Jagged Alliance 3

Nový pokus si ale vzali do parády doktoři z Haemimont Games, uštědřili mu pořádný defibrilační šok a srdce najednou buší silnější než kdy dřív. Jagged Alliance 3 je bombastický návrat legendy, která dělá všechno správně: Uchovává si tradiční hratelnost, kterou modernizuje, přidává dostatek vlastní skvělé invence, neštítí se odkazů na starší díly a hlavně je tak návykový, že se od něj nedá odtrhnout.

Prolili krev první

Příběh vás zavede do afrického ministátu Grand Chien, který sice oplývá obrovským nerostným a kulturním bohatstvím, ale o nadvládu nad savanami, džunglemi a chudými městečky se neustále pokouší kdovíjaká paramilitantní skupina. Tou nejaktuálnější je Legie, vedená tajemným žoldákem s přezdívkou Major. Brutální brigáda navíc unesla prvního demokraticky zvoleného prezidenta Grand Chienu, takže cíl mise je jasný: Osvobodit státníka a ideálně při tom Majorovi poslat kulku mezi oči.

Dcera zmizelé hlavy státu se nemůže spoléhat na zkorumpované politiky ani lokální složky zákona, a proto si za nemalé prostředky najme vás – námezdní vojáky Asociace mezinárodních žoldáků, abyste africkou zemičku dali trochu do pucu. K úklidu vám dopomáhej štěkot samopalů a exploze granátů.

Spolu s Jagged Alliance 3 se vrací stará známá dvouvrstvá hratelnost, na kterou jsme zvyklí hlavně z druhého dílu: Taktické tahové přestřelky na nádherně zpracovaných lokálních mapách a strategická logistika ze satelitního pohledu na Grand Chien.

Dvě stě ozbrojených povstalců proti jednomu vandrákovi s kamenem

Ještě než se pustíte do osvobozování jednotlivých sektorů, je potřeba složit útočnou skvadru žoldáků, kteří vám budou věrni, dokud jim na účtě budou přistávat dolary. A už při tomto úvodním listování nabídkou žoldnéřů a žoldnéřek je jasně patrné, že si Haemimont Games dali na každém detailu záležet.

Fakt, že šikovnost jednotlivých postav určují statistiky, je v sérii standard. Ostrostřelec s přesností na 90 bodech trefí na půl kilometru i mouchu v letu, zato lékařem se schopností medika kolem 30 bodů byste si nenechali vyndat ani třísku a vojáka se znalostí výbušniny na nule byste rozhodně neměli posílat na průzkum minového pole.

Desítku víceméně standardních RPG vlastností ale podtrhuje ještě robustní systém perků, které se každá postava může naučit (pokud splňuje požadavky) a nadto má každý žoldák úplně unikátní rys. Takový starý známý Sydney Nettelson začíná každý souboj, dokud střelbou nemine nebo nedostane zásah, a to s extra akčními body, zatímco kubánský expert na výbušniny Fidel Dahan vrhá rovnou dva granáty najednou místo jednoho.

Vlastnosti vám tak dávají možnost poskládat si jedinečnou skupinu žoldáků, která bude mít natolik odlišné postavy, že každé následné hraní bude už v základu vždycky trochu jiné. Díky perfektnímu dabingu, výborným hláškám a přepáleným archetypům každého jednotlivého vojáka si k nim navíc vytvoříte silné pouto a přirozeně jim přiřadíte důležitou funkci v družině. Budete mít svého oblíbeného odstřelovače, který bude z vyvýšeného terénu ustřelovat nepřátelům v dálce přilby, experta na boj zblízka, který protivníky tiše noži nahlodá ještě dřív, než vůbec k samotnému boji dojde, a lékaře, jež dá po bitvě zase všechny dohromady.

Mé hyeny můžou žrát i štěkat naráz

Jakmile podepíšete smlouvy a vyplatíte první žold, vzhůru do boje! Nádherné, ručně dělané mapy nabízí nespočet taktických hádanek a postupů, které nenechají jediné srdce stratégovo klidné. Budete bojovat na plážích, rovných stepích, v bahnitých močálech, členitých městech, ale i v podzemních bunkrech a dolech na diamanty. Každý sektor Grand Chienu ukrývá parádní pískoviště pro přepady, dobývání základen i zoufalé bránění pozic, kdy na každém tahu záleží.

