Hot Wheels Unleashed 2: Tubocharged

Arkádové závody ikonických „angličáků“ měly správně bláznivý a třeskutě rychlý jízdný model, který po jeho ovládnutí vyvolával úsměv na tváři s každou zatáčkou projetou dokonalým smykem. A protože se titul všeobecně těšil z kladného přijetí, po právu se dočkal pokračování.

O dva roky později tu tedy máme Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged. Druhý díl, který nepřináší radikální změny, ale původní hru tu a tam příjemně rozšiřuje a dokazuje, že je to pořád výtečné závodění.

Přeleštění závoďáci

V jádru jsou oba díly prakticky totožné, takže pokud vás náhodou první Hot Wheels minulo, vězte, že jde o největší arkádu pod sluncem, která je snad ještě bláznivější než Track Mania.

S autíčky se tu proháníte v závratných rychlostech po křivolakých drahách klidně hlavou dolů, a to napříč obývacím pokojem, zahradou, na golfovém hřišti nebo třeba v muzeu.

Tratě jsou plné nejrůznějších pomocníků i překážek a málokterou zatáčkou projedete jinak než dveřmi napřed. Driftování zde zkrátka hraje prim a jakmile se vám dostane pod prsty, budete si připadat jako největší mistr volantu.

Driftováním si zároveň dobíjíte nitro, aby ani na chvilku nepolevilo neskutečné tempo a vzrušení z rychlosti. To všechno má i dvojka, která ale zavádí i několik zajímavých novot. Vaše vozidlo se například naučilo skákat, díky čemuž jsou jednotlivé závody tak akorát náročnější.

Někdy musíte přeskočit propast, jindy zase barikádu a může se vyplatit přeskočit i pomalejšího závodníka. Skákání vám navíc umožní hledat zkratky, když se v elegantním letu přenesete přes klidně několik zatáček.

Druhou novinkou je možnost udělat prudký boční výpad, jímž se zase můžete vyhnout překážkám, případně odstranit jednoho ze závodníků z trati. A to třeba i za letu po dvojitém skoku.

Ale často tím nešťastným závodníkem budete naopak vy, protože umělá inteligence je opravdu nemilosrdná a stejně jako v předchozí hře vás jediná chybička či zdržení může připravit o místo na bedně. A ano, dokáže to být frustrující, obzvlášť bez přítomnosti přetáčení času, ale Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged je zkrátka výzva a mě si tím získává.

Jak skákání, tak výpady navíc spotřebovávají nitro, což do celého závodu vnáší zajímavý strategický prvek, kvůli němuž je dobré znát danou trať. Několikrát se mi stalo, že jsem v zápalu euforie vypotřeboval celou nádrž dusíku na zrychlení, aby mi pak nezbylo na přeskočení propasti a já tak ihned ztratil deset pozic resetem na trať.

Přidat trochu tady, jo a taky támhle

Nově jsou také jednotlivá vozidla – která vypadají pořád skvěle a jsou mezi nimi jak smyšlené kousky, tak licencované vehikly – rozřazená do několika kategorií se svými přednostmi a nedostatky a skutečně se od sebe liší. Najdete tu závody, na které se jeden druh vozidla hodí víc než jiný, čímž vás hra hezky nutí k vyzkoušení více aut. A to je oproti jedničce rozhodně krok správným směrem.

Každé autíčko můžete navíc vylepšit, a to nejen tak, aby jelo rychleji, bylo ovladatelnější nebo se mu třeba rychleji dobíjelo nitro (většinou je zisk něčeho na úkor úbytku něčeho jiného), ale zároveň mu můžete nasázet různé perky jako třeba možnost projet překážkou bez ztráty rychlosti.

A aby těch novot náhodou nebylo málo, můžete si přizpůsobit vzhled vozidel v editoru polepů, a kromě aut jsou tu nově také čtyřkolky, a dokonce i motorky, které mi ale svým nevyzpytatelným ovládáním k srdci zrovna nepřirostly (a malá silueta se neukázala jako výhodná v žádné situaci).

