I Love Hue

Titul s prostým názvem I love hue nabízí jednoduchou propozici. Na čtvercové síti vykreslí barevné přechody, které následně promíchá a vaším cílem je všechny vrátit na správné místo. Navádět vás bude jen a pouze váš barevný cit, takže si dovedu představit, že pro některé lidi bude tato hra mnohem složitější než pro jiné.

Jak na tom jste právě vy dost možná zjistíte i podle počtu tahů, které pro splnění dané úrovně budete potřebovat. Hra vám totiž ukazuje, jaký je mezi hráči průměr. Vy si tak budete moci ihned připadat jako génius, který by měl přehodnotit svou dosavadní kariéru a zaměřit se na svět umění. Nebo jako břídil, jenž by se měl vrátit k procvičování základních barev.

Krásou tohoto konceptu je, že svými tahy vytváříte zcela jasný řád, který vám po dokončení nabídne uspokojení. Nejen kvůli tomu, že jste splnili zadaný úkol, ale že jste z nepořádku udělali dokonalý obraz. Plochu, kde se barvy plynule přelévají jedna do druhé. Jestli mám drobnou výtku, tak snad jen k tomu, že po dokončení váš výtvor rychle zmizí a vy se nemůžete detailně pokochat prací, kterou jste právě odvedli. 

Odměnou vám také budou srdíčka, která potřebujete k odemčení dalších úrovní. Vedle toho však hra obsahuje další free-to-play systém, který pro hraní vyžaduje sbírat jakési úlomky. Ty dostáváte buď každý den, nebo si je můžete dokoupit za skutečné peníze. To bych zcela bez problému chápal a akceptoval, kdyby hra zároveň nebyla protkána reklamami. Když se díky hratelnosti dostanete skoro do zenového stavu, a najednou vás vytrhne hlasitá výbušná reklama na nejnovější válečnou strategii, máte chuť hru nejraději vypnout. 

I love hue není běžnou hrou. Netrénuje vaše logické dovednosti, nepokouší vás postřeh. Nemusíte překovávat protihráče ani optimalizovat své tahy. Musíte prostě proměnit nepořádek v řád barevných přechodů. Jako největší překážku však vidím reklamy. Ty se ovšem dají odstranit zakoupením libovolného balíčku herních úlomků. To znamená minimálně 55 korun. Za zkoušku zdarma však v každém případě stojí.