LEGO City: Undercover

Když před více než osmi lety přišla nějaká prohnaná manažerská hlava na to, že by možná nebyl špatný nápad spojit licence Lega a Hvězdných válek do jedné videohry, nikdo netušil, jakou bouři v oblasti her pro děti tento krok způsobí. Od dob vydání LEGO: Star Wars vznikla už skoro desítka titulů založených na stejném nápadu i principech, a všechny bez výjimky si našly vděčné a hlavně početné publikum.

Zmínění principy lze popsat zhruba takto: udělejte svět z kostiček Lega (což bude vypadat roztomile), naházejte do něj známé postavičky zakoupené v rámci nějaké slavné licence (což bude vypadat roztomile a vtipně), a člověka pak prožeňte hrou plnou humoru, hledání a sbírání všeho možného i nemožného (což bude roztomilé, vtipné a zábavné).

Každý přitom ví, že většina dětí má tu vlastnost, že pokud je něco baví, jsou schopny to opakovat až do zemdlení. Vývojáři z Traveller's Tales s tím počítají a až dosud neudělali nic, čím by mohli svůj svatý grál ohrozit. Ale teď je všechno jinak.

LEGO: Grand Theft Auto

LEGO City: Undercover je první LEGO hrou v „sérii”, která nespoléhá na pomoc filmové, knižní nebo komiksové licence. Namísto toho přichází s otevřeným herním světem, hromadou popkulturních narážek a příběhem, ve kterém se hlavní hrdina, policajt Chase McCain, honí za uprchlým kriminálníkem Rexem Furym.

Hra, která touto kombinací vzniká, se dá nejsnadněji charakterizovat jako „dětská verze GTA”, a čím dále do hry pronikáte, tím více vám bude toto přirovnání, se všemi jeho pozitivy i nedostatky, sedět. Všechno je samozřejmě přizpůsobeno nezávadnosti a dětské přístupnosti, takže žádné LEGO Coffee určitě nečekejte. Jinak toho ale v LEGO City: Undercover objevíte více než dost.

Chase McCain přijíždí do města několik let poté, co Rexe Furyho dostal za mříže poprvé (o tom bude mimochodem vyprávět prequel Chase Begins, určený pro 3DS). Bohužel se dozvídá, že obávaný zločinec uprchl z vězení Albatros. Místní policie si neví rady, a tak starostka zavolá ostřílenou policejní legendu, která má nejen chytit samotného Rexe, ale zároveň zastavit vlnu zločinu, která se městem po jeho útěku začala šířit.

Přestože vám dokončení hlavní dějové linie zabere minimálně dvacet hodin, příběh je triviální a odpovídá zacílení na dětské publikum. Především ale není důležitý. Hlavní důvod, proč budete LEGO City: Undercover hrát, leží úplně někde jinde - je jím objevování města a okolí, hledání skrytých bonusů, sbírání kostiček a vůbec takové to klasické sandboxové blbnutí, kterým se můžete zabavit na dlouhé hodiny. Vlastně tím můžete strávit tolik času, že doba strávená plněním příběhových misí pak bude působit jako lehký předkrm před obrovským hlavním chodem.

Objevit všechno, co hra nabízí, je úkol jen pro opravdové vytrvalce. Prakticky každá lokace nabízí nějaký ten skrytý úkol nebo místo, kam se dostanete až po dokončení určité části příběhu. Odhadem bude podobných, více či méně skrytých, míst ve hře určitě několik stovek. Pokud vás tento hledačský styl hraní baví, užijete si s LEGO City: Undercover pěkných pár týdnů.

S trochou přehánění se dá říct, že pokud budete hrát společně s dítětem, je klidně možné, že než všechny ty bankomaty, vlaječky, kočičky, figurky, auta a bůhvícoještě najdete, dítě vám zestárne na klíně a LEGO City: Undercover ho přestane bavit.

MĚSTO - NENÍ - MALÉ!

Spíše naopak. LEGO město je monumentální a velikostí si nezadá s leckterou seriózní městskou akcí. Pozitivní je, že i na tak obrovském prostoru je jen naprosté minimum hluchých míst - hra vám neustále ukazuje nové a nové možnosti, jak se zabavit a odpoutat se na chvilku od hlavní dějové linie. A když už se někde najde oblast, v níž není nic vyloženě zajímavého, rozházejí v ní tvůrci hromadu „knoflíků”, které můžete sbírat až do aleluja.

Specialitou LEGO her je pak sbírání kostiček stavebnice. Jednotlivé dílky seženete pouhým rozbitím předmětů, pro postup ve hře jich ale budete potřebovat mnohem více. V tu chvíli přichází na řadu hledání superkostek, které vám přidají více dílků najednou a ty nejvzácnější červené fungují třeba jako násobiče pro další sbírání, případně vám přidají i další schopnosti navíc.

Z nasbíraných dílků pak stavíte na určených místech stavby. Některé z nich jsou užitečné a bez jejich zbudování nepokročíte dál v příběhu, jiné jsou určeny vyloženě pro pobavení nebo okrasu. V první zhruba třetině hlavní dějové linie je sbírání dílků poměrně zdlouhavé a může se vám velmi snadno stát, že v rámci dalšího postupu musíte pobíhat po městě a sbírat nutný počet kostiček, abyste mohli jít dál. V dalším průběhu už ale tyto problémy prakticky odpadnou, nicméně stále musíte mít na paměti, že LEGO City: Undercover flákačům nic neodpouští a ignorování skrytých zákoutí se v něm nevyplácí.

