Lost Words: Beyond the Page

Záviděníhodná dětská hravost

Malá Izzy touží stát se spisovatelkou a její babička, která je Izzy nejblíž ze všech, ji v tom podpoří dárkem v podobě deníku. Neprozradí vám to žádný filmeček, ale sama Izzy, jejíž myšlenky se postupně začnou psát na jednotlivých stranách deníku. Začnou ožívat.

Vy totiž nejste pouhými čtenáři. Tyto pasáže jsou klasickou plošinovkou, i když ke klasice má Lost Words: Beyond the Page hodně daleko. Vyprávění je zde s poskakováním po jednotlivých slovech každé věty provázané takovým způsobem, že se od něj nebudete moc odtrhnout.

Některá slova čekají, až se jich vaše ladná baletka dotkne lehkým doskokem, aby se rozzářila barvami a utvrdila tak svůj význam. Občas slova jakoby vytrhnete z deníku a použijete na jiném místě, případně jejich významu dáte skutečný smysl, jako když slovem „smazat“ vygumujete část krásného obrázku, nebo slovem „posbírat“ uklidíte nádobí na obrázku níže. 

Životní lekce

Lost Words: Beyond the Page je neuvěřitelně hravá a radostná. Tedy do momentu, kdy zprvu pohádkový děj pořádně a předvídatelně potemní. Ale i když přesně čekáte to, k čemu se od začátku schyluje, zasáhne vás to. Příběh o ztrátě je prakticky tím nejobyčejnějším, co mohla Rhianna Pratchett odvyprávět, ale je to právě obyčejnost, která se týká každého z nás a umí nás zasáhnout tam, kde to bolí nejvíc.

O skutečně tíživou atmosféru, kdy se sami zdráháte pokračovat, kdy se obáváte každého otočení stránky deníku, kdy se obáváte nevyhnutelného, se stará především skvělé herectví plné uvěřitelných emocí doplněné nádhernou výtvarnou stránkou, proměnlivým tempem vyprávění a famózní hudbou.

Je to přesně tento obyčejný příběh podaný hravým a citlivým způsobem s obrovským smyslem pro detail, který budete chtít i přes jeho jednoduchost a předvídatelnost objevovat. Ale bude vám v tom něco bránit, a to něco je druhá a obsáhlejší část hry prolínající se s osobním životem vypravěčky.

Moje malé fantasy

Izzy se vždy po chvíli sdělování svých pocitů a zážitků náhle rozhodne, že by se měla vrátit k psaní vlastního příběhu, v němž se stáváte správcem světlušek bránících vaší vesnici v zemi Estoria. Jenže světlušky jednoho dne zmizí a vesnice se ocitne v plamenech po náletu draka.

V tu chvíli se vaše hrdinka (v mém případě Robyn, ale vy si můžete vybrat jiné ze zbylých dvou jmen) vydá na dobrodružnou cestu, na níž projde krásnými lesy, temnými hvozdy, vyprahlou pustinou, lávovým polem, i zasněženými vrcholky. Zkrátka krásně zpracovanými různorodými prostředími.

Potká i pár roztodivných postav s různými osudy a naučí se čarovat. Pomocí čar, v tomto případě slov tahaných z knížečky. Například zvedne mříže díky slovu „rise“, zničí cestu blokující balvan díky slovu „break“ či opraví dříve zničené struktury slovem „repair“.

Walking Simulator

Je to skvělý nápad, který bohužel postrádá hloubku. Lost Words: Beyond the Page totiž není logickou hrou. Za celé 4,5 hodiny, které stačí na její dohrání, se po vás ani jednou nebude chtít zapojit hlavu. Děj má prostě plynout, Izzyna slova se nemají ani na moment zastavit v převypravování její prvotiny, a tak jen uháníte kupředu a taháte slova podle potřeby bez nutnosti zamyslet se, co by bylo zrovna potřeba udělat.

Přestože zde nechybí sběratelské předměty, zmíněné světlušky, které po cestě hledáte, nemusíte se ani kvůli jedné pozastavit nad tím, jak je sebrat. Všechny jsou přímo po cestě, maximálně párkrát poskočíte místo toho, abyste běželi dál za nosem.

Kouzlení se slovy se proto jeví jako systém, který je tu jenom proto, aby hráč pouze neběžel za nosem. Vždy je na první pohled jasné, jaké kouzlo se po vás v danou chvíli chce a to je docela škoda.

Z herního hlediska proto tyto pasáže ve světě Estoria působí až zbytečně obyčejně, což by až tolik nevadilo, kdyby neustupovaly příběhu, který klesá na kvalitě. Ten sice zaujme svým koncem, ale v jeho průběhu jsem se neustále těšil, až Robyn doběhne na konec úrovně a já se zase mohl dozvědět něco víc ze života „skutečné“ Izzy.

Kdyby se alespoň povedlo oba světy pořádně propojit. Jisté spojení tu je, opět velice předvídatelné, a týká se odrazu Izzina života v dobrodružství Robyn, ale opět tomu chybí větší hloubka a nemohl jsem se zbavit dojmu, že fantasy v Estorii odvádí mou pozornost od toho opravdu důležitého a poutavého. Prostě realita je v tomto opět lákavější a emocionálnější než fikce.

Přesto by se bez ní hra neobešla. Je to právě Estoria, v níž Izzy dospěje. Je to Robyn, která jí pomůže překonat těžké životní období. Je to tento druhořadý příběh, který se postará o další, ano, opět předvídatelný, stále ale fungující zvrat.

Stojí to prostě za to

Lost Words: Beyond the Page je balíček dvou her, z nichž jedna exceluje ve stylu vyprávění obyčejného, velmi emotivního příběhu, který zasáhne úplně každého, zatímco druhá je zbytečně strohá, zdlouhavá a méně zásadní, čímž může místy působit až zbytečně.

Ale ta první svou hravostí a originálním způsobem zapojení plošinovky do vyprávění přebije všechny neduhy té druhé. Je to celkově skvělý zážitek, který mě u obrazovky udržel od začátku do konce, a i když to emočně bolelo a bylo mi bez přehánění do breku, odcházel jsem nadšený a vděčný, že jsem něco takového mohl prožít.