Legends of Kingdom Rush

Hry si oblíbily desítky milionů hráčů po celém světě, přičemž popularita série jí vysloužila i stolní adaptaci Kingdom Rush: Rift in Time, která přednedávnem vyšla v české verzi s podtitulem Trhlina v čase.

Původní tvůrci z uruguayského studia Ironhide Game ale zjevně nechtějí být známí jen coby autoři výborných tower defense her, jelikož jejich nejnovější počin má do montování obranných věží chránících váš hrad před hordami nepřátel opravdu daleko. Legends of Kingdom Rush se samozřejmě odehrává ve stejném světě, ale tentokrát stojíte na straně útočníků vy a realtimový průběh bitev je vyměněný za oddechovější tahy.

Hra původně vyšla již před rokem jako časová exkluzivita platformy Apple Arcade, ale odteď si ji můžete zahrát i na počítačích skrze Steam. A právě s počítačovou verzí jsem strávil několik předešlých dní, abych ukojil svou zvědavost ohledně něčeho, co je v mé oblíbené sérii vyloženým nováčkem.

Osvědčené základy

Legends of Kingdom Rush se dá pro snadnou představu přirovnat k hrám jako Slay the Spire a Darkest Dungeon, tedy vás čeká putování rozvětveným stromem cestiček, které si pro vás nachystají dílčí bitvy s nepřáteli či náhodné události.

Možná se necháte zabavit i příběhem, ale upřímně, jeho minimalistické vyprávění se omezuje na pár komiksových stripů a ve výsledku nejde o nic jiného než se probojovat hordami nepřátel k závěrečnému bossovi a uspět, takže o narativu se tu prakticky vůbec nemůžeme bavit.

Jádrem hry jsou strategické bitvy, do nichž vstupujete se třemi hrdiny. V tu chvíli se před vámi vygeneruje miniaturní oblast s několika málo překážkami, příhodně umístěnými výbušnými sudy a nepřáteli na levé i pravé straně obrazovky.

Pak už se jen roztočí poměrně nenápadité střídání tahů podle iniciativy, kdy každý hrdina má k dispozici několik bodů pohybu po hexové síti a možnost provést jednu ze svých schopností. Přestože se nejedná o nic ani trochu originálního, funguje to dobře.

Radostné utrpení

Pozicování na bojišti je naprosto klíčové nejen z hlediska dosahu vašich útoků, ale i dosahu útoků nepřátel. I když jste hrdinové, vaše těla jsou velmi křehká a vystavovat se bezprostřednímu nebezpečí je vyložený hazard se životem a úspěchem v kampani. Bitvy jsou proto takovým příjemně komplexním puzzlem, kdy se s kombinací svých hrdinů snažíte vymyslet co nejhladší likvidaci všech nepřátel s co nejmenšími šrámy na vaší straně.

Hra obsahuje téměř dvě desítky hrdinů, z nichž je každý svými schopnostmi dostatečně unikátní na to, abyste je chtěli odemknout a vyzkoušet všechny. Je tady lučištník schopný udržet si nepřátele od těla a trávit je. Nechybí tankující hromotluk ohánějící se mečem a ochraňující své kolegy. A co by to bylo za hru bez kouzelníka, který je tím lepší, čím je dál od nepřátel.

To jsou ale jen ti nejzákladnější z hrdinů. Teprve s postupem hrou a plněním výzev se k vám přidají zajímavější bytosti, ať už je řeč o parodii na Groota, pekelném démonovi, bláznivé stařence metající bomby, či o plíživém nindžovi.

Takovou hrou ve hře je hledání ideální kombinace tří hrdinů, s nimiž vstupujete do každého dalšího pokusu o poražení bosse (čtvrté volné místo je vyhrazené náhodnému pocestnému, který se k vám může na cestě přidat). Nebudete-li se snažit najít ideální kombinaci pro svůj herní styl, budete trpět.

Legends of Kingdom Rush se s hráčem moc nepáře. Hrdinové mají sotva pět životů, a jsou tak neustále jednu, maximálně dvě rány od smrti. Ta sice není definitivní a po vítězství v bitvě dojde k jejich oživení, ale dohrát bitvu se třemi, dvěma a nakonec pouhým jedním hrdinou není nic jednoduchého.

