícího se na hladině. Srdce se jí divoce rozbuší, když v záhybech plovoucí látky rozpozná lidské tělo. Vyburcovaná adrenalinem skáče do jezírka, aby utonulého nebožáka vytáhla na břeh, jen aby vzápětí zjistila, že bezvládné tělo je oblečené do jejích šatů.

Komu mrtvola patří, Giulia hluboko uvnitř věděla ještě předtím, než utopenci odhrnula černé kadeře z tváře. Martha, její identické dvojče, je mrtvá.

Kdo je vrah?

Zdánlivou nehodou začíná psychologický thriller Martha Is Dead, který se odehrává v posledních letech druhé světové války. Hráč rozplétá spletité klubko pohnutého osudu rodiny nacistického generála. Mysteriózní thriller o tom, kdo stojí za smrtí nebohé Marthy, je plný zvratů a překvapení a až do samotného závěru si nejste jistí, co (nebo kdo) skon na první pohled nevinné, ztrápené dívky způsobilo.

Znepokojivý výlet do vily a jejího okolí na severu Itálie je plný zvratů a pokroucených obrazů, které dokážou vaše chápání toho, co je skutečné, vmžiku obrátit o sto osmdesát stupňů. To samé platí pro těch několik málo postav, jejichž temná tajemství v průběhu hry odhalujete. Martha Is Dead výborně pracuje s náznaky a až do samého zneklidňujícího závěru není zřejmé, kdo je v této tragické story „ten špatný“.

Příběh a jeho výklad klade na hráče poměrně vysoké nároky. I teď po dohrání můžu říct, že jsem si absolutně jistý tak třemi čtvrtinami toho, co se v Martha Is Dead událo. Ta zbylá čtvrtka už je o individuální interpretaci, obzvláště když zásadní roli ve vyprávění hraje šílenství a vnímání reality narušenou myslí. Ne vše je naservírované na stříbrném podnose.

Pokud se odhodláte do této zhruba šestihodinové povídky ponořit, obrňte se notnou dávkou trpělivosti. Slovo „povídka“ jsem vybral záměrně, protože drtivá většina příběhu je vyprávěná skrz text. Zápisky v deníku, dobové novinové články, telegramy a dopisy bych ještě skousnul, děj ale dopředu často posouvá obyčejný text na černém pozadí, který podle mě do interaktivního média prostě nepatří.

Ve hře je přitom spousta předmětů, se kterými můžete interagovat a postava je vkusně okomentuje. Z těchto střípků pak skládáte obraz o životě a dětství v domě vysoce postaveného nacistického hodnostáře. Už tak pomalému tempu hry by vyloženě prospělo, kdyby zdlouhavé záběry na nic s rolujícím textem nahradily třeba i tyto jednoduché expozice. Kvůli tomu si také hru neužijete bez znalosti angličtiny, protože krom zajímavého příběhu toho výlet na italskou samotu nabízí velmi málo.

Dvakrát měř, jednou foť

Martha Is Dead napíná definici pojmu „hra“ k prasknutí. Žánrově spadá do skupiny takzvaných walking simulátorů s lehkými prvky adventury. Nečekejte ale, že by vám po vzoru her jako Outlast, Amnesia, nebo Alien: Isolation hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí. Veškerý čas ve hře strávíte procházením omezeného, byť malebného prostředí a hledáním pevně daných prvků, které posunou příběh. Interaktivity je tady minimum.

Primární mechanismus hratelnosti je relativně detailní simulace pořizování a vyvolávání fotek. Na aparátu si můžete nastavit jednotlivé čočky nejen pro fotografování vzdálených a blízkých předmětů, ale také jejich různá zabarvení pro zachytávání obrázků v různém počasí.

Snímáním označených předmětů posouváte příběh, nadšení fotografové ale mohou strávit velkou porci hry bloumáním po vile a přilehlém lesíku ve snaze zachytit v nádherné kulise co nejlepší fotky. Samozřejmostí je pak nastavování fokusu a expozice. Snímky poté na tehdejší dobu autentickým způsobem vyvoláváte opět formou jednoduché minihry v rudě osvětlené temné komoře.

