Lazors
Zcela určitě ten povedenější z nepřeberného zástupu mobilních titulů, které po hráči požadují zapojení mozkových závitů. Směrování laserů v Lazors je velmi příjemná výzva, bohužel nic navíc. Líbit se bude téměř všem, kteří chtějí čas od času jen zapnout nějakou hru a úplně u toho nelenošit.
Další informace
| Výrobce: | Pyrosphere |
| Vydání: | 17. srpna 2010 |
| Štítky: | zdarma, platby uvnitř hry, hlavolamy, logické |
Vývojáři ze studia Pyrosphere za sebou mají celou řadu vydaných titulů, jestli ale některý vyloženě zaujal, jsou to právě hrátky s lasery v podobě Lazors. Po vzoru zažitých pravidel disponuje hra jednoduchým principem. Z určitého bodu tryská laser a hráčovým úkolem není nic jiného než jeho tok nasměrovat pomocí odrazů od čtverhranných bloků do přijímače. Kolem tohoto nápadu se točí celá pozdější hratelnost Lasors.
Zadání je naštěstí navrženo dostatečně variabilně. Zatímco první úrovně představují spíš procházku růžovou zahradou, postupně přituhuje, laserů i přijímačů přibývá a tvůrci před vás staví nové typy bloků. S některými nelze pohybovat, další zase jen tvoří překážky a proud světla pasivně pohlcují. Výsledek dokáže zabavit na překvapivě dlouhou dobu, čemuž odpovídá také úctyhodné množství dostupných levelů odstupňovaných podle obtížnosti. Škoda jen, že si autoři nedali práci s nějakou nadstavbou, která by oddělila zrno od plev, kupříkladu systém misí anebo bodování, který by hráče motivoval k důslednějšímu probádání hry.
Co se týče prezentace, Pyrosphere se s Lazors vydali cestou minimalizace. Grafické rozhraní je sice plně dostačující a úspěšně evokuje prostředí "vědátorských" laboratoří, nepatří ale zrovna k nejvzhlednějším. Nadto silně připomíná těžkopádnost starých nabídek z iOS, je poznat, že prvotně hra vznikala pro operační systém od Applu. Na triviální zvuky si ztěžovat nelze, ty pouze vcelku sympaticky doplňují celkový obrázek.
Nepříjemnější okamžiky z hraní si odnesete ze chvil, kdy se dostaví okamžik rozsvícení a vy najednou vidíte řešení daného hlavolamu jako na dlani. Tehdy budete hru milovat, naopak zklamání zažijete, když si uvědomíte, že mnohdy lze k úspěchu dospět metodou pokus omyl, která hraničí až s úplnou náhodou. A právě tento nedostatek nejlépe reflektuje celkový stav hry. Jde o v mnoha důležitých bodech značně polovičatý pokus s obrovskou autorskou vizí, s velmi zábavným základem a rozpačitým provedením.