Po bitvě máte možnost ošetřit postavám zranění trvale snižující počet životů a vyléčit zbývající HP, ale ani v tomto ohledu k vám hra nebude nijak milostivá, jelikož léčivých lektvarů je pomálu a vlivem nahodilosti událostí se s žádným ani nemusíte setkat. Většinu času tak putuje světem s vážně zraněnými hrdiny, kteří co nevidět opět padnou tváří k zemi.

Náhoda je mojí paní

Zmíněných událostí je poměrně hodně. Při přecházení z jednoho bodu mapy do druhého často dochází k náhodným setkáním, která do hry vnášejí trochu vyprávění, ale pouze typu „něco na vás padá, jak se zachováte?“ nebo „někoho před sebou vidíte, jak se zachováte?“, přičemž „nějak se zachovat“ zde znamená buď spotřebovat nějaký předmět, který často nemáte, nebo vybrat hrdinu, který si hodí kostkou s 50% šancí na úspěch.

Kostky se tu a tam sice lehce modifikují, ale ve většině případů čelíte zcela náhodné události, jejíž vyústění je vlivem kostky neméně náhodné, a hráčův vliv na výsledek je tak zcela minimální až neexistující. A to je škoda, protože zážitek z těchto událostí, které dle výsledku povzbuzují vaše hrdiny nebo jim ubližují, je pak výrazně devalvován.

Dříve či později se každopádně stane, že v rámci jedné bitvy padnou všichni vaši hrdinové, čímž celé vaše snažení na jedné z pár map skončí. A protože je Legends of Kingdom Rush ryzí roguelike, musíte si to celé dát od začátku s nevylepšenými hrdiny.

Jediné, co se vám mezi jednotlivými hrami přenáší, je úroveň hrdinů, která vám do dalších her odemyká nové schopnosti. Každý pokus o pokoření finálního bosse dané mapky totiž umožňuje hrdinům růst – vždy vstupujete s jejich základními verzemi, abyste si je v průběhu jednoho pokusu vylepšili jak z hlediska množství životů a štítů, tak dvou dodatečných schopností.

Můj oblíbený lučištník tak do hry kráčí zcela zranitelný s možností vystřelit obyčejný či otrávený šíp, ale po vylepšení může například na svou stranu vyvolat stromovitého vlka. Zpočátku nemáte na výběr a dvě dodatečné schopnosti jsou pevně dané, ale jakmile se zvýší úroveň hrdiny napříč hrami, budete si moct dvakrát vybrat ze dvou schopností.

Když od hry chcete víc

Ve výsledku toho není moc a Legends of Kingdom Rush v sobě nezapře svůj mobilní původ. Jediné, čeho je dostatek, jsou různorodí hrdinové, ale nepřátelé se opakují rychle, stejně jako náplň hry. Opakované vylepšování hrdinů v rámci jednotlivých pokusů po čase omrzí a přetrvávající prvky jsou velmi strohé.

Mimo nedlouhou hlavní kampaň, kde na vás čeká pár map s pár bossy, tu máte ještě možnost arény s náhodnými hrdiny a podmínkami, plus ještě denní výzvy, ale pokud vám hrou daná skvadra hrdinů nevyhovuje, moc se v těchto režimech bavit nebudete.

Legends of Kingdom Rush rozhodně neurazí. Nechybí jí specifický humor slavné tower defense série a může se chlubit grafickou tváří, která se mně osobně moc líbí. Strategické bitvy jsou velmi příjemným puzzlem od chvíle, kdy si najdete ideální partu hrdinů, přičemž hledání reků je rovněž dobrým zážitkem, když objevujete, co každý další nový válečník dovede.

Nicméně výsledná hra je až příliš strohá, postrádám v ní komplexnější systémy a větší hloubku. A rozhodně by jí neuškodilo přibrzdit s náhodou, protože není neobvyklé, že se stejnou partou hrdinů skapete na prvním či druhém boji, abyste se při okamžitém opakování bez větších problémů dostali až k bossovi a teprve tam trestuhodně pohořeli.

Umím si představit, že bych se s Legends of Kingdom Rush bavil o něco víc na mobilu, kam svým pojetím, tedy přístupností, okamžitostí a jednoduchostí systémů, zkrátka sedí mnohem víc než na počítač, kde přeci jen od her očekávám víc. Obzvlášť v konkurenci titulů jako Darkest Dungeon či Gordian Quest.