Jurassic World Evolution 2
Budování dinosauřího parku je sice zábavnější než posledně a oplývá krásou i filmovou atmosférou, ale neobešlo se bez chyb technického i designového ražení. Pokud vyloženě neholdujete ještěrům, zůstaňte u daleko lepšího Planet Zoo.
Další informace
Výrobce: | Frontier Developments |
Vydání: | 9. listopadu 2021 |
Štítky: | budovatelská, dinosaurus, manažer, strategie |
Britské studio Frontier Developments svět zná především jako tvůrce tycoonů, ať už v nich budujete zábavní park (Planet Coaster), nebo zoologickou zahradu (Planet Zoo). Před třemi lety se tito autoři vydali mezi dinosaury s Jurassic World Evolution, který nás ale příliš neoslnil. Nyní to zkoušejí s pokračováním, které má být po všech stránkách inovativnější.
Co ve hře děláte? Samozřejmě stavíte park plný dinosaurů, na které se chodí dívat turisté. Jádrem Jurassic World Evolution 2 měla být hlavní příběhová kampaň, ale zrovna to je bohužel jedno z největších zklamání: V podstatě jde pouze o tutoriál, kde se naučíte základy budování vlastního Jurského parku, ale žádnou dlouhodobou zábavu vážně nečekejte. A to je u hry, která se inspiruje sérií slavných filmů, vyloženě promarněná šance.
Za trvalejším pobavením se musíte vydat do módu sandbox, jenže ani tady není prožitek ideální. Od sandboxu bych očekával, že si v něm budu moct postavit cokoliv kdykoliv, že si vyzkouším, co budu chtít. Zkrátka bych se chtěl svobodně starat o svoje dinosaury bez klacků pod nohama. Jenomže, a to je skutečně nepochopitelný krok, všechny možnosti nejsou otevřené už od začátku. K obsahu se sice dostanete, ale teprve až projdete ostatní módy.
Naštěstí tu máme ještě další dvě kampaně, které se povedly. Mód Challenge je opravdovou výzvou: Dinosauři potřebují správnou stravu, lékařskou péči, mohou trpět vrozenými vadami, občas zasáhne příroda skrze tornádo. Dá vám hodně práce, než postavíte funkční park – Challenge je tedy ideální pro zkušenější hráče.
Zdaleka nejlepší kampaní v celé hře je Chaos Theory, která poskytne scénáře z filmů o Jurském parku. Hra tady působí skutečně autenticky, filmový fanda ihned pozná známé budovy i jednotlivé druhy dinosaurů. Je to přesně ten způsob, jakým by měla být slavná licence využitá.
Co bylo dřív? Vejce, nebo dinosaurus?
Hra nabízí přes osmdesát druhů dinosaurů a ve druhém díle konečně došla řada i na vodní a létající ještěry. K tomu se vážou nové budovy, obrovská akvária a voliéry, což vašemu parku dodává na tolik potřebné pestrosti.
Dinosaury získáváte během hraní několika způsoby, přičemž prvním je klasické vylíhnutí. Ještě předtím, než se z vajíčka vyklube malý raptůrek, máte možnost zjistit, zda je plod poškozený. Podle toho se pak rozhodnete, zda nechat vylíhnout všechna vejce, nebo jen ta zdravá. Pokud se rozhodnete pro kvantitu a na svět přivedete i slabší jedince, ti pak můžou být náchylnější k nemocem nebo hůře zvladatelní.
Druhou možností, jak rozšířit svůj zvířecí soubor, je odchytávání v přírodě. Tehdy nasednete do vrtulníku nebo do auta a sami se můžete pustit do odchytu s uspávací puškou v rukách. Jde sice jen o malou minihru, ale i tak je to docela příjemná inovace: Je radost dohnat vzácný druh, picnout ho a později ho vystavit pro návštěvníky parku. Dinosauři se navíc umí zatraceně dobře schovávat.
Poslední možností, jak stvořit novou ještěří atrakci, je nález fosilií, které slouží k výzkumu DNA. Na to je ovšem třeba najímat schopné zaměstnance a dbát na jejich fyzickou kondici a náladu. Efektivní výzkum vyžaduje hodně peněz, dokonalou zdravotní péči – a čas. Spoustu času.
Všechny nejrůznější možnosti, jakým způsobem svůj park zabydlet, inovovat a spravovat, znějí na papíře úžasně, ale samotné hraní má svoje nezanedbatelné mouchy. Jasně, musíte mít rádi neustálé klikání, přiřazování úkolů a mikromanagement, ale s tím se v daném žánru tak nějak počítá. Horší je, že někdy nachytáte zaměstnance, jak si doslova válí šunky, i když jste mu dali jasný příkaz, co dělat, a podobné situace, kdy efektivita pokulhává vinou hry, ne vaší neschopnosti, jsou bohužel relativně časté. Aspoň je tu novinka v podobě zrychlení času, které mnohdy zmírní vaši frustraci při čekání na to, až poskoci konečně udělají, co po nich chcete.
