Lara Croft and the Guardian of Light
Z oddáleného pohledu kamery nelze Laře nahlížet do výstřihu, tím pádem se vše podstatné soustředí na samotnou hru. A přesně proto je přiznaně arkádový Guardian of Light skvělou záležitostí. Obzvlášť ve dvou hráčích jde o dobrodružství, na jaké se nezapomíná.
Další informace
| Výrobce: | Crystal Dynamics |
| Vydání: | 28. září 2010 |
| Štítky: | arkáda, tomb raider, akční, logické |
Však se zeptejte sami sebe, co dělá Tomb Raider tím, čím je? Prsa čtyřky? Ale no tak. Už první díl byl ódou na překonávání pastí, na cestu do nitra zapomenutých kobek a v nich uložená tajemství, na dvojici pistolí a partičku velociraptorů k tomu. Právě k pilířům Lařiných nejpovedenějších dobrodružství se Guardian of Light úspěšně hlásí a zpracovává je z čerstvého úhlu pohledu. Doslova!
Stará škola
Hru pohání čisté, arkádové mechanismy a jádro zábavy je tvořeno jejich co možná nejbravurnějším zvládnutím. Čeká vás čtrnáct úrovní, kde se mimo trnité cesty z bodu A do bodu B vyřádíte především v rámci nepovinných výzev. Zvládnete doskákat na zvýrazněné plošiny bez ztráty kytičky? Odměna. Skolíte tyranosaura do časového limitu? Odměna. Podaří se vám trefit tunovou kouli na kamenný piedestal? Odměna.
A nejsou to žádná cukrátka-pozlátka, kterými vás autoři obdarovávají! Lara se mimo jiné i tímhle způsobem dostává k soškám a talismanům, které jí přidáváním šikovných bonusů pomáhají přežít. Když totiž píšeme „trnitá cesta“, myslíme tím úrovně zamořené nepřáteli několika podob a veliké chuti vás sprovodit z obrazovky. Boj je na ní zcela adekvátním partnerem hádanek a můžete ho díky kombinaci artefaktů a zbraní absolvovat vyloženě po svém.
Vydatný arzenál začíná univerzálním kopím, které vám půjčí letitý indiánský náčelník Totec (o něm bude ještě řeč), a pokračuje až k těžkým kalibrům typu bazuky a rotačního kulometu. Guardian of Light nepatří mezi tituly, kde pro zisk nemusíte hnout prstem, právě naopak.
Pokud se uchýlíte ke střelbě, budete si muset hlídat ukazatel střeliva, který je společný pro všechny palné zbraně. Vedle nich má navíc Lara po ruce dálkově odpalované bomby, kterých je naštěstí nekonečná zásoba. Poslouží jednak v boji, ale také při zdolávání mechanických nástrah. Tím opisujeme kruh zpátky k objevování dávných ruin. Jenom těch obrovských koulí, kolik tu po Aztécích zbylo! Zatímco Indiana Jones by dostal psotník, Lara vyloženě válí, tedy valí koule před sebou, zatěžuje s nimi kamenné desky, zháší plameny a tak vůbec se chová, jako by jí ty nádherně vyvedené, v pralesní vegetaci nebo lávě utopené chrámy z gruntu patřily. Hádanky jsou vesměs tvůrčí, jejich obtížnost se chytře stupňuje a řešení provází nejedno zvolání „heuréka“, protože autoři se před hráčem drží o ten jediný, ideální krok napřed.
Co vy tady, tak sama?
To platí i v případě, že ke hře přizvete kamarády a vydáte se ty samé úrovně absolvovat ve dvou: v tu chvíli přichází ke slovu zmiňovaný náčelník (kopí tentokrát nedá z ruky) a naplno se rozvíjejí všechny schopnosti, kterými spolu s Larou oba disponují. Vystřelovací lano využíváte ve hře jednoho hráče spíš sporadicky; tady ho lze najednou kromě předem určených bodů přišpendlit i k Totecovi, respektive po něm může indián cupitat jako zdatný provazochodec. Laře pak na oplátku nabízí svůj štít, kterým vykrývá útoky – to se osvědčí především proti pastím, vystřelujícím šípy – a také ho lze použít jako stoličku a vyzvednout tak slečnu Croftovou na vyvýšená místa. Spolupráce dvou hráčů zábavu spolehlivě násobí a z nejdramatičtějších momentů hry (obvykle se v nich něco spektakulárně hroutí nebo po vás jde nějaká velikánská potvora) dělá historky, co se vyprávějí po hospodách.
Takhle kynutému obsahu pak snadno prominete dílčí mouchy: nepřátelé mají tendenci kousnout se na místě, nevycentrovaná kamera občas nutí střílet naslepo, výjimečně se hře povede poplést jinak férové checkpointy a dostat vás do smyčky permanentního umírání, odkud pomůže jedině kremace formou Alt+F4. Největší porci frustrace ale dostanou ke spolykání ti, kdo budou hrát na klávesnici (hra si mimochodem příliš nerozumí s gamepady, které na sobě nemají logo Microsoftu – rozpozná je, ale odmítá reagovat na některá tlačítka). Kombinace s myší je sice ideální na střelbu, ale ovládat na šipkách nebo WASD samotný pohyb je při diagonálních skocích často na zabití. Lary.
Cesta z pasti
Jestli se trochu orientujete i mimo herní mainstream, možná jste zaregistrovali akční RPG Aztaka. S Guardian of Light ho pojí nejen použití aztéckých kulis a stručný vývoj postavy, ale především nebojácnost udělat věci jinak, než bývá v žánru zvykem. Aztaka trpěla spoustou neduhů, kterým se ale lidé v Crystal Dynamics díky profesionálnímu zázemí spolehlivě vyhnuli. Jejich hra tak ukazuje další z možných směrů, kudy se klidně i s velkými značkami ubírat: soustředěný design, který neoblbuje hráče produkcí za milióny, ale jde rovnou k věci.