Killzone 2

Ve hře se ujímáte role sežanta Tomase Sevchenka z Alfa týmu, jehož další členy tvoří dobře známý drsňák Rico Velasquez, odstřelovač Dante Garza a demoliční expert a volnomyšlenkář Shawn Natko s frňákem, který by záviděl i Bolek Polívka. Hra vám přiblíží osudy dalších postav, starých známých v jiných rolích, než byste od ostřílených frontových veteránů čekali.

Xboxová inspirace

Planeta Helghan není hezké místo pro život. Hlavní město Pyrrhus se svými periferiemi a industriálními zónami nemá daleko k Dantově Peklu, až z ní jde mráz po zádech. Okolní krajinu tvoří jen bezútěšná a vyprahlá poušť, posetá troskami lodí a páchnoucích rafinerií. Pokud jste se těšili na hluboké lesy a zurčící potůčky, rychle na ně zapomeňte. Helghan nejlépe definují čtyři barvy: hnědá, zelená, žlutá a hlavně šedá. Jejich vzájemnou kombinací vzniká těžko popsatelná barevná směs, která vzbuzuje všechny pocity, jen ne ty romantické. Možná je to po čase trochu stereotypní paleta, ale svůj účel splňuje dokonale.

Tak, jako se mluvilo o inspiraci prvního dílu Killzone xboxovou střílečkou Halo, si nelze nevšimnout několika styčných bodů s dalším xboxovým hitem Gears of War. Jízda na vlaku nebo vozíku ve slévárně našla své místo i zde a hezkým způsobem oživuje klasickou FPS akci.

Hra nabízí tři různé módy: Warzone, Skirmish a Campaign. Warzone je více než dobře vypadající online multiplayer až pro dvaatřicet hráčů na osmi různých mapách. Nabízí celkem sedm různých profesí, klany, hodnosti, žebříčky, zkrátka vše, co má mít správný multiplayer. Skirmish se dá charakterizovat jako offline trénink s boty, jejichž počet a kvalitativní úroveň si můžete nastavit. Úkoly se neustále mění, což přispívá k velké zábavnosti hry a to i na nejnižší obtížnost. Singleplayerová kampaň nabízí 10 misí, kterých se účastníte samostatně, s parťákem nebo s celým týmem Alfa. Většinu misí proběhnete ve dvou a z toho důvodu zamrzí nepřítomnost kooperativního módu, který Guerilla tým vysvětluje nedořešením loadingu pro tuto klíčovou vlastnost.

Na vlně Call of Duty

Stejná bojová vřava díky perfektně promyšleným skriptům, které jsou jen v případě Killzone 2 výrazně volnější a boje proto působí syrovějším dojmem. Charakteristickým prvkem místní války je všudypřítomný prach a kouř, takže občas úplně přestanete vidět a musíte počkat, dokud se oblaka nerozptýlí. V těchto okamžicích je dobré využít implementovaný krycí mód, kdy se přilepíte k vhodnému objektu a zpoza něj pak můžete vykukovat a ostřelovat nepřítele. Celé je to poměrně dobře funkční, i když se ve vzácných okamžicích stávalo, že voják zůstal nekrytý třeba při přebíjení zbraně, ačkoliv analogovou páčku již dávno nikdo nedržel.

Přišpendlit na zeď jako bezvládnout loutku

Call of Duty vám připomene i systém zdraví, který se automaticky doplňuje, jakmile si někde v klidu odpočinete. Počet střelných zbraní je omezen na pouhé dvě a de facto jen jedna je velká. Druhou tvoří nepříliš výkonná pistole, která pomůže jen v nouzi, stejně jako útočný nůž. Zbraňový arzenál je ale poměrně pestrý. Najdete tu vše, od samopalů, karabin a lehkých kulometů, až po raketomet, plamenomet nebo elektrické dělo. Zajímavá je zbraň střílející explodující hroty, které přišpendlí nepřítele na zeď jako bezvládnou loutku. Velmi účinné jsou také granáty, ať je to tříštivý, elektrický nebo zápalný.