Hra vám občas předhodí quick time eventy, nutí vás podržet správný trigger nebo posunout korespondující páčku ovladače, ale rozhodně nečekejte důmyslné ovládání či větvící se děj ve stylu Detroit: Become Human.

Drásavé melodie

Tíživou a stísněnou atmosféru buduje převážně hudba a sugestivní vizuál. Falešné tóny rozladěných strun dokážou notně zabrnkat na příčetnost a hra se neštítí morbidních a násilných scén. V žádném případě se ale nejedná o nějakou sadistickou onanii ve stylu Agony. Morbidních výjevů je tady poskrovnu, takže nepůsobí samoúčelně, ale o to hlubší dojem zanechají. Už dlouho si nepamatuju, že bych u obrazovky přivíral oči zhnusením, a to mi nedělá problém se u brutálních hororů cpát popcornem.

Během hraní jsem neustále vzpomínal na The Vanishing of Ethan Carter. S touto hrou má Martha Is Dead hodně společného. Jednak absenci herních mechanismů, jednak dechberoucí, téměř fotorealistickou grafiku. Vývojáři skvěle pracují se světlem a při procházení lesem, kdy sluneční paprsky prosvítají skrz koruny stromů, se tají dech. Na současné generaci konzolí je pak k dispozici tradiční grafické nastavení Quality a Performance, tedy 30FPS při 4K rozlišení a 60FPS při FullHD.

Per il Duce!

Svým způsobem unikátní je také časové období, kdy se hra odehrává. Na pozadí příběhu probíhá konflikt Spojenců a Osy, ale o válce Martha Is Dead primárně není. Atmosféru skvěle doplňuje z rádia hrající dobová hudba, která je proložená zprávami o postupu spojeneckých vojsk. V okolních lesích se potulují partyzáni, a dokonce i vy si můžete v kratičké, leč výborné odbočce od hlavního příběhu zkusit, jaké to je, sabotovat nacistické síly a povstalcům posílat šifrované zprávy o pohybu ozbrojených oddílů. Celou náladu podtrhuje výborný dabing v italštině.

Na PlayStationu má Martha Is Dead hned dvě zvláštnosti. Zaprvé, před vydáním kolovala v herních médiích zpráva, že na japonských konzolích bude zážitek cenzurovaný. Při spuštění nové hry ale máte možnost výběru, takže i majitelé PlayStationů nejsou ochuzeni o gore a částečnou nahotu.

Za druhé, na PS5 hra šikovně využívá ovladač DualSense. Adaptivní triggery jsou už samozřejmostí, byť v případě Martha Is Dead nejde o nic světoborného. Do hry ale skvěle vtahují vibrace. Taková drobnost, jako že při chůzi podle kroků vibruje střídavě levá a pravá část ovladače, skvěle vtahuje do hry a zdlouhavým procházkám dodává na autentičnosti.

Je to hra? Není to hra?

Z technického hlediska není Martha Is Dead bez chyby, na druhou stranu nejde o vyloženě rozbitý produkt. Po čas hraní jsem narazil na dvě, slovy dvě, rozplizlé textury. Hra taky párkrát po filmečku uvízla v neovladatelném vakuu a pomohl jedině load. Naštěstí k autosavům dochází často, takže jsem neztratil zásadní část postupu hrou.

Při štelování kamery z nějakého důvodu postava ustupuje pouze dozadu, i když pohybujete páčkou nahoru, což při focení některých objektů frustruje. Nevypadá to, že jde o designérské rozhodnutí, ale chybu v kódu, tak doufejme, že se tento neduh podaří promptně opravit. Nejsou to ale nijak zásadní bugy, které by se měly projevit na výsledném hodnocení.

Martha Is Dead je skvělým šestihodinovým příběhem o smrti, rodině a šílenství, i když jde víc o audiovizuální zážitek než typickou hru. Interakce s prostředím se omezuje na pořizování a vyvolávání fotek a nacházení pár předmětů, které posunou příběh. Tíživou a hororovou atmosféru ovšem trochu narušuje fakt, že vám ve hře nehrozí žádné nebezpečí, a tempo vyprávění sráží obrovské množství nepřeskočitelného textu.