Mario Golf: Super Rush

Bunker? Green?! Bogey?!?

Mario Golf: Super Rush je vydařenou hrou už jenom proto, že má co nabídnout jak profíkům hledajícím zcela vážný, poměrně komplikovaný golf, tak hračičkům, kteří si chtějí jenom zablbnout s kamarády a zažít něco, co jim neposkytne ani odlehčenější minigolf.

Před vlastním odpalem si zpravidla zkontrolujete dráhu míčku, zhodnotíte povětrnostní podmínky, úhel, pod kterým odpalujete, sklon terénu, kam míček po odpalu dopadne, s pomocí klasické minihry s narůstajícím ukazatelem potvrdíte sílu odpalu a určíte, zda míčku dáte nějakou dopřednou či zpětnou rotaci.

Na konci tohoto zdánlivě složitého procesu připomínajícího několik tabulí popsaných matematickými vzorečky zazní lahodný zvuk hole na míčku. Zadržíte dech, sledujete dráhu kulatého mrňouse, načež si pěkně zanadáváte, když míček vlivem špatně odhadnuté síly větru zamíří do nejbližší koruny stromu a skončí ve zrádném pískovišti…

Chcete-li Mario Golf: Super Rush hrát jako opravdový golf, skutečně můžete. Kromě výše nastíněného procesu budete řešit ještě volbu holí, taktizovat na členitějších hřištích a samozřejmě se snažit dosáhnout nějakého pěkného skóre. Anebo všechny jamky zvládnout za rekordní čas.

Nováček? Buď vítán!

Pakliže golfu vůbec nerozumíte, ale i tak byste si ho v tomto titulu chtěli vyzkoušet, nezoufejte. Hra vás všechno naučí hezky srozumitelně, a přestože se vám bude zdát, že toho k jednomu odpalu potřebujete nějak moc, dejte tomu pár jamek a odpalování vám přejde do krve.

Že vás hra zahltí termíny, které vůbec neznáte? Nevadí! Většinu z těch nejzákladnějších vám rovnou vysvětlí a ty zbylé najdete v obsáhlém slovníčku tenisového slangu. Ale než se vrhnete na dlouhých 18 jamek a budete se trápit tím, že ještě nemáte cit pro konečné uklizení míčku do jamky v kopci s bočním svahem, měly by vaše kroky zamířit do režimu Golf Adventure, což je zdejší obdobou příběhové kariéry a pro mě osobně to nejlepší, co mi Mario Golf: Super Rush nabídl.

V Golf Adventure si zahrajete se svojí Mii postavičkou, s níž se z naprostého zelenáče vyprofilujete ve vrcholového golfistu. To kariéra vás naučí nejrůznější finty a speciální druhy odpalů, které následně zužitkujete v turnajích. To kariéra vám odemkne nová hřiště pro jednorázové seance.

V tomto dobrodružství si pokecáte s bezpočtem obyvatel golfového městečka a zažijete nejrůznější výzvy. Sice to vše začíná nevinně a hra vás pro začátek naučí akorát lehké podvádění v podobě změny dráhy letu míčku klidně v polovině jeho trasy, ale pak už přijdou galeje.

Golfisto, čeká tě středověk

Hned druhé hřiště otestuje vaši schopnost vysokých odpalů (a trpělivost), jelikož každá jamka je zde na jiném patře členitých útesů. To by samo o sobě byla dobrá výzva, ale Mario Golf: Super Rush vám v módu Adventure nedá nic zadarmo. Na každý odpal máte pouhé dvě minuty, do čehož se počítá nejen proces kalkulace odpalu, ale i váš sprint po hřišti k míčku, zatímco uhýbáte nejrůznějším nástrahám a ikonickým nepřátelům.

Aby toho stále nebylo málo, na všechny jamky máte předepsaný limit odpalů. Naštěstí je plně na vás, v jakém pořadí budete jamky trefovat, což do tohoto nezapomenutelného útesového hřiště, kde mi málem ruply nervy, vnáší nevídanou míru strategie.