Killzone 2 napravil chybu z prvního dílu, kde hráči postrádali ovladatelná vozidla. Je to sice oprava jen částečná, protože tank si vyzkoušíte jen jednou a to na mimořádně omezeném prostoru – v podstatě můžete jen střílet a trochu popojíždět tam a zase zpátky. Mnohem spokojenější budete s EXO bipedem, robotem, se kterým projdete kus krajiny a zlikvidujete několik desítek nepřátel.

Parakotouly do zad

Achillovou patou většiny her je umělá inteligence, ale tohle nepopulární spojení pro druhý díl Killzone rozhodně neplatí. Už v prvních vteřinách bojů pochopíte, že programátorům se podařilo vytvořit přesvědčivého protivníka, který je základním stavebním kamenem každého kvalitního AI modelu. Nepřítel dokáže bojovat jak zpoza krytu, tak i zblízka, kdy se k vám rozběhne a zaútočí pažbou nebo nožem. Vojáci umí parakotouly, převalují se do stran a snaží se vpadnout do zad, což je na některých místech skoro až frustrující. Neustále mění svou pozici, takže je jen málokdy nachytáte s mířidly zaměřenými do jednoho bodu. K jejich přesvědčivosti přispívají i realistické animace zranění a umírání, kdy si můžete všimnout takových detailů, jako je zásah do kolen, který jim podlomí nohy.

Překvapivě dobře bojují také spojenci. Jsou schopni samostatné existence, obvykle neimitují boj jako bezduché loutky v konkurenčním Resistance 2, ale skutečně se pokouší přestřelky vyhrát i bez vaší pomoci (byť to není pravidlem). Je asi zbytečné dodávat, že pokud se do bojů zapojíte, postupujete vpřed mnohem rychleji a s daleko větším uspokojením. Velmi příjemně překvapují maličkosti, jako když vám elegantní předají stacionární kulomet do vašich rukou nebo se skloní v okamžiku, kdy házíte granát. Na tomto místě lze vzpomenout rovněž funkci medika v podobě bota ve Skirmish módu, který zbytečně neriskuje svůj život, jako jeho kolega v Gears of War 2. Z toho důvodu jej ale budete proklínat, protože vám občas nepřijde na pomoc, ale bude se nejprve snažit zabezpečit okolí.

Nenechat nic náhodě..

Zpracování města nebo pouštní krajiny je poměrně působivé, přestože budovy výraznými detaily neoplývají a jejich „panelákovitá“ hranatost po čase zevšední. Trochu budete možná postrádat monumentální výhledy do dálky, kterými tak okouzluje Gears of War, ale několika krásných záběrů se nakonec dočkáte ve druhé polovině hry. Kde však engine ukazuje svou opravdovou sílu jsou nejrůznější efekty, ať už je to prach, kouř nebo hrátky se světlem. Všudypřítomná špína, poletující částečky v povětří nebo odrážející se jiskry od objektů dodávají hře na detailu tam, kde ho trochu schází v samotném 3D modelu. Výsledek je skutečně působivý. Tím však ještě grafici z Guerilla Games zdaleka neřekli své poslední slovo.

Hlavní silou enginu jsou totiž světla, jejich odrazy na stěnách a celková kompozice, která díky tomu vzniká. Nějaké konkrétní příklady se uvádějí špatně, protože tuhle nádheru musíte vidět na vlastní oči. Zkuste třeba sledovat, co dělají modré kontrolky na zádech vojáků, jakmile stojí poblíž zdi. Pak pochopíte, v čem spočívá síla této technologie. Když už jsme u vojáků, nesmíme zapomenout zdůraznit kvalitu jejich modelů, zejména tváří a obecně mimiky, která je na vynikající úrovni a snese srovnání i s takovými hity jakými jsou Crysis nebo Mass Effect. Každý detail jasně potvrzuje, že tuhle hru dělal tým profesionálů, kteří nenechali nic náhodě.