Při kontaktu s nepřítelem se totiž ze hry stává nefalšovaná tahovka a taktické možnosti jednotlivých vojáků udávají akční body. Jagged Alliance 3 si půjčuje některé léty ověřené modernizace žánru například z XCOMu. Vidíte třeba dvě zóny pohybu: Maximální oblast, kam se žoldáci za kolo dostanou, ale i druhou, menší, která jim umožní přesun a k tomu výstřel.

Tím ale podobnosti nekončí. Máme tu například dva druhy krytu: částečný a úplný. Dále pak režim overwatch, ve kterém za ušetřené akční body „hlídkujete“ nad určitou oblastí a každý, kdo do ní byť jen strčí nos, riskuje piercing ráže 7.62. Všechny tyto kroky vpřed dělají z Jagged Alliance 3 mnohem více než jen nějakou lacinou hru na nostalgii dílů z devadesátek, jde o moderní tahovku prostou jakýchkoliv kompromisů.

Zásadní odlišnost ale najdete i v tom nejdůležitějším – při střelbě. Zacílení na protivníka vám totiž neukazuje procentuální šanci na zásah. To musíte tak nějak odhadnout sami z šikovnosti každého žoldáka, úrovně zacílení, převýšení, účinné vzdálenosti zbraně, ale třeba i podle počasí a toho, jakou část těla chcete trefit a jakým módem střelby.

Palba dávkou do rozkroku povstalce, který se krčí za betonovou zídkou na druhé straně náměstí, dopadne nejspíš jako pověstný výstřel do tmy. Máte-li ale šikovnou ostrostřelkyni Kalynu s puškou na dlouhé vzdálenosti a investujete pár extra akčních bodů do přesnějšího zamíření na vyčuhující hlavu, může se vám při troše štěstí naskytnout uspokojivý pohled na odletávající palici.

Přestřelky jsou parádní. Nejen každé kolo, ale každý tah před vás rozprostře návykovou šachovnici možností, jak najít lepší střeleckou pozici, jestli se rozhodnout vystřelit dvakrát s menší přesností od pasu, nebo raději jen jednou s klidným dechem a lící přitisknutou k pažbě pušky. Nudit se nebudete ani během tahů nepřátel, protože při každém burácivém výstřelu vaším směrem vám bude tuhnout krev v žilách, jestli kulka proletí neškodně kolem, nebo se s mlasknutím zaryje do těla vašeho žoldáka.

Nás vždycky učili, že nejlepší zbraň je mozek

Ačkoliv je absence nějakého čísla, které by vám říkalo, jak velkou máte šanci se trefit, pro sérii typická, přecejen svatokrádežně přiznávám, že bych v Jagged Alliance 3 alespoň „něco“ uvítal. Něco trochu víc, než že vám hra při zaměřování vypíše plusy a mínusy k přesnosti. Stačilo by třeba slovní hodnocení: Zapomeň, spíše ne, možná, spíše ano a per to do něj! Cvikem a hraním sice odhad úspěchu zásahu dostanete do ruky, ale pak ještě přichází ke slovu denní doba a počasí!

Jasně, v noci je těžší na dálku něco trefit, očividně. Ale o jak moc těžší? Vykompenzuje se absence denního světla jedním „zamířením“ navíc, nebo až dvěma? A jaký má vliv na viditelnost mlha oproti takové písečné bouři? To jsou otázky, na které neznám odpověď dosud, ale jak už jsem psal výše: Spíše než o kritiku jde jen o jakési povzdechnutí, protože tento systém přestřelek je pro Jagged Alliance typický. Ostatně slovutné výstřely na cíl v sousedním „čtverečku“, které jen neškodně proletí kolem, byly na nervy už v JA2, a samozřejmě tím pádem nesmí chybět ani tady.

Čemu vy říkáte peklo, je jejich domov

Ač se to nezdá, nejen bojem je žoldák živ a tady přichází ke slovu ta část hry, která se odehrává na strategické mapě Grand Chienu. V ní budete přesouvat své oddíly ze sektoru do sektoru, trénovat vlastní žoldáky, cvičit domobranu, dobývat pevnosti, které vysílají nájezdníky na vámi dobytá území, a zabírat města a doly. Jagged Alliance 3 má ale navíc ještě další skvělou novinku: Průzkum okolí.

Ten vám dodává informace o sousedních sektorech, takže se vám při vstupu do oblasti vyznačí místa, kde můžete nejspíš očekávat většinu nepřátel, kudy vede boční vchod do základny, kde najdete vyvýšený pahorek jako dělaný pro snipera. Zkrátka další trocha koření do taktického vývaru, které dělá radost z každého dobývání území.

