Infinity Blade
Infinity Blade jako první přineslo na mobilní zařízení nekompromisní grafické zpracování. K tomu hra zvládla nabídnout inovativní hratelnost a překvapivě kvalitní příběhové pozadí, které brutální akci zároveň vtisklo určitou tvář.
Když se na trh dostalo nové Nintendo 3DS, kupodivu si nevedlo nějak dobře. Překvapivě zejména v tradiční a domovské baště Nintenda - Japonsku. S relativním neúspěchem 3DS (ne, že by se neprodávalo, jen prodeje zkraje zůstávaly za očekáváním, dnes jde naopak o jednu z nejlépe prodávaných konzolí) tak vyvstala otázka, zdali není platforma handheld tak trochu mrtvá, nebo lépe řečeno není-li postupně nahrazována chytrými mobilními přístroji; především pak těmi od Applu. Problém, který nerozlouskla ani reedice 3DSka ani příchod nástupce PSP, tedy PlayStation Vity, ale v tomto článku řešit nehodlám, recenzovaný Infinity Blade by však mohl ledacos naznačit.
Infinity Blade totiž vypadá úžasně a titulům na velkých konzolích se přibližuje více než cokoliv, co jsem měl možnost doposud vidět. S poměrně chytrou, i když mírně nelogickou premisou nás vývojáři ze studia Chair (součást konglomerátu Epic Games) uvádí do fantaskního světa postaveného na základech Unreal Enginu (ten na iOS zařízeních poprvé ohromil už v benchmarku Epic Citadel), v němž se vše točí kolem postavy God Knighta. Ten, chráněn věrnými nohsledy, sedí v nejvyšší věži svého hradu. Úkolem hráče je smrtipána podříznout, což se mu však hned tak nepovede. Tedy abych byl přesnější, zabere to doslova až několik stovek let, i když jen těch virtuálních. God Knight totiž není žádný trapný záporák z pohádek Walta Disneyho, ale Bad-Ass na 50. levelu, který váš první, druhý i pátý průchod hrou ukončí levou rukou.
Před tím, než zasadí smrtící úder, vždy pronese větu: “Tví potomci snad pořídí lépe” a přesně tak se stane. Uběhnou totiž dvě dekády a v roli synátora zemřelé postavy znovu absolvujete identickou cestu s identickým koncem (tedy alespoň dokud nebudete dostatečně silní a God Knighta neporazíte). Kouzlo všeho toho opakování tkví v tom, že novou generaci začnete vždy se zkušenostmi a vybavením zemřelých předků. V podstatě geniální nápad později zákonitě trpí určitou repetitivností (od toho název Infinity), ale i přes to nenudí. Stereotyp totiž zahání neustálá motivaci získávat lepší vybavení (toho je ve hře mraky), investovat zkušenostní body (život, sílu, obranu, kouzla) a nakonec i zábavnost soubojů.
Právě bitky jsou řešeny opravdu zajímavě. Přejížděním prstu po displeji obstaráváte máchání zbraní, tlačítkem uprostřed se pak kryjete za štít, jenž má omezený počet vykrytí (podle kvality zbroje) a nakonec šipkami po stranách uhýbáte nepřátelským výpadům. Pravdou je, že na menším iPhonu musí být takové řešení mnohem pohodlnější než na iPadu, ovšem díky možnosti zvětšit si jednotlivé ikony není ani hraní na rozsáhlém displeji tabletu nějak zásadně otravné. Vedle chladné zbraně má pak hráč k dispozici i ochromující útok a kouzla, která se rozdělují do tří skupin: oheň, led a elektřina, přičemž ukazatel many i speciálního útoku nabijete jednotlivými úspěšnými zásahy.
If doleva do doleva else doprava
Jelikož v Infinity Blade neustále narážíte na ty samé protivníky, netrvá dlouho a naučíte se jednotlivé algoritmy jejich útoků. Po pár virtuálních desetiletích tak už nebude problém po displeji prstem přejíždět s přesností chirurga a vykreslovat komba, která by záviděl i Ryu ze Street Fightera.
Z audiovizuálního hlediska je hra naprosto skvostná, v tomto ohledu není věru co vytknout. Někdo by sice mohl naříkat nad absencí anglického dabingu, ale vymyšlená hatmatilka, která ve hře na pár místech zazní, skvěle dokresluje atmosféru. Tu bych přirovnal k playbookům, jež jste určitě mnozí četli jako malí. Nejen kvůli mytickým příšerám, ale i díky možnosti vybrat si vždy ze dvou cest, stejně jako ve zmíněných knihách (“Chceš-li jít hlavní bránou, pokračuj na stranu 30, pro cestu kanálem otoč na stranu 50.” - ve hře funguje stejně).
Pomsta je sladká, Infinity Blade ještě sladší
Za 5 eur naprosté must-have RPG, které přichází s neotřelou hratelností, téměř nekonečným příběhem a perfektní podporou ze strany vývojářů. Borci z Chair totiž momentálně v rámci pravidelných aktualizací připravují mód arény, ve kterém mezi sebou změří síly hráči po celém světě skrze online službu Game Center. V tomto případě opravdu není nad čím váhat, a tak lapněte iPady a alou pomstít padlé předky.