Rutina a chyby
Dívat se na chod funkčního parku plného lidožravých potvor samozřejmě potěší, ale cesta k takovému výsledku je bohužel lemována rutinou a zbytečnými autorskými chybami. Terén je vymodelován pěkně, o to nic, jenže ne všude můžete postavit plot nebo budovu, což je velice matoucí a zabraňuje to přesnému plánování.
Stejně tak je fajn, že jsou dinosauři ve svých potřebách vybíravější, ale občas to trochu přehánějí. Masožravec zatouží po tučné kotletě, vegetarián dostane chuť na oříšky a listy. Docela by mě zajímalo, jak dlouho by takové fajnovky z dinosauřího Ritzu přežily ve skutečných druhohorách.
Postupem času se přejí i zdravotní péče, která je přitom jedním z hlavních pilířů hry – právě starost o to, jestli jsou vaši tyranosauři a diplodokové spokojení a netrápí je bolavé bříško, je přece ústřední motivací každého správce parku. V pozdější fázi ale jen klikáte a klikáte z příšery na příšeru, aniž by vám pomohla pořádná automatizace, která by se třeba postarala o to, co jste udělali tisíckrát a moc vás to už po deseti hodinách nebaví.
Stejně tak vás nebudou bavit všechny možné technické chybky – kdyby hra zůstala ve vývoji o něco déle a dostalo se jí trochu větší péče, rozhodně bych se nezlobil. Během hraní jsem si všiml divného chování zaměstnanců, kteří si dělají, co chtějí, pak taky kolizí dinosaurů s terénem, propadů FPS a doskakování stínů. Na to si vývojáři měli dát pozor.
Vy jste se zase kochal!
Vizuální prezentace se na druhou stranu opravdu povedla. Modely dinosaurů jsou plné detailů a zejména animace se oproti jedničce výrazně zlepšily. Je radost sledovat veselé skotačení všech těch strašlivých netvorů a ještě si je u toho cvakat na foťák. A nádherně vypadá i okolní krajina. Tím vším se navíc můžete sami kochat třeba z vrtulníku, auta nebo vyhlídkových věží, případně hupsnout do mimořádně roztomilé jednokolejky.
Sice jsem na začátku psal, že licence Jurského parku se dala především v hlavní kampani využít i líp, ale je pravda, že vlastnictví filmových práv je rozhodně pozitivum. A pokud by vám třeba budovy známé ze stříbrného plátna nestačily, můžete si je upravit podle vlastního vkusu.
Park navíc kypí životem nejenom díky allosaurovi, stegosaurovi nebo triceratopsovi. Návštěvníci nechtějí jen okounět, mají i jiné potřeby, a tak ve vašem království jako houby po dešti raší stánky s občerstvením i se suvenýry, toalety, atrakce, kina i hotely. Výsledný výtvor pak vyloženě kypí životem a je radost sledovat hemžící se masy.
Všemu pomáhá i povedená zvuková stránka. Samozřejmě ihned poznáte známé tóny a motivy soundtracku, ale třeba i dabing je na tak vysoké úrovni, že by se na něco takového nezmohly ani daleko větší a nákladnější hry.
Kam vede evoluce?
Jak to tedy celé dopadlo? Inu, Jurassic World Evolution 2 zaujme hlavně nadšence do dinosaurů, kteří přísahají na Spielbergův Jurský park nebo Cestu do pravěku od Karla Zemana. Hra se může chlubit nádherným audiovizuálním zpracováním a dinosauřími krasavci, navíc doplněnými výbornou, autentickou atmosférou. Některé nové prvky se velmi povedly, zejména čachry s DNA.
Ano, druhý díl je dost podobný jedničce, ale to by se díky několika výrazným krokům vpřed ještě dalo relativně snadno odpustit. Horší je, že ze hry se kvůli neustávajícímu mikromanagementu postupně stává čím dál tím větší rutina – dokonce bych se nebál říct, že nuda.
Absolutní odsouzení si zaslouží nezvládnutá hlavní kampaň a nepochopitelně omezený sandbox. Mrzí mě i hodně chyb technického ražení, které doprovází hloupá umělá inteligence zaměstnanců. Mohlo to být zkrátka ještě mnohem lepší. A kdoví, třeba ještě bude, pokud tvůrci přijdou s povedenými DLC.