Samotné LEGO město zaujme vedle své velikosti ještě rozmanitostí. V jádru jde o velmi uvolněnou kombinaci San Francisca a Miami, na mnoha místech ale objevíte i dominanty dalších známých měst. Vedle toho se podíváte i do národního parku, na venkov a hromadu dalších míst, která vám rámci rozumného utajení raději nebudu prozrazovat.

Chyť mě, když to dokážeš

A propos, utajení! Už Sherlock Holmes věděl, že bez převleků se policejní práce dělat nedá a Chase McCain jde jednoznačně v jeho stopách. Postupně získáte osm kostýmů, přičemž ke každému z nich se vztahuje hned několik speciálních schopností. Nejde tedy o převleky v pravém slova smyslu, ale spíše o způsob, jak nahradit přepínání postaviček se zcela odlišnými vlastnostmi.

Jako lupič může Chase například páčit zámky a vykrádat bankomaty, jako hasič umí rozbíjet ploty sekerou, v roli horníka umí používat dynamit a podobně. Od těchto prvků se pak odvíjí styl překonávání překážek a řešení problémů.

Sympatické je, že autoři zvládají držet obtížnost hry na konzistentní úrovni, což je u her pro děti bezesporu důležitá vlastnost. Druhou stranou mince v tomto ohledu ale je fakt, že na zkušenější hráče bude LEGO City: Undercover působit možná až triviálně. S tím se však při zaměření hry na mladší věkovou skupinu musí počítat. Škoda, že vývojáři upustili od konceptu kooperativní hry, která jim získala tolik věhlasu v předchozích LEGO hrách, protože pak by se teoreticky dalo s obtížností trochu pracovat a rodič hrající s dítětem by se bavil o trochu více.

To je chopper, lásko...

Takto dospělákům zbývají jen popkulturní odkazy, kterými je LEGO City: Undercover prošpikováno a vzhledem k charakteru citovaných filmů z nich děti pochopí jen naprosté minimum. Pozorní hráči objeví aluze na Vykoupení z věznice Shawshank, Matrix, Smrtonosnou past, Goodfellas a další klasiky.

Většina z nich vzbudí alespoň mírný úsměv na tváři, stejně jako odkazy na slavné hry od Nintenda, kterých zde rovněž není málo. Jinak jsou ale vtipy ve hře rozporuplné. Ano, je jich opravdu hodně a řada z nich je povedená, ať už jde o dialogy, situační humor nebo prosté pády ze schodů. Ale na můj vkus autoři až příliš tlačili na pilu a některé scény působí dojmem uměle vršeného sledu fórků, kterému rychle dochází dech.

Těžko ale najdeme více subjektivní věc k hodnocení, než je smysl pro humor, takže to berte spíše jako lehké povzdechnutí, než jako skutečnou výtku. V LEGO City: Undercover je ale možné narazit i na pár objektivně špatných vlastností. Nejdříve se ale podívejte na tento obrázek:

Libí se vám? Pokud ne, budete mít možná problém, protože během hraní LEGO City: Undercover tuhle obrazovku uvidíte velmi často, a zírat do ní pokaždé budete docela dlouho. Časy nahrávání misí a dalších částí města mi v mnohém připomněly zlaté doby Amigy. Zatímco ale na "nejlepším počítači historie" se člověk zabavil alespoň výměnou disket, zde můžete opravdu jen koukat na tento otravný obrázek a poslouchat u toho ještě otravnější hudební smyčku.

Druhým technickým problémem LEGO City: Undercover je kamera. S výjimkou pohybu v otevřeném prostoru města je kamera de facto fixní (je možné ji jen dočasně natočit do jiného úhlu) a velmi často se stává, že s Chasem vběhnete na místa, odkud není postavička pořádně vidět, natož abyste měli přehled o tom, co dělá.

Vzhledem k nízké obtížnosti hry naštěstí nezpůsobuje tato chyba záchvaty zuřivosti, ovšem pokud už po páté spadnete z nějaké úzké římsy jen proto, že se vám těsně před výskokem pohnula kamera, nelze určité poškození psychiky vyloučit.

Ale nebojte, Wii U gamepadem do televize snad házet nebudete. Mnohem pravděpodobnější totiž je, že budete koukat na jeho displej ve snaze zorientovat se na mapě nebo při telefonických hovorech, které Chase vede. Gamepad se také na řadě míst používá jako skener okolí, což funguje tak, že na vhodném místě zastavíte Chase na obrazovce, vyberete funkci skeneru (odposlech, lokalizace nepřátel, apod.), zvednete ovladač na úroveň svých očí a začnete se rozhlížet.

Nejde o věc, která by se nedala vymyslet i ortodoxnějším způsobem, ale je fajn, že autoři neignorovali koncept LEGO City: Undercover jako exkluzivní Wii U hry a využili její specifický ovladač k něčem zajímavějšímu, než jen jako náhradu GPS.

LEGO do každé rodiny

LEGO City: Undercover dává zapomenout na všechny ty rádoby hry pro děti, jejichž společnou vlastností je vesměs to, že podceňují dětskou představivost, inteligenci a zvídavost.

Zde se myslí na všechno a na hře je vidět, že se jí někdo věnoval s maximální péčí a snahou vytvořit něco, co bude herní potěr opravdu bavit. Až vedlejším produktem této snahy je to, že se u LEGO City: Undercover solidně pobaví i dospělý, ať už díky humoru, nebo četným popkulturním narážkám, které v LEGO podání působí zkrátka neodolatelně.