LittleBigPlanet
Již poněkud letitá plošinovka pro Playstation 3, které ale vyšší věk na jejím odzbrojujícím kouzlu a výborné hratelnosti neubral vůbec nic. Jedná se o jednu z nejlepších plošinovek vůbec, pokud jste ještě neměli tu čest, vyzkoušejte.
Další informace
Výrobce: | Media Molecule |
Vydání: | 27. října 2008 |
Štítky: | arkáda, plošinovka, multiplayer, kooperace, pro celou rodinu, více hráčů u jednoho zařízení, akční, společenská |
Odysea tohoto titulu dávala tušit, že se chystá něco opravdu mimořádného. Začalo to jako roztomilá hříčka ke stažení z online obchodu Playstation Store, postupně ale na sebe strhávala tolik pozornosti a zájmu, že se začalo uvažovat také o krabicovém vydání… a nakonec je z toho velká krabicová hra za plnou cenu. V čem spočívá její kouzlo?
Více než pouze jednoduchá plošinovka
Hodně lidí na první pohled nabere dojem, že jde vlastně o jednoduchou 2D plošinovku. Ale kdyby hra byla jen kreslená a 2D, nikdy by nemohla působit tak úžasně „jinak“. Propracovanost veškerých materiálů propůjčuje vzhledu hry absolutní přesvědčivost hmotných hraček – šitých loutek, dřevěných koníků, šlapacích aut, plastikového ovoce, gumových zvířátek a tak dále. Seznam je tak dlouhý a pestrý, že by na něj nestačila plocha celého článku. Je to zkrátka obrovské a dokonale hmatatelné hračkářství, na které máte chuť si sáhnout, které navíc funguje v několika prostorových plánech a uvnitř kterého kamera dokonale najíždí na to nejdůležitější, nejzajímavější nebo nejvtipnější.
Během vývoje si tým tvůrců dobře uvědomil, jaká studna možností jim roste pod rukama - a že se z ní dá vyrobit skoro cokoliv. Díky tomu poprvé v historii tiskových konferencí na E3 sklidila bouřlivý potlesk (jindy tradičně nudná) prezentace korporátních finančních výsledků Sony: autoři LBP postavili všechny ty grafy z hraček a materiálů jako hratelnou úroveň, kterou mluvčí procházel jako jedna z loutkových hraček ve hře. Jinými slovy, z té obrovské zásobárny materiálů a předmětů si můžete postavit úplně cokoliv a vždycky to bude roztomilé i funkční zároveň.
Vstup do jiného světa
Váš hadrový panáček, přezdívaný „Sackboy“ se objeví v temné místnosti, ozářen jediným bodovým reflektorem. Příjemný hlas vypravěče vám jej představí a bude vám průvodcem i rádcem během prvních minut v herním světě. Napoví vám, že s panáčkem můžete chodit za pomoci pravé analogové páčky. Jakmile se rozběhnete doprava, vyjde (papundeklové) slunce a ozáří (kýčovitě barevnou, papundeklovou) krajinu, kterou lemují fotky a cedulky se jmény tvůrců hry. Jak mezi nimi probíháte, různě se hýbají a přepínají, místy v závislosti na vašem doteku apod. Na konci dojdete do prázdného obrazového rámu, kamera najede blíž a zatímco stojíte v tomto rámu, vypravěč vám vysvětlí, že hlavním hrdinou jste vy.
Tvůrci vytvořená herní kampaň (singleplayerový příběh) je úžasně promyšlená a pestrá - cestujete po lokacích na glóbu Země, od pouští po ledové pustiny, od měst po zarostlé chrámy. Je doslova nacpaná fascinujícími překážkami, udělátky a nápady. Rozhodně si užijete vrchovatou porci zábavy, když se jí budete prokousávat sami. Docela jiný rozměr ale celý zážitek dostává, jakmile se do něj pustíte ve více lidech (hra podporuje až 8 lidí online).
S více lidmi si zahrajete ale i lokálně. Do hry může vstoupit další hráč naprosto kdykoli, stačí připojit další ovladač a okamžitě se na obrazovce objeví nová postavička. Jeden společný jmenovatel se vždycky najde: absolutní zábava a nadšený smích od začátku do konce, opravdu nonstop.
Jelikož se obraz posunuje vždy s hráčem, který je nejblíže cíli, mohou hrát různě zkušení hráči spolu – ti šikovnější prostě „protáhnou“ vpřed ty méně zkušené. Funguje to přitom tak, že pokud někdo umře či vypadne z obrazu, narodí se hned u nejbližšího checkpointu, jichž je hodně. Aby to ale zase nebylo úplně primitivní, z každého checkpointu se může postavička narodit jen asi třikrát (pak je Game Over a návrat na začátek úrovně).
Záleží jen na hráčích, jak moc si během hraní budou pomáhat nebo naopak dělat naschvály, ale některé z tajných předmětů ve hře jsou schovány tak, aby na ně dosáhly pouze dvě postavičky pečlivou spoluprací. Na druhou stranu se na konci každé úrovně vyhlásí hráč, který sesbíral nejvíce bodů (za sbírání předmětů nebo zdolávání překážek), takže hraní je nakonec vždy tak trochu míchanicí spolupráce a záškodnictví – s emocemi stejně pestrými, jako je výrazivo Sackboye.
Body získáváte také za vyhrávání závodů, ničení nepřátel, poražení bossů atd. S editorem si pak můžete doslova vymyslet vlastní cíle a vlastní náplně úrovní.
Smích bez přestávky
Už samotný pohled na ty hadříkové panďuláky, jak se pinoží všemi těmi plamennými, struhadlovými a ledovými pastmi s tou pestrou škálou komických výrazů v obličejích je k popukání. Přidejte k tomu šílené kombinace kostýmů (třeba koní hlava na těle baletky) jednotlivých hráčů. A teď si představte situace, kdy třeba dva stihli naskočit do z kopce se ženoucího důlního vozíku, ale druzí dva se stihli jen zachytit jeho nárazníku, takže celou jízdu za ním vlají ve větru, zatímco se jim ti ve vozíku smějí.
Nebo třeba dokonalou fyzikou ovládané prohýbání provazového mostu nad ohněm, které bylo v pohodě, dokud si tři hráči nestoupli na jedno místo – ups, najednou se most prohnul příliš a všichni uhořeli. Nebo zoufalý skok posledního ze čtveřice, kterého před pádem zachránilo, že se chytnul noh hráče, který už byl na druhé straně.
Do omezeného prostoru článku nelze vypsat všechny příklady z toho fantastického zážitku, který hra přináší. Je totiž potřeba vykřičet do světa, jak ohromná, zábavná a vtahující tahle malá-VELKÁ hra je!