Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii

Což ovšem nijak nevysvětluje celou zápletku poměrně nepříčetného a sympaticky uvolněného spin-offu, který vše vysvětluje už ve svém názvu – Pirate Yakuza in Hawaii. Goró je jakuzák. Je na Havaji. A stane se z něj pirát. Protože se přibližně půl roku po konci příběhu v Infinite Wealth probere se ztrátou paměti na malém havajském ostrově, kde se velmi rychle – na Goróa až nečekaně rychle – spřátelí s místním chlapcem s cvičeným tygřetem a pomůže mu vyřešit pirátský problém.

Tím nejsou myšlení moderní piráti, ale pěkně oldschooloví chlapíci z období věku plachetnic s papoušky, háky a rumem. Ale neřešte jakoukoliv logiku, ono se vše časem (ne)vysvětlí, a prostě konzumujte Goróovo šílené dobrodružství, které začíná netradičně tancem. A to je teprve ta nejpříčetnější scéna, která vás na téhle cestě čeká.

Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii se vrací k akčnímu pojetí soubojů, od něhož se v posledních dvou velkých dílech studio Ryu Ga Gotoku odchýlilo směrem k tahovému režimu a typickému JRPG přístupu. Podobně jako u malé odbočky Like a Dragon Gaiden: The Man Who Erased His Name, i tady se budete nepřáteli probíjet v ryzí mlátičce, kdy přijdou na řadu komba, dva velmi odlišné bojové styly a několik nových systémů.

Je třeba hned na začátku říct, že Pirate Yakuza in Hawaii je kratší hra a podle míry vyzobávání obsahu vám zabere 15-30 hodin, přičemž to vyšší číslo počítám i s plněním nepovinného bojového endgamu ve velké aréně. Hra vám tak, i díky své velikosti, zabere víc než Gaiden a rozhodně méně než Infinite Wealth, byť u něj se do toho promítá i fakt, že tahové souboje jsou prostě mnohem, mnohem delší. A tuplem ve srovnání s Pirate (ano, už zavádím jednoslovná označení), kde je velmi snadné se přelevelovat a projet většinou nepřátel jako nůž máslem. Pokud chcete větší výzvu v soubojích na zemi i na moři a máte se sérií zkušenosti, rovnou hrejte na Hard.

Nůž a šavle

Jako Kazuma a Jagami i Goró má dva soubojové styly. Ten první vychází z jeho gangsterského stylu a funguje dobře především na jednotlivé, silnější nepřátele. Goró je rychlý, má nůž, hodně nepřáteli žongluje ve vzduchu a je schopný rychle srazit počet životů zacíleného protivníka na nulu. Pokud máte v ruce Kazumu, asi seznáte, že Goró je o něco rychlejši a hbitější než Drak Dodžimy.

Pravdou ale je, že pokud nebudete nutně potřebovat srazit bosse nebo sesekat většího nepřítele, budete si užívat střelený pirátský styl. V něm se Goró převlékne do pirátského obleku, vytáhne dvě šavle, připraví bambitku, hák a roztáčí bizarní komba. Pirátský styl se hodí víc na skupinky nepřátel. Podobně jako v Judgmentu, jakmile si nalevelujete schopnosti, drtíte protivníky i hromadnými útoky.

Navíc hákem se dá přitahovat, což se skvěle hodí na likvidaci nepřátel buffujících ostatní, a k tomu si můžete odemknout i speciální megaútoky, kdy si pomocí magického nástroje přivoláte na pomoc třeba hejno spektrálních žraloků nebo obrovitého šimpanze. Ne, Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii nemůžete obviňovat z toho, že se snaží jít vyšlapanou cestičkou gangsterského dramatu.

Mořští psi, johohó

To samé platí i pro vaši loď Goromaru a souboje na palubě. Ovládání lodi je ještě o něco arkádovější než ve Skull and Bones, a pokud si hned po Pirate zapnete Assassin’s Creed IV: Black Flag, budete mít pocit, že vám někdo dal do ruky hardcore simulaci. Skoro. Jenže, od téhle hry ani nic jiného nečekáte, protože velmi záhy začnete svou loď vybavovat plamenomety, raketomety, vrhači všeho možného a ve finále i silnými pulzními lasery. A přijde vám to zcela v pořádku, i když přemýšlíte, jestli teď někde leží Goró v bezvědomí a všechno se mu jen zdá.

Vodní plocha je rozdělena na několik menších map, po kterých se můžete prohánět a cestovat mezi nimi, přičemž na každé mapě najdete řadu ostrovů, jednu dominantu, spoustu nepřátel a nějaké ty poklady. Nutno říct, že rychlá produkce Ryu Ga Gotoku z velké části stojí na recyklaci a rychlém vylepšování dostupných assetů. Takže na jednu stranu vám vyrazí dech plující Las Vegas v podobě pirátské oázy Madlantis, a v druhé si říkáte, že ty malé vedlejší ostrovy mohly mít trochu víc péče.