Ani další hřiště v kariéře nezklamala, ať už šlo o řešení dehydratace v poušti, vyvarování se vlastní elektrifikaci blesky v temném lese, či problémy spojené se sněhem a lávou. A to jsem zatím zmínil jenom těch pár hřišť, na kterých strávíte hodiny a hodiny skvělé zábavy.

Čeká vás nakupování nového oblečení, které vás ochrání před nepřízní počasí, budete utrácet za nové hole, které se lépe vypořádají s nástrahami hřišť, čeká vás dumání nad tím, kterých sedm holí tahat s sebou, protože cokoliv nad tento limit vás zatěžuje, běháte pomaleji a riskujete, že kvůli tomu nestihnete další odpal.

Do toho tu máte RPG systém s levelováním postavy a vylepšováním jejích statistik. Zatímco na úplném začátku kariéry jste rádi, když svou silou vyčarujete odpal dlouhý 140 metrů s možností jednou změnit směr dráhy, na jejím konci si klidně budete dávat dvoustovku s mnohonásobně větší kontrolou nad rotací míčku, možností změnit směr klidně čtyřikrát, a elegantně tak obletět několik stromů, a budete mít takovou výdrž, že už vám žádný sprint nebude dělat vyložený problém.

Co mě na kariéře překvapilo, či spíše vyloženě zaskočilo, je její příběh. Ten se totiž dobré dvě třetiny hry snižuje na prosté. „Ó, ty jsi ten nadějný nováček! Ale koukám, že ještě nemáš bronzový odznak, takže tě nemůžeme nechat soutěžit. Zato tu ale máme speciální výzvu, po jejímž absolvování si odznak zasloužíš,“ vykládá s nadšením Toad…

Ale pak se zničehonic objeví nefalšovaný „mariovský“ příběh plný překvapivých společníků a ještě překvapivějších hrdinů a záporáků. Najednou je vaše kariéra golfisty odsunuta na vedlejší kolej a řeší se něco, co jsem vůbec nečekal, že se v golfu a s pomocí golfu řešit bude. Nebudu nic prozrazovat, ale vězte, že přerod golfové kariéry v kariéru hrdiny je téměř šokující. Stále se samozřejmě bavím o příběhu ve hře s Mariem, nejde o nic zázračného. Jen to celé té golfové vážnosti přidává na odlehčenosti a zábavnosti.

V kariéře jsem dosáhl vrcholu. Co dál se životem?

Už jsme si řekli, že Mario Golf: Super Rush je jak vážným golfem, tak skvělým příběhovým sportovním RPGčkem. Jenže hra toho nabízí ještě mnohem víc. Tak například sólové výzvy, kdy se na všech 18 jamkách snažíte nahrát buď nejlepší skóre, nebo nejlepší čas.

Předně je ale potřeba vyzdvihnout multiplayer s mnoha a mnoha možnostmi, volbami pravidel, různými počty hráčů a tak podobně. Jedině kariéru si nezahrajete ve více hráčích, ale jinak počítejte s vážným golfem i dvěma jeho bláznivými variantami, kde naopak můžete použít svou vytrénovanou Mii postavu.

Je zde takzvaný Speed Golf, ve kterém hrají všichni hráči najednou, za míčkem si musejí doběhnout a při tom se drsně pošťuchují, využívají speciálních sprinterských schopností, sbírají srdíčka na hřišti doplňující jim výdrž a čas od času vykouzlí svojí ultimátku, která z míčku udělá například tornádo smetávající vše, co se mu postaví do cesty, nebo bombu, která odhodí všechny míčky v místě dopadu.

Je to naprosto bláznivé, hektické a o vyložené strategii se zde už nedá hovořit. Nemůžete prakticky s ničím počítat, jelikož vás ostatní neustále strkají do pomalých písčitých bunkerů, kopou vám do míčku a kazí vám perfektní náběh na birdie. Rozhodně to není pro každého, zejména ne pro hráče, kteří na svůj odpal potřebují čas a klid a nestrpí, když jim to někdo kazí.

Do bojeee

To platí dvojnásob o posledním módu zvaném Battle Golf, v němž je ve speciální aréně devět jamek, všichni opět hrají současně, ale tentokrát můžete cílit na libovolnou jamku. Problém je v tom, že jamka trefená jedním hráčem zmizí všem hráčům a úkolem je být první, kdo třikrát zaskóruje. Tady nervy tečou proudem, když ze všech sil sprintujete k jamce, na niž si pomyslelo více hráčů, protože když ji nezaskórujete jak první, tak ji nezaskórujete vůbec a akorát ztratíte moře času.