I v oblasti závodů na vás čeká pár novinek, jako je režim eliminace (po uplynutí času vždy odpadne závodník na poslední pozici), takzvaný Drift Master, v němž klasicky získáváte bodíky za perfektní smykování, a nechybí ani závody, kdy si v prostředí hledáte svou vlastní cestu k checkpointům.

Kariéra taktéž doznala značných změn. Tvůrci si tentokrát připravili dabovaný, komiksovým stylem vyprávěný příběh, v němž svět čelí několika obrovitým monstrům. Jistý vědátor je ale dokáže zmenšit, aby nepáchala takové škody, ale zmenší u toho i vás, takže se můžete nasoukat do autíček a čelit hrozbám na kuchyňské lince.

Příběh samozřejmě není žádným tahounem hry, tím jsou skvělé závody a výborně navržené tratě, ale rozhodně mi tu nijak nepřekáží. Souboje s bossy jsou pak příjemnými výzvami, zatímco cesta k nim nabízí pestrou škálu závodů, časovek, eliminací, driftování a tak podobně.

Některé závody jsou nepovinné a všechny doprovází výzvy garantující další (od)měny pro odemykání nových vozidel a jejich vylepšování. Samotné zpřístupňování nových vozidel pak lze provádět třemi způsoby:

Přímý nákup za herní měnu zní jako ten nejbezpečnější, ale nabídka bohužel obsahuje jen šest vybraných aut ze všech 130 a rotuje, takže se možná načekáte, než dojde na váš oblíbený kousek. Kolo štěstí je už z principu o ještě větší náhodě, kdy vám navíc místo auta vypadne spíš herní měna.

No a pak je tu ještě možnost nákupu některých aut v rámci DLC za skutečné peníze, případně v rámci placeného season passu. Zatím tu není nic jako battle pass, ale do budoucna mají přibývat jak další placená rozšíření, tak i vozy přidávané zdarma.

Celek uzavírá robustní editor tratí s nepřeberným množstvím úprav od těch funkčních po čistě kosmetické, který vám umožní splnit i ty nejdivočejší tužby. Zdejší editor je jeden z nejlepších, jaké jsem kdy ozkoušel.

A pak jsou tu samozřejmě ještě multiplayerové módy, kde vedle obligátních onlinových závodů naštěstí ani tentokrát nechybí splitscreen pro dva hráče na jedné obrazovce, který je díky přítomnosti výpadů a skákání ještě brutálnější než v minulém dílu.

Závodit, nebo nezávodit? Tady snad není o čem

Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged nabobtnal novými možnostmi snad ve všech oblastech a jediný přídavek není zbytečný nebo nezajímavý. Dohromady tak dostáváme znovu skvělé závody, které si prošly lehkou evolucí, jejíž prvky by však v sérii rozhodně měly zůstat i do budoucna, protože mezi nimi zkrátka nenajdete jediný přešlap.

Kdybych hře měl něco vytknout, tak maximálně fakt, že nedělá ještě o trochu větší kroky kupředu (třeba těch typů závodů by prostě mohlo být ještě daleko víc). A chtělo by to běžný obchod, v němž by šlo koupit jakékoliv vozidlo bez čekání, až někde milostivě vyrotuje. Tvůrci by také rozhodně měli víc zapracovat na vyváženosti náročnosti hry, která má velmi vážné výkyvy a rozdíl mezi střední a těžkou obtížností je propastný.

Nicméně obecně vzato máme tu čest se skvělou hrou jak pro nové hráče, tak i fanoušky té předchozí, byť se pro veterány z valné většiny jedná o velmi povědomý zážitek. V letošním zástupu závodních her má každopádně své místo, protože jinou podobně skvělou arkádu byste hledali jen s největšími obtížemi.