Kromě zmíněného je vám k dispozici i celé Honolulu, které je de facto jedna ku jedné identické s tím z Infinite Wealth. Samozřejmě se vrací i minihry, a tady se Ryu Ga Gotoku opět vyřádili, jak se na japonské vývojáře sluší a patří. Některé se vrací z Infinite Wealth, jako třeba rozvoz jídla. Jiné ze starších dílů jako Dragon Kart a nesmí chybět národní kult – baseball. Velká část má ovšem nějaký ten pirátský zvrat. Přiznám se, že mě místní verze baseballu, kdy odpalujete dělové koule na stěnu ze sudů, bavila asi nejvíc.

S minihrami se samozřejmě dá zabít obrovské množství času, až zapomenete na to, proč vlastně na Havaji jste (což je vlastně docela příhodné, vzhledem ke Goróově stavu). Osobně se ale stejně vždycky ženu nejvíc za příběhem. Ne nutně tím hlavním, protože zrovna v Pirate není tolik akcentovaný, ale za vedlejšími, které opět nabízí naprosto bizarní směs divného humoru, přeslazené humánnosti a závažného dramatu.

Ocenil jsem fakt, že se v jedné příběhové linii snažíte pomáhat s randěním svému kuchaři, kterého ztvárnil oblíbený japonský komik Rjúdži Akijama. Toho mám rád od jeho naprosto strhujícího a zcela a bez diskusí znepokojujícího improvizovaného skeče v reality show Documental, kterou vám zároveň doporučuji a silně nedoporučuji. Tady si Akijama dokonce střihnul plně hranou scénu, která ukazuje, že se tvůrci rozhodně nechtěli smířit jen s opětovným používáním dříve viděného.

Ten umí to a ten zas tohle

Když zmiňuji kuchaře… velkou součástí toho, proč je Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii skvělá zábava, je právě shánění, cvičení a vybírání vaší posádky. Při cestách Goró narazí na desítky možných rekrutů, které pak na lodi přiřazujete k rolím podle toho, jak se na ně více či méně hodí. Někdo je dobrý ke kanónům, někdo zase pomáhá držet rychlost… Navíc je důležitá i volba vašeho zástupce, který může na moři poskytovat velké bonusy.

V neposlední řadě také v rámci abordáže (ano, na rozdíl od Skull and Bones si tady opravdu plnohodnotně zabojujete na palubě) pomáhají vaší snaze dorazit nepřátelskou posádku. Jak jste se přesvědčili třeba ve správě svého obchodu v Like a Dragon, osazenstvo může být velmi různorodé. Někteří členové posádky jsou dobří tak akorát na umývání paluby, jiní představují skvělé bojovníky, kvůli kterým plníte někdy i celkem dlouhé řetězce úkolů.

Odměnou vám pak je moment, kdy se vrhnete na nepřátelské piráty a po vašem boku běží vnady přetékající „modelka“ pro dospělé, jakuzák, chlap s dýní na hlavě a obchodníček v obleku s kufříkem. Je vlastně hezké, jak hra reflektuje vaše volby i v malých detailech jako jsou prsteny, které vám posilují schopnosti a ve většině cutscén lze vidět, jaké zrovna nosíte. Nicméně na svou posádku podivných individuí budete náležitě hrdí a zároveň si budete občas říkat: „Nebyla tohle série o bojích gangů v Tokiu?“

Připravte se na odlehčení. Odlehčení spuštěno

Like a Dragon: Pirate Yakuza in Hawaii je povedená, zábavná hra, u které nemáte pocit z nedostatku obsahu – což byl případ Gaidenu. Honolulu je obrovské a přidaný pirátský materiál plně ospravedlňuje vydání nového titulu s trochu nižší cenovkou. To, jak jej přijmete, hodně závisí na tom, co od hry samotné čekáte. Je uvolněná, s nadhledem, a to i ve srovnání třeba s prvním dobrodružstvím Ičibana.

Ačkoliv tu najdete několik vážnějších tónů, přičemž s tématem stárnutí se mohu celkem dobře ztotožnit (ale to je na jiný článek), není jich tolik, kolik produkovaly díly s Kazumou nebo dokonce Judgment s Jagamim. Pořád je to hlavně pirátské dobrodružství s hudebními čísly a kouzelnými žraloky. Může se také stát, že jste aktuálně hrami od Ryu Ga Gotoku trochu přesyceni, protože produkce studia jede na vysoké obrátky. Připravte se tedy na to, že jde o spin-off, v němž tvůrci hodně experimentují se stylizací, mírou humoru a střelenými nápady.