V některých sektorech vás vyléčí za peníze a nemusíte tak spotřebovávat poměrně vzácnou zásobu vlastních léků. Jinde zase budete mít možnost ze součástek vyrábět náboje (které opět přicházejí ve všemožných rážích a průraznostech) či výbušniny. Moderní profesionální vojáci se zkrátka nenudí. Pravidelné střídání tahových přestřelek se strategičtější správou sektorů alternuje v takovém rytmu, že zapomínate na okolní svět a plynutí času.

Mohli jsme vás všechny zabít, ale neudělali jsme to

Pokud jste kdysi hráli Jagged Alliance 2, nejsou pro vás řádky výše ničím novým. Zkrátka pokračování jak má být, navíc v krásné 3D grafice a s přidaným robustním RPG systémem a různými vlivy počasí. A víte co? Úplně bohatě by mi to ke štěstí stačilo, protože jádro hratelnosti je skvělé! Jenže Jagged Alliance 3 na tyto velmi solidní a zábavné základy vrší ještě celý dvoupatrový dům, kterým budiž příběh.

A svým větvením, vedlejšími úkoly a důrazem na rozhodnutí se blíží třeba takovému Wastelandu 3. Přestože je hra protkána chytrým a opravdu vtipným humorem, nebojí se ani těžších témat, jako je vykořisťování obyvatel a válečné zločiny. A vaše žoldácká jednotka touto zemí neprochází v izolované bublině. Komu pomůžete v přestřelce dvou znesvářených rodin? Budete se vměšovat do interní politiky vesnice, abyste zabránili lynči? Jak naložíte s ředitelem věznice, který mučí a drží pod zámkem nevinné lidi? V Grand Chienu nic není černobílé a Jagged Alliance 3 prověří vaši morálku nelehkými rozhodnutími, která budou mít velmi často dopad na to, jak se váš konkrétní příběh vyvine. A že těch příběhů a vedlejších úkolů cestou potkáte celou řadu.

Hra je dokonce tak silně spjatá s brilantním scénářem, že vám nachystá jeden obrovský dějový zvrat, který brutálně zamíchá kartami v Grand Chienu. A byť z hlediska herního designu jsem po něm byl stejnou měrou vytočený jako šokovaný, obdivuji odvahu Haemimont Games neustále přicházet s novými překvapeními, skutečně zajímavými úkoly, příběhy a novými taktickými výzvami.

Skoro každý sektor ukrývá nějaké tajemství, chytrou popkulturní narážku nebo odkaz na díly z devadesátek. Jagged Alliance 3 je obrovský fanouškovský servis nejen předchozím hrám, ale i akčňákům z 80. a 90. let nebo ikonám zábavního průmyslu. Nikdy přitom nevyznívá nuceně, samoúčelně nebo trapně. Za to klobouk dolů, protože jde o zatraceně obtížnou disciplínu.

Padesát devět potvrzených zabití

Je to zkrátka líbesbríf od fanoušků pro fanoušky. To ale neznamená, že si to své v Jagged Alliance 3 nenajdou i hráči či hráčky předchozích dílů neznalí. Na ty čeká hutná taktická strategie se silnými příběhy a neuvěřitelně návykovou hratelností.

Daly by se hledat chyby. Nejde o tříáčkový titul gigantického studia, takže místy vykoukne občasná neohrabanost. Například souboje v několikapodlažních budovách jsou trochu křečovité, protože musíte manuálně klávesami přepínat patra. Hra sama má s automatickým rozpoznáváním aktivních poschodí trochu problém. Kostrbaté je i ovládání žoldáků ve skupině a interakce s okolím. Je úplně běžné, že ve většině případů umělá inteligence správně vyhodnotí, že zneškodnit minu má jít voják s nejvyšší schopnosti výbušniny. Jenže vám k vzteku občas do minového pole pošle medika.

Díky sandboxovému pojetí hry a obrovskému klubku příběhů taky Jagged Alliance 3 úplně nepočítá s každou kombinací rozhodnutí, kterou v dialozích učiníte. Stalo se mi třeba, že jsem narazil na velitele, který se zcela zjevně vydával za falešného Majora, protože toho jsem vlastnoručně zprovodil ze světa před několika hodinami. Škoda, že to hra nereflektovala nějakým unikátním dialogem.

V celkovém kontextu nicméně jde o nepatrné drobnosti, až hnidopišství. Za těch zhruba 40 hodin bych podobné případy spočítal na prstech ruky nešikovného granátníka. Haemimont Games se zkrátka bravurně povedlo nejen oživit léta mrtvou značku, ale rovnou z ní udělat i nejlepší díl.