Luigi's Mansion 2 HD

Ve své sérii logických spin-offů Luigi's Mansion zkrátka už 22 let prožívá totální peklo – respektive se do něj už dvakrát vrátil v plnohodnotném pokračování a nyní se do něj vrací potřetí, v remasteru Luigi's Mansion 2 (také známým jako Luigi's Mansion: Dark Moon) z handheldu 3DS. Druhý díl logické akční adventury si v tomto případě vzali do pucu ve studiu Next Level Games, které stojí také za vynikající trojkou a jeho určitý rukopis je i na nové předělávce vcelku znát.

Dědictví z handheldu

Avšak je na ní jasně patrný i její handheldový původ. Zatímco první a třetí díly se odehrávají na poměrně velké a otevřené ploše, dvojka i v novém podání zůstává rozsekaná na kratší levely, které postupně představují různé typy nepřátel, předměty i herní mechanismy. Také za ně dostáváte hodnocení v závislosti na ztraceném zdraví, nasbíraných penízcích a rychlosti, jak jimi zvládnete projít. 

V handheldovém módu na Switchi tahle struktura pořád docela dává smysl, ale některé pasáže působí často až trochu na sílu rozsekaně, zvlášť s oddělujícími načítacími obrazovkami a nemožností hru manuálně uložit. Na druhou stranu se tvůrcům mistrně povedl zakrýt fakt, že Luigi’s Mansion 2 původně závisel na dvojici obrazovek a bez tehdejšího stereoskopického 3D efektu se obejde velmi snadno. Na Nintendo 3DS zůstává ve hře odkaz vlastně jen v podobě komunikátoru, kterým profesor E. Gadd Luigiho volá.

Druhý díl sice přímo navazuje na původní hru z GameCube, ale jak to tak v případě her ze světa Mariovy rodiny a přátel bývá, nepotřebujete ji znát, abyste se mohli pustit do pokračování. Děj také není příliš podstatný, ale ve zkratce – král duchů Boo rozbije temný měsíc, který udržoval nadpřirozené obyvatele Údolí věčného stínu jakž takž v klidu.

Vyděšený vědec E. Gadd se musí ukrýt v bunkru a aby z něj mohl časem zase bezpečně vylézt, vyzbrojí vyjukaného Luigiho vysavačem Poltergust 5000 a vysílá ho do strašidelných domů sesbírat jednotlivé úlomky roztříštěného měsíce. 

Zápletka zkrátka není zas tak podstatná a Luigi's Mansion 2 si taky dává docela dost načas, než se naplno rozjede. Pozvolný start zprvu trochu působí jako metroidvanie, protože než se Luigi vybaví třeba speciálním duhovým světlometem, budete narážet na místa, která sice herní řečí volají, že se na ně dá dostat, ale zatím to nejde.

Návštěvy strašidelných domů

Prodloužený tutoriál jako by se trochu snažil skrýt i prostý fakt, že každý z pěti domů (do šestého se pak můžete vydat pouze v multiplayeru) v podstatě musíte projít pětkrát, ale vždycky trochu jinou cestou, protože se v něm mrtvoucí nástrahy neustále přesouvají a mění. Zní to možná trochu repetitivně, ale vysávání duchů ani řešení roztodivných hádanek se kupodivu jen tak neomrzí.  

Za pár hodin už budete luxovat duchy, pavučiny, závěsy, koberce i penízky jedna radost, přičemž pečlivý průzkum je rozhodně klíčovou součástí zážitku. Důkladnost se trochu bije s časovým limitem, za který vás hra hodnotí, ale doporučuji se nenechat jím znervóznit a minimálně poprvé si všechno v klidu projít vlastním tempem.

Lov duchů vám nadpřirození obyvatelé vilek zkouší různě komplikovat, ať už třeba brýlemi na obranu před oslněním, házením věcí, anebo třeba vychytralými schovkami. Vcucávání a přetahování se s duchy je pořád zábavné a podivně uspokojivé, pokud ovšem nejste zvyklí na mírně retro tankové ovládání, nejspíš si tenhle úklid vyžádá trochu cviku. Mířit ale můžete i gyroskopem, což se mně osobně docela osvědčilo. 

Za vysáté peníze a zlaté cihličky si později můžete nakupovat vylepšení, díky kterým pak slabší verze duchů vyřídíte raz dva a můžete se soustředit na silnější kousky. Kompletisté mezi námi se mohou pustit i do dobrovolných výzev, jako jsou bonusové úrovně za pochytání speciálních duchů, sbírání diamantů a dalších kratochvílí.

Remaster jak má být

Graficky se remaster dočkal takové péče, jakou jen Switch zvládne, co se týče detailnějších modelů, hezčího nasvícení i vylepšených textur, a vypadá výborně. Atmosféra se mu upřít rozhodně nedá – jak jen je to u komediálního hororu přístupného pro děti možné. Drobnějšími změnami prošly i zvuky a hudební aranžmá, a ačkoliv mi některé melodie po čase spíš lezly na nervy, párkrát jsem se přistihla, že si je spolu s Luigim broukám. 

Luigi’s Mansion 2 HD mimo zmíněné struktury úrovní jinak ani designově nepůsobí nijak zvlášť zastarale oproti třetímu dílu (snad až na jeden souboj s bossem), ale v tomto případě jde možná spíš o původní nadčasovost než o modernizaci. 

Mezi předělávkami her od Nintenda je tenhle remaster spíše skromnějším návratem ke klasice, které se v její době u nás nedostalo kdovíjaké pozornosti. Zkrátka solidní port, který nedělá nic moc navíc, než že hru zpřístupňuje na momentálně snáze dostupné platformě. Pokud vás bavila trojka, bude vás velmi pravděpodobně bavit i tenhle remaster, ale do knihovny her, které na Switchi musíte bezpodmínečně mít, bych ho spíš nezařadila. A jestli jste Luigi’s Mansion 2 už jednou hráli, je na opáčko možná přece jen příliš brzy.