Lucidity

Sladké sny

Kdo už někdy o Lucidity slyšel, asi ví, že zde neovládáte pohyb malé Sofi přímo. Stejně jako v Lemmings jde stále jen jedním směrem (doprava) a vy máte k dispozici několik předmětů, pomocí kterých jí pomáháte překonávat všemožné nástrahy. Jde třeba o schody, lávku, prak a další. Například přes propast položíte lávku, přes kterou Sofi přejde, nebo zde umístíte prak a ona propast jednoduše přeletí.

Postupem času se vám nabídka těchto předmětů rozšíří, ale naráz dostanete vždy jen jeden, navíc náhodně vybraný, což zase připomíná Tetris. Máte ještě možnost, pokud se vám skutečně ten aktuální předmět nehodí, ho schovat do zásoby a dostat jiný. Ale levely jsou chytře navrženy tak, že jdou udělat prakticky s jakýmkoliv náhodným výběrem předmětů.

Kromě pokládání předmětů je nezbytné sbírat světlušky. V levelu jejich sebrané množství symbolizuje váš život. Čím více světlušek, tím více chyb si můžete dovolit udělat, respektive můžete občas Sofi nechat spadnout na nějaký ten bodák či slizkou potvoru. Po konci kola se vám světlušky sečtou a vy pak vidíte, kolik jich ještě zbývá posbírat pro otevření bonusového kola. Těch je docela hodně a nabízejí další příležitost ke sbírání světlušek.

Noční můry

Už po chvíli hraní vám dojde, že tyhle snové světy, které Sofi navštěvuje, nejsou přátelské a nejsou tudíž ani veselé, jsou spíše melancholické až děsivé. Ano, v hlavní roli je sice malá veselá holčička, ale tím ta roztomilost celkem končí. V cestě tedy Sofi stojí různé slizké potvory, jako masožravé ryby, kytky, bodáky, netopýři a tak dále. Jinak jde hlavně také o propasti, do kterých zkrátka nesmíte spadnout.

Obtížnost postupem času značně narůstá. Ze začátku pro vás bude hračkou dojít ke schránce, na konec kola, kde na vás čeká dopis od babičky, ale později bude tohle hlavní problém. Je to také hnací motor hry, dodělat další kolo je prostě výzva. Ale úplně největší problém je zároveň dojít na konec a mít posbírané všechny světlušky. V pozdějších kolech vás navíc honí z levé části obrazovky temnota, která vás, když budete dlouho váhat, zabije.

Jak se hraje sen?

Veselý ten svět není, což ale vůbec nic nemění na tom, že pohlcující je zdejší atmosféra velmi. Zkrátka výtvarné zpracování je úplně skvělé. Postava Sofi je krásně rozanimována, má spoustu pohybů a vše vypadá velmi přirozeně a zároveň je v pohybech znát, že jde o malou holčičku. Když jí dohání temnota, vyděšeně se ohlíží. Na menší zídky se jen tak tak vyškrábe, ale jinak si to se svým batůžkem cupitá jako by nic.

Pozadí jsou surrealistická a ručně kreslená na papír, což má ve hře svůj význam. Připomíná to styl nové předělávky Monkey Island, čemuž se nelze divit, jelikož Lucidity má na svědomí stejné studio. Většinu prostředí lze navíc zničit pomocí bomb, což je jeden z předmětů, který vám otevře cestu dál.

Doslova nádherná je i hudba, která je velmi atmosferická, melodická a kvalitní stejně, jako zbytek hry. A taktéž samozřejmě melancholická. Zejména úvodní song v menu je výborný. Hudba z Lucidity je tak dobrá, že se dá určitě poslouchat i sama o sobě. Zvuky na tom nejsou jinak, ale ty nejsou pro atmosféru tak důležité. Jde o různé ruchy a pár dalších zvuků, které vydává Sofi, třeba když vylézá na nějaký předmět či skáče.

2D kreslené pojetí má svůj význam, což sami uvidíte. Herní doba není úplně nejdelší, za jedno dvě odpoledne se to dá zvládnout, nicméně ne pokud chcete posbírat všechny světlušky. Za těch pár drobných je Lucidity velice kvalitní a zábavná plošinovka, která vás do svého snového světa zcela vtáhne a jen tak nepustí.