Nutno ale dodat, že speciální schopnosti dělají v golfu takový guláš, že můžete zápas vyhrát, aniž byste se o to vyloženě zasloužili. Chyběla mi poslední jamka, abych zvítězil. Na greenu okolo jedné z nich se nás sešlo víc, já byl jen pár metrů od jamky a sprintoval jsem ze všech sil, přestože jsem věděl, že ostatní tam budou dřív.

Najednou jsem ale vyhrál. Co se stalo? Od jednoho z hráčů přiletěla bomba, jejíž výbuch dostrčil můj míček do jamky. Speciální schopnosti tedy nejsou nutně spásonosné a potvrdilo se mi to i v kariéře, kde jsem je mnohokrát použil způsobem, který spíš než cokoliv jiného ublížil mě samotnému.

Zamířit, napřáhnout a pal

V rámci lokálního hraní musím vypíchnout schopnost ovládat hru jediným Joy-Conem, což znamená, že už na jediném běžném Switchi (ne Lite) si můžete dát gaučové klání ve dvou (současně či na tahy), s dokoupenými ovladači pak i ve čtyřech.

Pro hráče hledající aktivnější pohyb je připravena i možnost pohybového ovládání, kdy Joy-Con držíte jako hůl a fyzicky odpalujete. Dá se s tím žít, zvládnete dostrkat míček do jamky, ale ovládání je tak nepřesné, že jsem si tuto kratochvíli nedokázal oblíbit. Kliknutí ve správný čas pro určení síly odpalu se přeci jen osvojuje snáz než prázdné máchání ve vzduchu, které vám tu a tam překazí hláška, že ovladač držíte špatně…

Pokud bych měl hře Mario Golf: Super Rush něco vyčíst, pak je to počet hřišť. Těch je tady všehovšudy šest (plus dvě arény pro Battle Golf) a sice nabízejí mnoho různých režimů, pravidel a nenutí vás do všech 18 jamek najednou, ale variabilita v prostředí je to zkrátka nízká.

Na poměry Nintenda jsem se také překvapivě stýkal s problémy s optimalizací. Cokoliv s Mariem v názvu je povětšinou bezchybně odladěnou hrou, ale nový Mario Golf má velmi prapodivný grafický glitch, kdy se obraz zásadně zhorší způsobem, jako kdybyste si pustili video na YouTube v 240p. Naštěstí to vždy trvalo jen pár vteřin, stalo se to za mnoho hodin jen párkrát a zážitek mi to rozhodně nezkazilo. Jen mě to u Nintenda zaskočilo a patch, který dorazil pár dní před vydáním, to bohužel nevyřešil.

Bogey, par, birdie, nebo albatros?

Řečí golfu to Mario Golf: Super Rush na albatrose nedotáhne. Není až tak vzácný, nedělá toho tolik nového oproti sedm let starému předchůdci, neposouvá mariovskou golfovou disciplínu o několik jamek dál, ale zároveň to není nějaký průměrný par, který zvládne kdejaký nýmand.

Za mě je to jasné birdie, tedy nadprůměrný titul s výborným režimem kariéry, který zaujme RPG prvky, vynalézavými výzvami a zakomponováním napínavě podaného příběhu v gradujícím závěru. Hra zabaví jak svými ztřeštěnými a stresujícími režimy, tak seriózním, místy až zenovým golfem, kde máte na každý odpal nekonečné množství času.

Mario Golf: Super Rush je zkrátka skvělý balíček nabízející velkou porci zábavy pro golfisty i golfem nepolíbené, pro fanoušky Maria i ty, kteří nemají žádný vztah k postavám jako Yoshi, Donkey Kong, Peach či Bowser. S touhle hrou jednoduše neprohloupíte, ať už ji budete hrát sami, nebo v multiplayeru. V obou režimech hra exceluje, ani jeden není ochuzeným bratříčkem druhého. A to se moc často nevidí.